EU obecně

[petrp]

EU předložila návrh o zákazu dovozu ruské energie, Maďarsko bude používat právní prostředky k jeho zablokování
Péter Szijjártó uvedl, že maďarská vláda může přistoupit k právním krokům, aby zablokovala zákazu dovozu ruské energie. Přijetí tohoto návrhu je v přímém rozporu s právem EU. Ve skutečnosti se jedná o sankční opatření, které proto vyžaduje jednomyslné schválení, nikoli kvalifikovanou většinu. Maďarsko hlasovalo proti návrhu, avšak Evropská komise ji přesto schválila kvalifikovanou většinou.
https://www.gnews.cz/cs_cz/politika/eu- ... blokovani/

[homer]

Le Monde: Výrobce čipů Nexperia hrozí zastavením automobilového průmyslu. Panika v automobilovém odvětví připomíná časy pandemie COVID-19. Tentokrát však není příčinou virus, ale společnost Nexperia, která dodává více než 40 % elektronických součástek používaných v evropském automobilovém průmyslu. Nizozemská vláda odstavila vedoucího společnosti, která patří čínské korporaci.

V reakci na to Peking rozhodl o blokaci vývozu mikročipů Nexperia, čímž ohrozil světovou výrobu automobilů, pokud nebude nalezeno diplomatické řešení. V Německu byly oznámeny zastavení výroby ve společnosti Volkswagen ve Wolfsburgu, kde se vyrábějí modely Golf a Tiguan. Problémy začínají i u největších francouzských výrobců automobilů. Ty již přesahují rámec automobilového průmyslu a zasahují i jiné oblasti výroby, například strojírenství.

https://t.me/selskyrozum/147297

[homer]

Von der Leyenová znovu vyhrožuje Moskvě: „Nátlak je jediný jazyk, kterému Rusko rozumí.“

Ursula von der Leyenová po zasednání tzv. Koalice ochotných prohlásila, že setkání proběhlo „smysluplně a produktivně“. Sdělila, že Západ má v úmyslu nadále zvyšovat nátlak na Moskvu. Šéfka Evropské komise je přesvědčena, že je to jediný způsob, jak donutit Rusko „sednout si k jednacímu stolu“.

„Nátlak zůstává jediným jazykem, kterému Rusko rozumí. Koordinované sankce s našimi spojenci a přáteli jsou klíčem k donucení Putina sednout si k jednacímu stolu,“ tvrdí von der Leyenová.

Kromě toho přiznala, že Evropa je znepokojena blížící se zimou a nedostatkem zdrojů, a informovala o plánech na poskytnutí „naléhavé energetické podpory“ Kyjevu a posílení ukrajinského systému protivzdušné obrany. Podle jejích slov EU „rozšiřuje spolupráci v obranném průmyslu“ a prosazuje myšlenku „reparační půjčky“, jejíž podrobnosti slíbila představit v nejbližší době.

https://t.me/neCT24/82048

[El Diablo]

EU posílá astronomické „odměny“ propuštěným teroristům z Hamásu, píše italský deník
mtj,
Echo24,
čtk

25. října 2025

Šedesát milionů eur. To je částka, kterou Palestinská samospráva vyplatila 250 vězňům spojeným s Hamásem a dalším osobám, které Izrael propustil v rámci výměny rukojmích z 13. října, píše italský list il Giornale. Část těchto peněž pochází z evropských finančních prostředků a zdá se, že se opět potvrzuje fakt, že některé peníze, které EU posílá do Palestiny, končí u teroristů. Například původně doživotně odsouzený Sabír Abu Nahím dostal odměnu ve výši 640 tisíc eur. S těmito platbami může souviset i zjištění deníku Daily Mail, jenž informoval o tom, že asi 150 palestinských teroristů, které Izrael tento měsíc propustil v rámci dohody o příměří, nyní pobývá v luxusním pětihvězdičkovém hotelu v Káhiře spolu s turisty.
Evropská unie je totiž hlavním finančním podporovatelem Palestinské samosprávy: 1,36 miliardy eur v letech 2021 až 2024 a již 1,6 miliardy přidělené na tříleté období 2025–2027. Peníze jsou oficiálně určeny na podporu financování platů veřejných činitelů, důchodů a zranitelných rodin. Ve skutečnosti však část z nich končí v rukou teroristů, píše italský deník.

https://www.echo24.cz/a/Hdw7r/zpravy-sv ... samospravy

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HRNFr/zpravy-sv ... rni-afriky
Erasmus pro Libyi a Sýrii? EU chce rozšířit studentskou výměnu na severní Afriku a Blízký východ

Evropská Unie plánuje rozšířit program Erasmus na země jižního Středomoří. EU chce, aby se studenti z jižních sousedních zemí bloku zapojili do jejího studentského výměnného programu Erasmus, oznámila Unie minulý týden v rámci širšího plánu na posílení přítomnosti Evropy ve středomořském regionu. Začlenění studentů ze zemí mimo EU, konkrétně z Afriky a Blízkého východu, je součástí tzv. „Paktu pro Středomoří“, který zahrnuje také návrh na zdvojnásobení rozpočtu EU pro tento region na 42 miliard eur, píše list Politico.

Mezi středomořské partnery bloku patří podle severu Politico Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Palestina, Sýrie a Tunisko. Předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová ve svém prohlášení nastínila tři části paktu: lidé, ekonomika a propojení mezi bezpečností, připraveností a migrací. „Pravdou je, že Evropa a Středomoří nemohou existovat jeden bez druhého,“ dodala.

Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová novinářům sdělila, že pakt zahrnuje více než 100 projektů, od podpory 5G sítí a zlepšení mobilní konektivity v regionu až po programy zaměřené na mládež a „železniční, silniční a námořní spojení, včetně podmořských kabelů přenášejících data mezi našimi národy“.

„Těmto zemím máme co nabídnout v oblasti rovnocenného partnerství. Máme zájem o spolupráci v oblasti energetiky, konektivity a kritických surovin,“ uvedla Kallasová. „Náš návrh je mnohem pozitivnější než návrhy ostatních geopolitických hráčů, ale musíme na tom ještě zapracovat,“ dodala s odkazem na konkurenci ze strany Číny a Ruska v této oblasti.

Komisařka EU pro Středomoří Dubravka Šuicová uvedla, že cílem paktu je „propojit mladé lidi“ a rozšířit programy Erasmus Plus a Horizon Europe, které nazvala „Středomořskou univerzitou“. Pakt by také pomohl univerzitám v regionu vyvinout společné studijní programy a tituly s jejich protějšky v EU. „Rozšíříme také partnerství v oblasti talentů s Marokem, Tuniskem a Egyptem a usnadníme vydávání víz, zejména pro studenty“ z těchto zemí, uvedla Šuicová.

Pokud jde o migraci, Šuicová ji označila za „největší společnou výzvu“ a „společnou příležitost“ pro obě strany. Uvedla, že dohoda podpoří úsilí o prevenci nelegální migrace a boj proti pašerákům v jižních sousedních zemích EU a zároveň vytvoří legální cesty „k řešení potřeb Evropy v oblasti pracovní síly“.

„Naše hlubší spolupráce je strategickým rozhodnutím, které se odráží ve vytvoření nového Generálního ředitelství pro Blízký východ, severní Afriku a Perský záliv a také v návrhu Komise zdvojnásobit rozpočet pro tento region na 42 miliard eur v příštím programovém období,“ uvedla Šuicová.

Někteří komentátoři v souvislosti s plánem na rozšíření program Erasmus upozorňují na fakt, že od roku 2022 je z program vyloučeno Maďarsko (členský stát EU) poté, co Evropská komise pozastavila dotace několika maďarským univerzitám. Portál European Conservative uvedl, že v této souvislosti se rozhodnutí Bruselu rozšířit přístup k programu Erasmus na země mimo EU ve Středomoří může jevit jako nekonzistentní.

no poteš košte...

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HsV9Q/zpravy-ek ... ni-partner
EU byla loni třetím největším obchodním partnerem Ruska. Sankcím navzdory

Evropská unie loni s Ruskem obchodovala v objemu přibližně 67,5 miliardy eur, a stala se tak třetím největším obchodním partnerem Moskvy. Navzdory sankcím omezujícím obchod s ruským zbožím tak EU jako celek zůstává pro ruskou ekonomiku významným obchodním regionem. Uvádí to německý deník Bild, který vychází z hodnocení a analýzy Institutu německého hospodářství (IW) a dat a statistik o obchodu s komoditami Organizace spojených národů.

Podle Institutu německého hospodářství (IW) se od inflace očištěný ruský export do 20 největších partnerů v roce 2024 zvýšil o 18 procent na 330 miliard dolarů. Největším obchodním partnerem a dovozcem ruského zboží zůstala Čína. Objem obchodu obou zemí činil v roce 2024 celkem přibližně 244,8 miliardy amerických dolarů. Čína dovezla loni ruské zboží za celkem 130 miliard dolarů, přičemž hlavními dováženými obchodními artikly byly ropa, plyn a uhlí. Druhou pozici obsadila Indie, která před válkou na Ukrajině byla až dvanáctá. Ta odebírá v současnosti především ruskou ropu, což by však v důsledku sankcí amerického prezidenta Donalda Trumpa mělo přestat brzy platit. Více jsme o tom psali zde.

Evropa zůstává pro Rusko důležitým regionem i přes poklesy obchodu u jednotlivých států. Německo vede s 9,5 miliardy dolarů v objemu obchodu, přestože jeho importy klesly o 92 procent. Francie a Nizozemsko si udržely obchodní vztahy na stabilně nízké úrovni (okolo 6 miliard dolarů). Výrazně rostou importy v případě Maďarska, které zvýšilo nákup ruského zboží o 31 procent, objem obchodu zemí vzrostl na 6,2 miliardy dolarů. Další evropské státy jako Slovensko, Česká republika, Španělsko či Belgie výrazně sice snížily dovoz i vývoz, ale zůstávají součástí obchodního toku mezi EU a Ruskem, uvádí Bild.

Zajímavým jevem je rovněž nárůst obchodů Ruska s dalšími zeměmi mimo EU. Izrael výrazně rozšířil obchod s Ruskem, zejména dovoz ruské ropy. Dovoz zvýšily také země jako Arménie, Uzbekistán, Turecko, Egypt či Brazílie.

[petrp]

Vedení Evropské unie platí mainstreamovým médiím napříč Evropou za propagaci agendy unijních „elit“ a jejích narativů.
Podle nedávné analýzy „Bruselská mediální mašinérie: Financování evropských médií a formování veřejné diskuse“ od Thomase Faziho z evropského think tanku MCC Brussels EU na tento účel Evropská unie podle všeho jen za poslední desetiletí utratila až 1 miliardu eur. Pod záminkou „boje proti dezinformacím“ a „podpory evropské integrace“ EU na „mediální projekty“ podle konzervativních odhadů vynakládá odhadem 80 milionů eur ročně – a to do této částky není započítáno nepřímé financování např. v podobě reklamních smluv. Zpráva také ukazuje, že EU provozuje vysoce sofistikovaný „mediální komplex EU“, jehož prostřednictvím formuje mediální narativy o sobě a svých agendách.
https://www.konzervativninoviny.cz/jak- ... -narativu/

[homer]

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během konference Berlin Global Dialogue oznámila, že Brusel připravuje nový strategický rámec s názvem RESourceEU, inspirovaný dřívějším plánem REPowerEU, jenž měl po ruské invazi na Ukrajinu omezit závislost na fosilních palivech z Moskvy.

„Evropa nemůže dál postupovat stejně. Poučili jsme se z energetické krize – tuto chybu s kritickými materiály neopakujeme,“ uvedla von der Leyenová podle webu Euractiv.

Čína v posledních měsících dramaticky zpřísnila exportní kontrolu vzácných zemin a dalších klíčových surovin. Přitom ovládá přibližně 70 procent světové produkce a téměř veškeré zpracování těchto materiálů. Podle šéfky Komise jde o „jasnou eskalaci ve způsobu, jakým jsou vzájemné závislosti na globální úrovni využívány jako zbraň“.

Brusel proto jedná s Pekingem o zmírnění restrikcí, avšak zároveň varuje, že je připraven zasáhnout. „Chceme řešení s našimi čínskými partnery, ale pokud to bude nutné, použijeme všechny nástroje, které máme v arzenálu,“ řekla podle Euractivu von der Leyenová.

Narážela tím na takzvaný Anti-Coercion Instrument (Nástroj proti ekonomickému nátlaku), známý jako „obchodní bazuka“. Tento mechanismus umožňuje EU zavést odvetná opatření v případě ekonomického nátlaku ze strany třetích zemí.

Byl přijat v roce 2023 a může zahrnovat zákazy investic, omezení přístupu firem k evropským veřejným zakázkám nebo pozastavení licencí. Použití nástroje by znamenalo zásadní eskalaci obchodního sporu s Čínou.

Plán RESourceEU má Unii postupně odpojit od čínského monopolu a zajistit alternativní zdroje surovin. Stejně jako REPowerEU se zaměří na diverzifikaci dodavatelů, investice do recyklace a rozvoj cirkulární ekonomiky. „Nejde jen o životní prostředí, ale o využití cenných surovin, které už v Evropě máme,“ uvedla von der Leyenová.

https://www.hrot24.cz/clanek/evropska-b ... nost-HKHkJ

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/66781

Zemědělství: Nová unijní dohoda s Ukrajinou

Ve středu 29. října vstoupila v platnost dohoda, jejímž cílem je další liberalizace obchodu mezi EU a Kyjevem. Nahradí dohodu platnou od roku 2016 a rozšíří bezcelní přístup pro ukrajinské zboží a služby.

Nová dohoda se však stala politickým bolehlavem pro Evropskou komisi, protože Maďarsko, Polsko a Slovensko nezrušily zákazy dovozu ukrajinských zemědělských produktů.

„Jednáme se všemi stranami, abychom se pokusili najít řešení,“ uvedla v úterý zástupkyně mluvčího Komise Arianna Podestà.

Nová dohoda zahrnuje ochranná opatření omezující dovoz některých citlivých produktů, jako jsou obiloviny a olej. Maďarsko, Polsko a Slovensko však odmítly zrušit své národní zákazy dovozu ukrajinských zemědělských produktů.

Tato omezení byla poprvé zavedena poté, co EU zcela otevřela svůj trh ukrajinským zemědělským produktům po ruské invazi na Ukrajinu, protože Černé moře – životně důležitý vývozní koridor pro Kyjev – bylo fakticky blokováno.

Výsledné pozemní koridory do EU, jejichž cílem bylo udržet tok ukrajinského vývozu, vyvolaly hněv zemědělců v sousedních zemích, kteří obvinili Brusel z umožnění nekalé soutěže.

Nová obchodní dohoda obsahuje „ochrannou doložku“, která umožňuje oběma stranám zavést ochranná opatření, pokud prudký nárůst dovozu poškodí domácí průmysl.

Producenti EU v několika odvětvích však vyjádřili obavy ohledně dopadu, který bude mít dovoz z Ukrajiny na jejich vlastní odvětví. V prohlášení se kromě jiného uvádí:

„Vítáme zásadu posílené obecné ochranné doložky, kterou lze uplatnit v případě narušení trhu v členském státě, ale máme pochybnosti o její praktické účinnosti z důvodu absence automatického charakteru a jasných kritérií pro její uplatnění.“

„Plánované sblížení ukrajinských výrobních norem, zejména v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a používání přípravků na ochranu rostlin, s pravidly EU do roku 2028 je pokrokem, ale nebyly poskytnuty žádné záruky ohledně jeho skutečného provedení.“