EU obecně

[homer]

Evropa vytváří ´docela přesné plány´ pro nasazení mnohonárodních vojsk na Ukrajině. Poválečnou bezpečnostní záruku by měly podpořit i americké vojenské kapacity. V rozhovoru pro Financial Times (FT) to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Prezident Trump nás ujistil, že nás americké zálohy pojistí,“ řekla von der Leyenová deníku FT a dodala, že „daná věc byla velmi jasně a opakovaně potvrzena.“

Nasazení by podle ní mělo zahrnovat desítky tisíc vojáků pod evropským vedením a s podporou USA, včetně systémů řízení a velení i zpravodajských a sledovacích prostředků.

Toto uspořádání bylo dohodnuto už minulý měsíc na setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a vysokých evropských představitelů, uvádí FT.

https://www.novinky.cz/clanek/valka-na- ... a-40536775

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/eu- ... potraviny/
EU rozhodla o uvolnění pravidel pro geneticky modifikované potraviny

EU uvolňuje standardy v oblasti genetického inženýrství. V polovině března se na tom shodla většina členů Rady EU. Geneticky modifikované rostliny tak budou postaveny na roveň rostlinám přírodním – hodnocení rizik již nebude nutné.

V polovině března dosáhla Rada EU dohody o sporné „regulaci nových genomických technik“.

Kvalifikovanou většinou byl přijat kompromisní návrh na deregulaci nových genomických technik (NGT). Poté, co byla obyvatelstvu vnucena mRNA genová terapie, je to další krok k geneticky modifikované EU.

Rostliny NGT budou v budoucnu rozděleny do dvou kategorií: NGT1 budou považovány za rovnocenné konvenčně pěstovaným rostlinám. Jsou tak z velké části vyňaty z předpisů pro geneticky modifikované organismy (GMO).

Kompletní veřejně přístupný seznam zatím neexistuje. Lze však předpokládat, že do této kategorie budou spadat například rezistentní brambory, takzvané GABA rajčata nebo virusům odolná ječmen. V budoucnu již nebude nutné provádět posouzení rizik pro NG1.

Rostliny NGT2 budou i nadále podléhat přísnějším požadavkům, včetně povinnosti označování, která u rostlin NGT1 odpadá. Členské státy navíc získají možnost zakázat pěstování rostlin NGT2 na svém území (opt-out) a zavést opatření pro soužití s konvenčním zemědělstvím. Německo se při tomto hlasování zdrželo, zatímco země jako Francie a Nizozemsko hlasovaly pro a jiné, jako Maďarsko a Rakousko, proti.

Tímto rozhodnutím začíná legislativní proces. Nyní je řada na Komisi a Parlamentu. Očekává se, že jednání by mohla být uzavřena do konce roku 2025 nebo na začátku roku 2026.

[Gamajun]

Trump navrhl, že by Evropa měla uvalit cla na Čínu a Indii.

Americký prezident Donald Trump vyzval Evropskou unii, aby uvalila stoprocentní cla na indické a čínské zboží a donutila tak tyto země přestat obchodovat s Ruskem.

Informovala o tom (https://www.reuters.com/world/china/tru ... 025-09-09/) agentura Reuters s odvoláním na dobře informované zdroje.

Delegace Evropské unie nyní přijela do Washingtonu, aby jednala o sankcích proti Rusku. Je třeba poznamenat, že EU dosud dávala přednost přímým sankcím před uplatňováním cel za stejným účelem.

Když USA uvalily na indické zboží cla ve výši 25 %, premiér Naréndra Módí reagoval vzdorným sblížením s Čínou.

https://t.me/asian_states_in_world_crisis/21665

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/biliony-na-r ... -rozpocet/
„Paříž a Berlín kontra pudlíci.“ Kdo s kým při jednání o budoucím rozpočtu EU

Jednání o příštím unijním rozpočtu vstupují do kritické fáze. Zástupci nejbohatších severních zemí se sešli ve Vídni, aby vytvořili společnou frontu pro vyjednávání o sedmiletém finančním rámci. Cílem je vytvořit blok, který by čelil státům jako Polsko, Španělsko a Itálie, jež prosazují vyšší výdaje na zemědělství a podporu chudších regionů.

Přímo jednání o rozpočtu ve výši 1,816 bilionu eur, který navrhla Evropská komise, ještě oficiálně ani nezačala. V zákulisí však spřízněné státy už dolaďují strategie, upozorňuje bruselský web Politico. Na celounijní úrovni se takzvaný víceletý finanční rámec začne probírat v říjnu.

Tradičně se spřízněné země scházejí, aby analyzovaly a otestovaly vzorce pro přerozdělování peněz a ve výsledku nasměrovaly obří unijní rozpočet směrem, který nejvíce odpovídá jejich prioritám.

V poslední době se EU rozděluje na dva velké tábory. Na jedné straně stojí bohatí „čistí plátci“, kteří do rozpočtu přispívají více, než z něj získávají. Jedná se o státy zhruba „od Švédska po Francii“, které obecně prosazují menší balík peněz. Na druhé straně je pak široká koalice známá jako „Přátelé koheze“. Tato skupina jižních a východních států, včetně Itálie, Španělska a Polska, podporuje naopak větší rozpočet, zejména pokud jde o fondy soudržnosti.

Zkušený unijní diplomat pod podmínkou anonymity pro Politico řekl: „Na konci se na částce dohodne Francie s Německem a my pudlíci je následujeme.“

Kdo s kým?
I uvnitř obou táborů však panují zjevné rozpory. Například Francie a Nizozemsko, ačkoli jsou oba čistí plátci, mají zcela odlišné postoje ke společnému zadlužení EU. Tyto vnitřní neshody se však snaží vyřešit v rámci svých skupin, aby si udržely silnou vyjednávací pozici. V koalici Přátel koheze navíc zesiluje vliv středomořských států, zatímco Polsko, které z rozpočtu EU získává nejvíce peněz, ztratilo vliv kvůli rozkolu s Maďarskem a pozastavení toku evropských fondů do země.

Klíčová rozhodnutí se často rodí právě na neformálních setkáních. Jak uvedl unijní diplomat, loni se čistí plátci na neoficiálním jednání v Helsinkách dohodli na vyčlenění 175 miliard eur na výzkumný program Horizon. Což Komise krátce poté potvrdila. V nadcházejících měsících bude klíčovou roli hrát komisař pro rozpočet Piotr Serafin.

I když se očekávají dramatické hádky, rakouský expert Stefan Imhof je optimistický: „Vždycky se našla dohoda a i tentokrát se nějaká najde.“

Evropská ekonomika se zlehka zvedá
Debaty o rozpočtu probíhají v době, kdy Evropa do značné míry mění své hlavní cíle. Patrný je odklon od původního důrazu na Green Deal směrem k zajištění větší konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. A jak na tom tedy unijní ekonomika reálně je?

Na první pohled je situace ponurá. Mezinárodní měnový fond letos předpovídá pro tři největší ekonomiky Evropy (Německo, Francii a Itálii) průměrný růst pouhých 0,4 %. Zemi sužuje řada vnějších faktorů, jako je celní válka Donalda Trumpa, neutuchající konflikt na Ukrajině či stále hrozivější čínská konkurence.

Navzdory tomu v srpnu dosáhl index nákupních manažerů v evropském průmyslu víceletého maxima a hlavní německý indikátor nálad, index Ifo, ukázal na nejvyšší podnikatelská očekávání od začátku války na Ukrajině.

Jedním z důvodů tohoto křehkého oživení je především to, že inflace byla téměř zkrocena (v srpnu činila meziročně 2,1 %) a úrokové sazby klesly. K lepší náladě přispívají také vládní výdaje. Státy v čele s Německem investují do svých ozbrojených sil, zatímco země jako Itálie a Španělsko mají k dispozici nevyčerpané prostředky z fondu obnovy EU.

Zotavení je křehké
Evropské firmy se navíc snaží diverzifikovat a hledat nové trhy. Například němečtí výrobci strojů a zařízení zaznamenali pokles exportu do USA a Číny. Ale současně se objednávky z latinskoamerického bloku Mercosur zvýšily o zhruba deset procent, podobně jako ty z Blízkého východu.

Podporu má i technologický sektor – Evropská investiční banka plánuje do roku 2027 investovat 70 miliard eur do začínajících podniků. A zotavit se může i rizikový kapitál, který měl sice slabé druhé čtvrtletí 2025, ale podle indexu Venionaire Capital zůstává nálada mezi investory solidní.

Tato naděje však může vyprchat. Podle Jense Eisenschmidta z banky Morgan Stanley stále převažují negativní impulzy pro evropskou ekonomiku nad těmi pozitivními. Obavy vyvolává možný návrat Donalda Trumpa s ještě tvrdšími cly a francouzská politická krize. Přesto se trhy a firmy přizpůsobují nové složité éře. A po těžkých letech je toto překvapivé oživení alespoň malou úlevou pro evropské politiky.

[petrp]

Černé na bílém: EU si platí své novináře, aby „vyšetřovali“ její kritiky
Novináře, kteří se navenek prezentují coby nezávislí, platili nejen Američané. Investigativní organizace Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP), která u nás například stála za reportáží, jež měla před minulými sněmovními volbami upozornit se slovy o možném „praní peněz“ na údajné offshory expremiéra Babiše, podle odhalení europoslance Petra Bystroně (AfD) získala peníze také od Evropské komise. Miliony jí Brusel naposílal krátce po eurovolbách.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... iky-779861

[Gamajun]

Rajting Států

Francie se nachází v kritické finanční situaci, uvedl Pierre Sellal, bývalý francouzský velvyslanec při Evropské unii a diplomat z povolání. V současné době je republika na desátém místě v bloku v příjmu na obyvatele. To je cena za vzdání se suverenity v ekonomice a financích.

https://t.me/PanchenkoNews/20253

Sequence 348_1.mp4

(15.56 MiB) Staženo 22 x

[homer]

Európska komisia navrhla využiť ruské zmrazené aktíva na zabezpečenie pôžičiek Ukrajine v rámci 19. balíka protiruských sankcií.

Taktiež sa navrhuje:
Zaviesť sankcie proti 118 ďalším lodiam, podozrievaným z prepravy ruskej ropy, a 45 ruským a zahraničným spoločnostiam.
Odstúpenie od ruského LNG do 1. januára 2027.
Zníženie stropu cien ruskej ropy na 47,6 USD za barel.
Obmedzujúce opatrenia voči platobnému systému „Mir“.
Sankcie proti tretím krajinám, vrátane Číny, za údajne pomoc ruskému obrannému priemyslu.
Sprísnenie exportného kontroly pre priemysel Ruska, Indie a Číny.
Kompletný zákaz obchodovania s "Rosnefťou" a "Gazpromneftou".
Západné médiá informujú, že aby sa predišlo vetu Maďarska proti týmto sankciám, Európska komisia plánuje uvoľniť pre ňu približne 550 miliónov eur pomoci z fondov EÚ.

https://t.me/casusbellilive/227908

[Alchymista]

https://www.infovojna.com/article/video ... kych-aktiv
VIDEO: Macron varuje Európsku úniu pred zabavením zmrazených ruských aktív. Podľa francúzskeho prezidenta by takéto ignorovanie medzinárodného práva viedlo k „začiatku totálneho chaosu“

Zmrazené ruské aktíva v hodnote približne 200 miliárd eur sú súčasťou západných sankcií proti Rusku za jeho inváziu na Ukrajinu v roku 2022. Väčšina je uložená v depozitári spoločnosti Euroclear v Belgicku. Príjmy z úrokov sa už v súčasnosti používajú na financovanie zbraní a munície pre Ukrajinu.

Francúzsky prezident Emmanuel Macron odmietol myšlienku využitia zmrazených ruských aktív a varoval, že by to mohlo mať negatívny dopad na Západ a narušiť globálnu stabilitu. Šéf Elyzejského paláca sa tak vyjadril v nedeľnom rozhovore pre reláciu CBS Face the Natio, keď odpovedal na otázku, čo Západ plánuje urobiť s ruskými štátnymi aktívami v hodnote 300 miliárd dolárov, ktoré boli zmrazené po eskalácii konfliktu na Ukrajine v roku 2022.

„Všetci veľmi dbáme na dodržiavanie medzinárodných pravidiel. Tieto aktíva nemožno zabaviť z centrálnej banky ani v takejto situácii,“ povedal francúzsky líder a dodal, že ide o „otázku dôveryhodnosti“.

„Keď niektoré krajiny začnú porušovať medzinárodné právo... je to začiatok totálneho chaosu. Musíme rešpektovať medzinárodné právo. Sme predvídateľní a nebudeme robiť nemožné veci s týmito zmrazenými aktívami,“ dodal a pripomenul, že západní podporovatelia Kyjeva už využívajú výnosy zo zmrazených aktív na podporu Ukrajiny.

Viac vo videu:

Počas celého konfliktu západní politici zvažovali zabavenie ruských aktív – z ktorých väčšina spadá pod jurisdikciu EÚ –, ale doteraz sa zdržali kvôli chýbajúcemu právnemu základu a obavám, že by to poškodilo globálnu dôveru.

Minulý rok však krajiny G7 podporili pôžičku Ukrajine vo výške 50 miliárd dolárov, zabezpečenú príjmami zo zmrazených ruských aktív. Západné krajiny tiež priamo odovzdali Kyjevu približne 4,3 miliardy dolárov z výnosov z ruských aktív.

Členské štáty Európskej únie sú otvorené myšlienke využitia zmrazených ruských aktív na pôžičky pre Ukrajinu. Vnímajú to ako možnú cestu vpred, vyhlásil v sobotu 21. septembra európsky komisár pre hospodárske a menové záležitosti Valdis Dombrovskis po stretnutí s ministrami financií členských štátov.

Zmrazené ruské aktíva v hodnote približne 200 miliárd eur sú súčasťou západných sankcií proti Rusku za jeho inváziu na Ukrajinu v roku 2022. Väčšina je uložená v depozitári spoločnosti Euroclear v Belgicku. Príjmy z úrokov sa už v súčasnosti používajú na financovanie zbraní a munície pre Ukrajinu.

Komisia teraz pracuje na návrhu novej pôžičky pre Ukrajinu, ktorá má byť financovaná z ruských štátnych aktív zaistených v EÚ. Základnou myšlienkou je sprístupniť uvoľnené ruské aktíva Ukrajine vo forme pôžičky, za ktorú by ručili členské štáty, priblížil Dombrovskis. Samotné aktíva by v takomto prípade zostali nedotknuté.

Návrhy na priame použitie ruských peňazí prostredníctvom vyvlastnenia sú naďalej vnímané ako veľmi kontroverzné. Okrem iných sa voči tejto myšlienke stavia skepticky aj nemecká vláda. Dôvodom sú aj obavy, že iné krajiny by mohli stiahnuť svoje štátne aktíva uložené v Európe.

Výška pôžičky ešte nebola určená, povedal Dombrovskis. Už teraz je však podľa eurokomisára jasné, že Kyjev bude musieť pôžičku splatiť až po tom, čo Rusko uhradí reparácie za vojnové škody spôsobené Ukrajine.

Rusko odsúdilo zmrazenie aj schému prevodu ziskov ako „krádež“ a varovalo, že konfiškácia by poškodila globálny finančný systém a vyvolala odvetné opatrenia zo strany Moskvy.

[homer]

Alarm v Bruselu! Evropská unie se chystá uvolnit zmrazené ruské peníze na pomoc Ukrajině, ale Belgie, kde leží většina miliard, se bojí. Premiér Bart De Wever dnes otevřeně varuje před odvetou Vladimira Putina, jak prohlásil. A není proč se mu divit.

Bart De Wever proto vyzval lídry EU: „Chci, aby podepsali prohlášení: jestli vezmeme Putinovi peníze, všichni poneseme zodpovědnost, pokud se to pokazí.“ Hrozba eskalace napětí je teď reálnější než kdy dřív, protože Brusel tlačí na to, aby se k penězům dostal už v letech 2026 a 2027.

Mezinárodní právo zakazuje konfiskaci státních aktiv, proto EU musí najít způsob, jak právně i nadále uznávat nárok Moskvy na aktiva její centrální banky a zároveň ochránit Belgii před ruskými odvetnými opatřeními.

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová už dříve slíbila, že unijní exekutiva zajistí, aby Belgie veškerá rizika nenesla sama. Unijní zdroj potvrdil, že zpětná vazba od lídrů byla konstruktivní a přes právní a technické obavy Belgie „panuje shoda na tom, že je potřeba pokračovat v práci na tomto tématu.“

https://ekonomickydenik.cz/strach-belgi ... nych-penez

[IgorT]

Merkelová obvinila Pobaltie a Poľsko zo začiatku SVO

Poľsko a pobaltské krajiny nepodporili iniciatívu priamych rokovaní s Ruskom v roku 2021.
„Chcela som nový formát, v ktorom by sme mohli hovoriť s Putinom v mene Európskej únie. Niektorí to nepodporili. V prvom rade to boli pobaltské krajiny. Poľsko bolo tiež proti, pretože sa obávalo, že nebudeme mať spoločnú politiku voči Rusku,“ vyhlásila Merkelová.
Podľa jej názoru nemožnosť viesť priame rokovania ovplyvnila ďalší vývoj udalostí.

6.MP4

(7.38 MiB) Staženo 14 x

https://t.me/RVvoenkor/101156

[homer]

Podpora zvýšení výdajů na obranu mezi obyvateli EU klesá.

Podle výsledků podpora investic do obranného sektoru klesla o 7 procentních bodů oproti dubnu 2024 a dosáhla 67 %. Zvýšení výdajů na obranu podpořilo 76 % obyvatel střední a východní Evropy, 73 % v severní Evropě a 59 % v jižní Evropě.

Polsko se stalo lídrem co do podílu respondentů podporujících růst investic do obrany – 86 %.

Téměř polovina dotázaných (48 %) se domnívá, že Evropě by mělo řídit koordinaci obranných výdajů. Naopak 41 % respondentů by chtělo, aby rozhodování o investicích probíhalo na národní úrovni.

Celkově 52 % Evropanů není přesvědčeno, že je kontinent vojensky připraven na dlouhodobý konflikt s třetí zemí. 26 % odpovědělo, že Evropa je „trochu“ připravena, stejný podíl pak považuje Evropu za „vůbec nepřipravenou“.

Průzkum proběhl 17.–19. září a zúčastnilo se ho více než 5,4 tisíce Evropanů. Údaje vyplývají z průzkumu, který pro portál Euractiv provedla výzkumná organizace Polling Europe.

https://t.me/neCT24/81332

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/stovky-milia ... y-a-fondy/
Stovky miliard eur do zbrojení. Banky a fondy uvolňují stavidla

Evropa právě odstartovala historický obrat ve své bezpečnostní politice. Lídři sedmadvacítky schválili klíčovou finanční operaci, která má v příštích letech poslat do obrany stovky miliard eur a tím razantně posílit vojenské schopnosti kontinentu.

...

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2025/10/tr ... a-miliony/
Únosy dětí a znásilňování. Tribunál pro zločiny na Ukrajině získává miliony

Příspěvek 10 milionů eur, v přepočtu 243 milionů korun, na vznik zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině oznámila v Kyjevě šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Dalších šest milionů eur půjde na podporu ukrajinských dětí, odvlečených do Ruska, a přeživších sexuálního násilí.

Kallasová uvedla, že do Kyjeva přicestovala jednat o finanční a vojenské podpoře napadené země, bezpečnosti ukrajinského energetického sektoru a o tom, jak Rusko pohnat k odpovědnosti za válečné zločiny.

„Důkazy o ruských válečných zločinech na Ukrajině jsou zřejmé. Nepotrestané zločiny jen povzbuzují k novým zvěrstvům. Dnes poskytujeme prvních deset milionů eur speciálnímu tribunálu,“ napsala v pozdějším příspěvku.

Evropská unie už dříve podpořila vznik zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině, který vznikne v rámci Rady Evropy. Válka, kterou v roce 2022 zahájilo Rusko vojenskou invazí, si podle dostupných informací vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Moskva páchání válečných zločinů na Ukrajině popírá. Mezinárodní trestní soud (ICC) mezitím vydal zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina a další ruské činitele.

Rusko hazarduje s válkou
„Ruští vůdci jsou zodpovědní za tuto válku a nebyly by žádné válečné zločiny, kdyby nebyl zločin agrese,“ uvedla Kallasová na tiskové konferenci se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. „Mezi jedny z nejtemnějších kapitol ruské války patří nucené deportace dětí a znásilňování,“ pokračovala diplomatka, která oznámila také finanční příspěvek na poskytování pomoci a péče obětem a přeživším obojího.

Kallasová v Kyjevě také prohlásila, že Rusko hazarduje s válkou, když reagovala na nedávné narušení vzdušného prostoru některých zemí EU ruskými drony a vojenskými letouny. „Pokaždé, když ruský dron nebo letadlo naruší náš vzdušný prostor, existuje riziko eskalace, ať už neúmyslné nebo ne. Rusko hazarduje s válkou,“ uvedla unijní diplomatka. „Abychom válku udrželi na uzdě, musíme ekonomickou sílu Evropy proměnit ve vojenskou odstrašující sílu,“ dodala.

A súdiť sa bude podľa pravidla koho chlieb ješ, toho pieseň spievaj.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HBEue/svet-zpra ... roti-rusku
Slovensko a Rakousko zablokovaly 19. sankční balíček proti Rusku

Stálí představitelé členských států při Evropské unii se ve středu nedohodli na 19. balíku sankcí proti Rusku. Podle televize Euronews jej blokují Slovensko a Rakousko, informoval slovenský deník Pravda a agentura TASR.

Po několika týdnech jednání se podařilo dohodnout technické a právní detaily sankcí, uvedli pro Euronews nejmenovaní diplomaté s tím, že ve středu se očekávalo na schůzce stálých představitelů dosažení konečné dohody na balíčku. Slovensko a Rakousko – každé z jiných důvodů – však dohodu zablokovaly.

Televize dává slovenské veto do souvislosti dlouhým rozhovorem Roberta Fica s šéfem Evropské rady Antóniem Costou, kde své postoje jasně definoval. Psali jsme o tom zde. Podle Fica jsou deklarace ER ohledně zásadních ekonomických a politických problémů Unie jen nic neřešící fráze, zatím co Bratislava musí ekonomickým problémům čelit.

Naopak Rakousko má jiné důvody, cituje Pravda Euronews. Vídeň žádá rozmrazení aktiv ruské společnosti Rasperia Trading, aby mohla zaplatit odškodné ve výši 2,1 miliardy eur rakouské bance Raiffeisen Bank International (RBI) po prohraném soudním procesu v Moskvě ze začátku letošního roku. To ale Brusel odmítá.

[homer]

Summit v Maďarsku, kde se má setkat americký prezident Donald Trump se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, je obrovským požehnáním pro maďarského premiéra Viktora Orbána a velkým ponížením pro Evropskou unii, píše britský deník The Daily Telegraph. Setkání ohlásil Trump ve čtvrtek na sociální síti. Orbánovo Maďarsko patří k zemím EU, které mají nejvstřícnější postoj k Rusku, vzdor jeho invazi na Ukrajinu.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... u-40544348

[homer]

Jedno rozhodnutí v Pekingu stačí k tomu, aby se zachvěl evropský zbrojní průmysl. Čína přitvrdila v omezení vývozu kovů vzácných zemin, jež jsou nepostradatelné pro moderní zbraňové technologie, píše web týdeníku Focus. Nová čínská exportní brzda způsobuje nejen obavy o budoucnost, ale i masivní pokles akcií, jenž už se projevil například u německých zbrojařských společností a hrozí dominovým efektem ve zbytku Evropy.

Čína před týdnem oznámila, že zavádí nová omezení na vývoz technologií souvisejících se vzácnými zeminami a chce dál regulovat vývoz dalších pěti kovů vzácných zemin. Nově se omezení týkají vývozu technologií souvisejících s těžbou a zpracováním těchto kovů. Vývozci tak musejí získat povolení k vývozu technologií používaných k těžbě a tavení, ale také pro technologie používané pro montáž, seřizování, údržbu, opravy a modernizaci výrobních linek.

Licence nebudou poskytnuty zahraničním subjektům působícím v obraně. Žádosti týkající se pokročilých polovodičů se budou schvalovat případ od případu. Nová pravidla také zakazují čínským společnostem spolupracovat se zahraničními subjekty v oblasti vzácných zemin bez povolení ministerstva.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... e-40544251

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/vydelavaji-n ... nenavisti/
Sankce nezabraly. Lidé vydělávají na sítích šířením dezinformací a nenávisti

Russia Today nebo Sputnik nadále vydělávají na sdílení svého obsahu na sociálních sítích Facebook a Instagram. A to navzdory tomu, že se obě propagandistická média objevují na evropských sankčních seznamech.

„Neregulované odměňování na sociálních sítích způsobuje naši krizi důvěryhodnosti informací,“ prohlásila Sarah Murphy Madiaová z neziskové organizace What to Fix na slyšení zvláštního výboru pro evropský štít demokracie v Evropském parlamentu.

Kritizuje dvě věci: Jednak to, že sociální sítě stále vyplácejí peníze i šiřitelům dezinformací nebo subjektům na sankčních seznamech. Jednak také malý podíl zisků vyplácený běžným tvůrcům obsahu — tedy těm, jejichž obsah žádná pravidla neporušuje.

„Meta loni vydělala 160 miliard dolarů (3,3 bilionu korun) na reklamních příjmech. Z toho rozdělila tvůrcům a vydavatelům dvě miliardy dolarů (41,6 miliardy korun). To znamená pouhých 1,3 procenta,“ poznamenala. „Snapchat naproti tomu rozdělil 13 procent. Víme tedy, že to může být více,“ zdůraznila Madiaová.

I proto má být monetizace platforem v evropské sedmadvacítce regulována, řekla před europoslanci. Nestačí k tomu ani současná legislativa, která reguluje digitální trh, konkrétně nařízení o digitálních službách (DSA), nařízení o digitálních trzích (DMA) a také evropský akt o svobodě médií (EMFA).

Odměna za ruskou propagandu
Její kritika reaguje i na zprávu, že subjekty sankcionované EU zůstávají zaregistrovány v programech monetizace společnosti Meta. Jedná se například o webové stránky ruské státní televize Russia Today nebo agentury Sputnik. Evropské úřady je obvinily z manipulace a šíření dezinformací (FIMI).

„Dodnes existují osoby sankcionované EU za aktivity FIMI, které prováděly na sociálních médiích. Teoreticky stále dostávají peníze od sociálních platforem přímo v Evropě,“ uvedla Madiaová. Jednou z nich je švýcarsko-kamerunská aktivistka Nathalie Yambová, která se dostala na evropský sankční seznam kvůli svým proruským aktivitám.

Dohled versus svoboda
Poslanci Evropského parlamentu se neshodli na tom, jak daleko má regulace sociálních sítí zajít. Beata Szydłová (ECR/Polsko) varovala, že případné zpřísnění evropské legislativy nesmí vést k omezení svobody projevu. Hlavní slovo v regulaci online reklamy mají mít ale jednotlivé členské země, uvedla.

Europoslankyně Alexandra Geeseová (Zelení/Německo) naopak prohlásila, že programy odměn provozovatelů sociálních sítí představují vážnou hrozbu pro demokratickou diskuzi. „Monetizace vytváří průmysl na dezinformace. Odměňuje tvůrce obsahu, kteří se zaměřují na dezinformace, propagandu, rozhořčení, vztek, nenávist a násilí,“ zdůraznila. Příčinou je odměňování na základě sdílení a čtenosti. Naopak to poškozuje tradiční média, která dodržují novinářské standardy.

Navrhla použít článek 34 nařízení o digitálních službách (DSA). Ten jako systémové riziko označuje situaci, kdy provozovatelé sítí a vyhledávačů mohou vyvolat nebo zesílit negativní důsledky, které mohou poškozovat veřejný zájem.

Veřejné registry
Murphy Madiaová dále navrhla povinné zveřejňování informací o monetizaci na sociálních sítích, aby uživatelé měli informace o tom, jaký obsah je finančně odměňován. Mají vzniknout také veřejné registry, které budou obsahovat údaje, kdo a kolik dostává peněz.

Tato opatření by mohlo obsahovat připravované nařízení o digitální spravedlnosti (DFA). Nová legislativa má zakotvit právo na odškodnění pro vydavatele a další tvůrce obsahu, kteří byli nespravedlivě odměněni nebo nebyli odměněni vůbec.

Debata o zpřísnění regulace přichází v době, kdy americké společnosti Meta a Google přestaly v zemích Unie nabízet reklamu týkající se politických otázek nebo voleb. Souvisí to se zavedením nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy (TTPA), které platí od 10. října. Po poskytovatelích reklamy například požaduje, aby pro cílení politických reklam použili osobní údaje jen tehdy, pokud s tím zákazník souhlasil.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HUeRR/zpravy-sv ... ghanistanu
Devatenáct zemí EU chce dobrovolný, nebo vynucený návrat části afghánských přistěhovalců

Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný, nebo vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan.

„Je čas na rozhodnou a koordinovanou reakci, aby EU mohla znovu získat kontrolu nad migrací a naší bezpečností,“ řekla Euractivu belgická ministryně pro azyl a migraci Anneleen Van Bossuytová.

Vedle Česka a Belgie jsou mezi signatáři také představitelé Bulharska, Estonska, Finska, Irska, Itálie, Kypru, Litvy, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Polska, Rakouska, Řecka, Slovenska a Švédska. Podpis pod dopis připojila také norská ministryně spravedlnosti Astri Aasová-Hansenová, jejíž země sice není členem EU, s unií je ale úzce propojena včetně schengenského prostoru bez vnitřních hranic.

Země naléhavě žádají Evropskou komisi (EK), aby umožnila návraty Afghánců, kteří nemají zákonné právo na pobyt v EU, zejména pokud jsou považováni za hrozbu pro veřejný pořádek.

Dopis dále vyzývá k užší koordinaci mezi EK, Evropskou službou pro vnější činnost a ochotnými zeměmi EU. Navrhuje také společnou misi EU v Afghánistánu. Tvrdí, že EU si již nemůže dovolit nečinnost.

Země také navrhují, aby se unijní pohraniční agentura Frontex více podílela na organizaci návratu prostřednictvím reintegračního programu EU. V současné době hradí náklady samy vlády, což podle dopisu vedlo k roztříštěnému a nákladnému postupu. Mandát agentury Frontex má být přezkoumán v roce 2026.

Už to nie sú úbohí utečenci pred zlým tálibánom?

[homer]

Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou vyzvala Maďarsko, aby zatklo účastníky mírového summitu v Budapešti. Uvedl to v sobotu na Facebooku státní tajemník maďarského Úřadu premiéra Balázs Hidvéghi. Současně podle deníku Magyar Hirlap německé ministerstvo zahraničí "připomnělo" Maďarsku, že musí stále ještě dodržovat rozhodnutí Mezinárodního soudního tribunálu. Jak Německo, tak EK tak poukazují na oznámený mírový summit v Budapešti, kde se mají v blízké budoucnosti setkat americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin a řešit ukončení války na Ukrajině. Mezinárodní trestní tribunál vydal již dříve na Putina mezinárodní zatykač.

"Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou vyzvala Maďarsko, aby zatklo účastníky mírového summitu. S blížícími se volbami můžeme slyšet stále více surrealistických projevů, ale zdá se, že toto válečné šílenství, které trvá tři roky, způsobuje některým lidem psychické potíže. Můžeme ujistit paní von der Leyenovou a zbytek Komise, zešílené válečné představitele, že Maďarsko zajistí všechny podmínky, aby se konečně - proti snahám Bruselu - mohla tato strašlivá válka skončit," napsal Hidvéghi.

https://www.echo24.cz/a/HtNw5/svet-zpra ... -budapesti

[homer]

Bulharsko je připraveno poskytnout vzdušný koridor pro letadlo ruského prezidenta na cestě do Budapešti, prohlásil ministr zahraničních věcí Georg Georgiev.

https://t.me/selskyrozum/146701