Soutěž s nejvyšší nabídkou vyhrála AB-Credit miliardáře Karla Pražáka. Pražák vyrostl po boku Petra Kellnera jako jeho krizový manažer. Podle časopisu Forbes stojí za skupinou Kaprain, jejíž páteř tvoří reality, průmysl a finance, přičemž hodnota aktiv dosahuje 16 miliard korun. Jeho osobní majetek Forbes odhadl na více jak 4 miliardy korun.
Vítěznou nabídku AB-Creditu musel schválit věřitelský výbor. Ten, aby mohl rozhodnout s péčí řádného hospodáře, měl k dispozici už zmiňovaný znalecký posudek od Equity Solutions na hodnotu portfolia MSD.
Věřitelský výbor srovnal hodnotu zjištěnou posudkem, a sice 1,3 miliardy korun, a nejvyšší podanou nabídku 1,4 miliardy a prodej schválil. Insolvenční soud ověřil náležitosti rozhodnutí věřitelského výboru a prodej povolil.
Tímto způsobem přešel majetek MSD oficiálně na AB-Credit. Jakmile došlo k převodu majetku z MSD, téměř okamžitě jej AB-Credit z větší části přeprodal na společnost Glory Daze Associated S.A. se sídlem na Britských panenských ostrovech. Tedy na tu samou společnost, se kterou o převzetí zkrachovalé kampeličky soutěžila.
Ve věcech této offshorové společnosti v České republice jedná firma EC Group podnikatele Pavla Šimka, bývalého člena Motoinvestu. Jen na okraj, i bývalý představitel AB-Creditu David Knop Kostka byl členem Motoinvestu.
Zdá se tedy, že určitá vazba mezi AB-Creditem a Glory Daze existuje a nebylo by zřejmě pro nikoho překvapením, kdyby se ukázalo, že Glory Daze byla jen nastrčenou firmou.
Další část majetku MSD šla z AB-Creditu na společnost Credit Invest Alfa, s.r.o., jedná se o bezvýznamnou slovenskou společnost, která je dnes v likvidaci. Jakmile tedy dojde k jejímu výmazu z obchodního rejstříku, nebude již možné si po ní nárokovat jakoukoliv náhradu škody. Lze předpokládat, že podobný osud může potkat i offshorovou Glory Daze.
Přestože se insolvenční správce Ivo Hala pokusil výběrové řízení na prodej MSD odehrát co nejvíc transparentně, soutěž minimálně kvůli zmíněným dvěma uchazečům budí dojem frašky, ve které nastrčené společnosti pod kontrolou Karla Pražáka koordinovaně podaly nabídky tak, aby byla finální cena co nejnižší.
Aspoň jedna z nabídek však musela být vyšší, než hodnota stanovená „tajným“ znaleckým posudkem, jinak by obchod nemohl schválit věřitelský výbor. Nabídky AB-Creditu i Glory Daze se přitom téměř přesně trefily do minima zjištěného posudkem.
Znalecký posudek budí pochybnosti dodnes. Už delší čas se ve finančních kruzích objevují spekulace o možném podseknutí ceny. A to tím způsobem, že u některých firem se prostě zkonstatovalo, že nemají majetek, i když vlastnily nemovitosti nebo podniky.
Pokud by někdo provedl reálnou valuaci portfolia MSD, není vůbec vyloučeno, že by dospěl k jiné hodnotě než 1,4 miliardy, jak se dnes ukazuje při revizi znaleckého posudku Equity Solutions.
Nabízí se tudíž další spekulace, že Karel Pražák mohl mít povědomí o výsledné stanovené hodnotě posudku od Equity Solutions a nabídku nastavil tak, aby vyšla jen o něco málo výše.
Posudek od Equity Solutions, na základě kterého se rozhodoval věřitelský výbor, bohužel není veřejně dostupný. A Ekonomický deník v pátrání po něm neuspěl ani po několikaměsíční snaze.
Jen díky popisovanému posudku mohl Karel Pražák nakoupit zkrachovalou kampeličku tak výhodně. Pokud by například tento posudek stanovil hodnotu portfolia na 5 miliard, nemohl by věřitelský výbor jako řádný hospodář akceptovat nabídkovou kupní cenu 1,4 miliardy. Zřejmě by se od jednorázového prodeje upustilo a úpadek by se řešil jiným způsobem. Posudek byl ale dopočten na 1,3 miliardy a věřitelský výbor tak prodej mohl schválit.
Trestní oznámení kvůli ocenění
Nedávno se začaly objevovat informace o tom, že reálná hodnota majetku MSD ve skutečnosti mohla být ve skutečnosti nejméně o 855 milionů korun vyšší.
Vyplývá to z trestního oznámení Spolku na ochranu kulturního a přírodního dědictví Cernunnos, z.s., které analyzovalo zatím jen sedm úvěrových případů z několika set. Informace jsou zveřejněny na webových stránkách s názvem Spravedlnost pro MSD.
„Náš spolek shromažďuje informace z veřejných zdrojů a od svých členů. Na základě námi zjištěných skutečností podáváme podněty příslušným institucím veřejné moci, abychom tak napomohli dosažení spravedlnosti pro všechny poškozené v kauze MSD,“ prezentuje se spolek na svých webových stránkách.
I z těchto položek podle spolku ovšem vyplývá, rozdíl v ceně, za kterou byla kampelička prodána a její skutečnou hodnotou, tak bude pravděpodobně výrazně vyšší.
Porovnání ocenění a jiné posudky
MSD, sesazená data z trestního oznámení kvůli ocenění majetku MSD. Foto: Jan Hrbáček
U společností TeraTera, a.s., Ray-on, a.s., Apatit, a.s. znalci uvedli, že nemají tyto firmy majetek, přitom na první pohled do obchodního rejstříku se dalo zjistit, že jim patří solární elektrárny nebo chemická výroba.
U Soleil Energy a.s. si podle spolku zase znalci „zapomněli“ pořídit výpis z katastru a uniklo jim, že firma má nakoupeno 1 000 000 metrů čtverečních pozemků.
Akcie společnosti SMART Comp. a.s., které ocenili na 80 milionů korun, se za pár měsíců vydražily za 285 milionů korun.
Pohledávky za společností Správa Aktiv a Bankovní Poradenství a.s. či Liborem Sadílkem (tzaktéž působil historicky ve skupině Motoinvest) zase byly splaceny v plné výši, jen ne do rukou MSD.
Celkově pouze na těchto sedmi pohledávkách Karel Pražák utržil dle spolku Cernunnos 855 milionů korun. A to na úkor družstva, které mohlo od dlužníků inkasovat stejně dobře.
Je proto důležité si položit otázku, jak mohl znalec Equity Solutions přehlédnout těchto sedm případů, kdy se na jím podepsaném papíře vyskytla zcela jiná čísla než byl reálný výnos?
Ve znalecké praxi se tak jako všude jinde občas chyby vyskytují, ovšem není standardní, aby si znalec zapomněl pořídit výpis z katastru či obchodního rejstříku. Zejména za situace, kdy takto pomohl vyvést z MSD obrovský majetek za zlomek jeho skutečné hodnoty.
Role státního zastupitelství
Účastníkem tohoto konkurzu bylo na vlastní žádost také Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ), jež mělo k dispozici veškerou dokumentaci spojenou s výběrovým řízením včetně nepravdivého znaleckého posudku od Equity Solutions.
Nezávislý pozorovatel by očekával, že poté, co se majetek prodá za tak nízkou cenu a posléze si jej mezi sebe rozdělí sami účastníci výběrového řízení, kteří jsou personálně propojeni, začne VSZ celou věc prověřovat. A to pokud se na otázku, zda v MSD majetek byl či ne, váže trestní stíhání desítek družstevníků, k němuž nakonec VSZ skutečně dalo pokyn skrz žalobce Jana Krestýna.
Státní zástupci Jan Krestýn a David Ešner společně vyšetřovali podezřelé transakce v MSD a dodnes dozorují probíhající stíhání několika desítek družstevníků. Jejich popis událostí v obžalobách odpovídá původní argumentaci, jíž obhajovala svůj postup proti MSD žalobkyně Daniela Smetanová, když zablokovala veškeré peníze MSD v roce 2013, s odůvodněním, že družstvo tunelovali sami družstevníci.
V konstrukci žalobců ale není dodnes objasněno, kam všechny peníze zmizely. U nikoho z obviněných nebylo zjištěno, že by si peníze nechal nebo že by někomu pomohl se obohatit.
V žádném z případů nebyly zajištěny důkazy o tom, že by tito lidé měli úmysl dopustit se úvěrového podvodu, přestože se tohoto trestného činu nelze dopustit z nedbalosti.
Většina těchto lidí přišla o veškerý svůj majetek, když za své závazky vůči MSD ručila směnkou nebo zástavou podílu. Z tohoto zabaveného majetku se však uspokojovali noví vlastníci pohledávek (AB-Credit) nikoliv MSD.
Státní zástupci tak vyčíslují v obžalobách vysoké výše škod vzniklé družstvu, jakoby obvinění proti svým úvěrům ničím neručili.
Jediným, kdo podle všeho skutečně z MSD vyvedl peníze ještě před konkurzem, byl český podnikatel libanonského původ Azize Al-Nassera, který spolu se svou skupinou vylákal několik set milionů korun, které poté poslal do Hong Kongu, kde byla údajně část peněz vybrána v hotovosti.
Hlavním argument VSZ pro zablokování peněz, že tato skupina spolupracovala s vedením MSD, a že se systematicky družstvo tunelovalo, však nebyl ani u soudu potvrzen a žádné spojení mezi skupinou Azize Al-Nassera a vedením MSD prokázáno nebylo.
Družstvo mohlo dále fungovat – pakliže by byl stíhaný management, bylo možno jej vyměnit, nebo mohl být dosazen Českou národní bankou správce. A mohla být přijata i jiná opatření.
Je nutné si říci, že jakékoliv opatření je lepší než konkurz, kde se už vůbec nepočítá s provozem a majetek se rozprodává za ceny nikoliv tržní ale likvidační. Ostatně tomu odpovídá i konečný výsledek.
VSZ zablokovalo MSD peníze, aby zabránilo škodě do výše až 1 miliardy korun. Po zásahu žalobců pak zůstala odhadovaná škoda 8 a půl miliardy korun, čili ve výši téměř celé bilanční sumy.
Jinak řečeno, hůře už to nejspíš dopadnout nemohlo. Přitom ještě za rok 2012 vykazovalo MSD dobré hospodářské výsledky, které byly bez výhrad auditované nezávislou auditní firmou. Družstvo si také nechalo v roce 2012 zpracovat dobrovolný audit svých vnitřních procesů od KPMG, který dopadl jen s minimálními výhradami.
ČNB v kampeličce průběžně prováděla kontroly, v jejichž rámci neshledala žádný problém.
Pokud tedy bylo vše v pořádku do konce roku 2012, v logice VSZ to znamená, že konečná škoda 8,5 miliard korun, musela vzniknout za pět měsíců roku 2013 (než byly MSD zablokovány účty). Což je velmi nepravděpodobné, poněvadž takový objem úvěrů ani nebylo v tak krátkém čase možné poskytnout.
Zajímavé je, že celková expozice pochybných úvěrů (poskytnutých skupině Azize Al-Nassera), kvůli kterým MSD padlo, nedosahovala ani výše vlastního jmění MSD, čili dokonce i v případě, že by byly veškeré tyto úvěry zcela nenávratné, družstvo by stále dokázalo pokrýt své závazky vůči svým střadatelům.
Kromě toho část peněz ze jmenovaných pochybných úvěrů policie stihla zablokovat, čili by se mohly eventuálně vrátit zpět do družstva a škoda by tak nevznikla prakticky žádná.
