Parlament EU

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/evropa/po ... branu.html
Poslanci žalují von der Leyenovou kvůli výdajům na obranu
Carl Deconinck

Evropský plán na znovuvyzbrojení bude nyní napaden u Evropského soudního dvora.

Podle europoslanců byl Evropský parlament protiústavně vyloučen z rozhodovacího procesu.

V tajném hlasování 24. června hlasovalo 20 poslanců Evropského parlamentu ve výboru pro právní žalobu, tři byli proti.

Bylo poukázáno na to, že EP a Rada Evropské unie (dále jen členské státy) jsou spolunormotvůrci, a proto musí společně rozhodovat o legislativě a rozpočtech EU, včetně nového obranného fondu.

...

[Alchymista]

Začína to byť zaujímavé...
https://www.echo24.cz/a/HThC2/svet-zpra ... r-leyenove
Pravice získala potřebné podpisy v EP pro hlasování o nedůvěře Ursule von der Leyenové

Skupina pravicových poslanců Evropského parlamentu získala dostatečnou podporu pro návrh hlasovat o vyslovení nedůvěry šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové kvůli Pfizergate. Oznámil to dnes na síti X rumunský europoslanec Gheorghe Piperea, podle kterého se mu podařilo sebrat 74 podpisů europoslanců.

"Podal jsem návrh na vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové. Návrh podepsalo 74 poslanců (minimálně 72). Procedurálně by se rozprava měla konat na plenárním zasedání ve Štrasburku v červenci," napsal Piperea. I přes tyto snahy a vážné problémy Leyenové s řízením Evropské komise není pravděpodobné, že by europarlament nedůvěru šéfce EK vyslovil.

Z českých europoslanců návrh podepsal Filip Turek, Ondřej Dostál, Ivan David a Kateřina Konečná.
Jak píše list Financial Times, tento krok byl vyvolán rozhodnutím Soudu EU, které kritizovalo nakládání s osobními textovými zprávami Ursuly von der Leyenové s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou v době pandemie a hromadného předraženého nákupu vakcín pro členské země EU.I kdyby von der Leyenová hlasování s velkou pravděpodobností přežila, mohla by být nucena udělat velké ústupky politickým oponentům na levici i pravici, aby si zajistila svou upadající pozici. O jejím současném politickém problému jsme psali zde.„Iniciativa se v podstatě týká zachování transparentnosti a zajištění spravedlivého a skutečně demokratického procesu,“ řekl deníku FT rumunský europoslanec Gheorghe Piperea. K odvolání Komise by však byla zapotřebí dvoutřetinová většina přítomných členů EP. Ten má celkem 720 členů, z nichž zhruba 401 hlasovalo pro znovuzvolení von der Leyenové téměř před rokem. Od té doby však šéfka EK ztratila velkou část politické podpory. Pokud by hlasování neustála, což velmi nepravděpodobné, vedlo by to k rezignaci celé Komise a následně by se zahájil složitý proces jmenování 27 nových evropských komisařů.

Jak píše deník Berliner Zeitung, podle Piperea mohou jeho návrh podpořit i někteří členové Evropské lidové strany, ke které von der Leyenová patří. Uznal však, že šance na úspěch hlasování o nedůvěře jsou malé. Hlasování však bude „důležitou příležitostí pro konstruktivní a opodstatněnou kritiku předsedkyně von der Leyenové“. Nutí Komisi, aby se zabývala obavami a zaujala stanovisko, uvedl rumunský politik.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/ep-lidovci-k ... e-migrace/
„Puč“ v europarlamentu. Lidovci se spojili kvůli migraci s krajní pravicí, stěžuje si levice

Nejsilnější evropská frakce v europarlamentu – Evropská lidová strana – vytvořila koalici s krajní pravicí k zákonu, jež má změnit pravidla migrace. Největší spor se vede o pravidla deportací do takzvaných bezpečných zemí. Levicové strany varují před porušováním lidských práv.

Levicoví poslanci v Evropském parlamentu vyjádřili pobouření nad „bezprecedentní aliancí“ mezi Evropskou lidovou stranou (EPP), konzervativci a reformisty (ECR) a krajní pravicí v otázce migrační politiky.

Nechtění Bratři Itálie
Odpor vyvolalo hlavně jmenování italského europoslance Alessandra Cirianiho (ECR/Itálie) zpravodajem k unijní legislativě, jež má upravit možnosti deportací uprchlíků.

Ciriani je členem italské strany Bratři Itálie (Forza Italia). Ta je sice italskou vládní stranou premiérky Georgie Meloniové, ale zároveň bývá politology označovaná jako pravicově populistická.

Prolomili sanitární kordón
Evropská poslankyně Tineke Striková (Zelení/Nizozemsko), která je členkou Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), tvrdí, že Evropská lidová strana „prolomila cordon sanitaire a vytvořila koalici s krajní pravicí, aby provedla převrat a prosadila dva imigrační zákony“. „Jedná se o obětování lidských práv a právního státu politickým hrám,“ dodala Striková.

Za „sanitární kordón“ se považuje závazek stran podporujících Evropskou komisi, že nebudou spolupracovat s poslanci z krajně pravicových stran, které se do Evropského parlamentu dostaly a jsou členy frakcí Konzervativců a reformistů (ECR), Patriotů pro Evropu (PfE) nebo dokonce Evropy suverénních národů (ESN). Pro úplnost – členy ECR z Česka jsou poslanci zvolení za ODS, v Patriotech jsou členové hnutí ANO, Motoristů a Přísahy.

Italský europoslanec Ciriani patří ke klíčovým osobnostem ECR a je také místopředsedou výboru LIBE. Své jmenování zpravodajem k legislativě upravující migrační politiku obhajuje. Jedná se o důležité téma pro obyvatele celé Unie, tvrdí. Vyzval všechny strany v Evropském parlamentu k pragmatickému přístupu v debatě o reformě migrační politiky.

„Evropští občané požadují důvěryhodné odpovědi. Naším cílem je přispět k migrační reformě, která bude účinná a udržitelná,“ vysvětlil italský europoslanec.

Legislativní období odporu
Mezi největší kritiky Cirianiho patří europoslankyně Cecilie Stradaová (S&D/Itálie), která je rovněž aktivistkou v oblasti lidských práv. Obává se, že následující legislativní období může ovlivnit tento politický posun.

„Myslím, že to bude velmi frustrující. Legislativní období odporu, ve kterém budeme chtít minimalizovat škody. Víme, že většina je taková, jaká je. Potenciálně má hlasy, aby nás úplně vyloučila,“ řekla Stradaová EU Perspectives.

Co je bezpečná země?
Ústředním bodem sporu mezi pravicovými poslanci a zástupci levice je koncept „bezpečné třetí země“. Jeho cílem je urychlení deportačního řízení pro žadatele o azyl, přicházející ze zemí, které evropské instituce považují za bezpečné. Tento přístup levicoví poslanci kritizují, protože může dojít k obcházení individuálních práv uprchlíků, kteří žádají o azylovou ochranu.

Italská europoslankyně varuje před širší politickou strategií, která se snaží odvést pozornost od řešení dalších problémů EU, jako jsou pracovní místa nebo kvalita zdravotní péče. „Obviňovat příchozí je snazší, než čelit pravdě,“ zdůraznila Stradaová.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HSizX/zpravy-sv ... u-rezoluce
Europoslanci chtějí Ukrajinu v Evropské unii. Schválili k tomu rezoluci

Poslanci Evropského parlamentu schválili rezoluci týkající se Ukrajiny a jejího členství v Evropské unii. V usnesení ocenili úsilí Kyjeva o posílení demokratických institucí a vyzvali Evropskou komisi, aby co nejrychleji zahájila jednání o otevření prvních vyjednávacích kapitol přístupových rozhovorů, a to za předpokladu, že Ukrajina dokončí započaté reformy.

...

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/prulom-v-mig ... cnou-zemi/
Stopka pro uprchlíky. K odepření azylu má stačit průjezd „bezpečnou zemí“

Rychlejší vyřizování žádostí o azyl, jasnější pravidla pro navracení uprchlíků a nový digitální systém pro hraniční kontroly. Reformu migrační politiky evropského bloku podpořili poslanci Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody. Mezi bezpečné země mají patřit Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Kosovo, Maroko a Tunisko.

Balíček novinek v oblasti migrace a správy hranic podpořili 3. prosince členové Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Největší odpor některých poslanců se týkal pojmu „bezpečná třetí země“.

Pokud žadatel o azyl prochází jinou zemí mimo EU, která se považuje za bezpečnou, mohou unijní země posoudit jeho žádost o azyl za nepřípustnou. Klíčová změna spočívá v tom, že k uplatnění tohoto pravidla může stačit pouhý průjezd bezpečnou třetí zemí. Platí to i v případě, že osoba nemá k této zemi žádný osobní vztah.

Do tohoto režimu nebudou ve většině případů patřit nezletilé osoby bez doprovodu, pokud neexistují závažné bezpečnostní obavy z jejich pobytu v evropské sedmadvacítce. Členové výboru schválili změny poměrem 39 hlasy pro, 25 proti a 8 se zdrželo hlasování.

Unijní seznam bezpečných zemí původu zahrnuje Bangladéš, Kolumbii, Egypt, Indii, Kosovo, Maroko a Tunisko. To umožní evropským orgánům urychlit vyřizování žádostí z těchto zemí, přičemž se stále posuzuje individuální riziko. Země mohou ze seznamu dočasně vypadnout, pokud se podmínky pro uprchlíky v daném státu zhorší.

Tři měsíce na vyřízení žádosti
Poslanec Alessandro Ciriani (ECR/Itálie) popsal toto opatření jako „klíčový krok směrem k jasnějším a vymahatelným nástrojům pro řízení migračních toků“. Poznamenal, že podle nařízení o azylovém řízení z roku 2024 budou žádosti z bezpečných zemí posouzeny do tří měsíců, pokud neexistují výjimečné přitěžující okolnosti.

Podporovatelé změn tvrdí, že seznam bezpečných třetích zemí sníží počet nevyřízených žádostí o azyl v celé EU. Kritici ale varují, že nestabilita a nedostatečná ochrana lidských práv v některých zemích uvedených na seznamu by mohly uprchlíky poškodit, pokud se řízení příliš zrychlí. Někteří namítají, že vnitrostátní orgány mohou mít potíže s důkladným posuzováním žádostí o azyl v rámci zrychlených lhůt.

Zpravodajka Lena Düpontová (EPP/Německo) uvedla, že nový rámec „přináší potřebnou soudržnost a poskytuje členským státům flexibilitu, kterou potřebují k účinnému a důslednému uplatňování tohoto konceptu“. Reforma má omezit nelegální migraci a zvýšit počet uprchlíků, kteří se vrátí do bezpečných zemí.

Digitální předběžná kontrola
Mezi změny patří také dobrovolný systém digitálních cestovních dokladů. Cestující mohou předložit doklad totožnosti předem, aby se zkrátily fronty na hranicích. Stále se ale budou vyžadovat doklady v papírové formě. Systém bude integrován do systému vstupu/výstupu (EES) a později do systému ETIAS, který se týká občanů třetích zemí bez vízové povinnosti.

Evropský poslanec Juan Fernando López Aguilar (S&D/Španělsko) ocenil novinku, protože zrychlí, zjednoduší a zabezpečí překračování hranic. Zastánci zdůraznili potenciál pro zkrácení front a zvýšení efektivity. Odpůrci vyjádřili obavy ohledně ochrany osobních údajů nebo možného vyloučení cestujících, kteří nejsou technicky zdatní. A také toho, zda mají členské země k dispozici zdroje pro efektivní správu systému.

O nových pravidlech musí ještě hlasovat evropští poslanci na plenárním zasedání a změny čeká také schválení členskými zeměmi v rámci Rady EU.