Zajimavosti - Energie a její zdroje

[Grif]

A jak to vychází energeticky z dřevoplynem?

[fletcher]

I když si neumím představit vysokou pec na tavení železa, kde topím dřevem....A sklářských výroben tuplem.

drevom nie, ale ak sa nemýlim, dreveným ulhim to šlo. keď už teoretizujeme o navrate do minulosti.

[zmiri]

No ano. V 19. stol byly kvůli rozvoji sklářského průmyslu komplet vymýcený lesy v česku. A to se toho vyráběl malinký zlomeček dnešní potřeby a hutnictví ještě pořádně nezačalo....

[petrp]

Nemýlíš, s objevem dřevěného uhlí se začalo vyrábět i železo. Ale není to jen tak a výsledný výrobek se zpracovává dost složitě. BTW, tavby v historických pecích se u nás poměrně často konají.

[palo satko]

Vysoká pec nefunguje na drevené uhlie.

[petrp]

Ba ba, z dřevěného uhlí aglomerát neupečeš...

[fletcher]

Viem že sa drevené uhlie používalo, len som si nebol istý terminológiou, či šlo o "vysokú pec" alebo nejakého jej predchodcu. Ale plastová inteligencia tvrdí že áno.

[kenavf]

Ten výpočet na ekvivalent výhrevnosti ročného prírastku dreva na Slovensku som sem dával ako na vytvorenie predstavy o aké množstvách sa asi jedná. Dovoz zemného plynu na Slovensko je cca 5mld m3 ročne.Nie všetko sa spotrebuje ako palivo. 10% z toho zoberie Duslo Šala.
Ale je vidieť že na to aby sme nahradili zemný plyn aspoň čiastočne tak by sme spotrebovali prírastky dreva z celého Slovenska a to by sme už nemali z čoho robiť dosky, trámy, papier,...atd.
Takéto čísla by ľudia mali poznať(aspoň rámcovo) ak chcú presadzovať vystrnadenie uhlovodíkov a ich nahradenie drevnou hmotou.

{91DC5D42-DA42-4658-87EA-F740CE79B949}.png (6.74 KiB) Zobrazeno 2132 x

Tak to vyzerá že i keď by sme vysadili lesy na celé Slovensko tak by nám to energeticky nepokrylo zemný plyn, benzín a naftu.

[Ekolog]

V prvních hutích se jelo na dřevěný uhlí. Ovšem bez předehřevu vzduchu. Problém je ovšem v tom, že dřevěné uhlí má nízkou objemovou hustotu a tudíš nízkou výhřevnost vzhledem k objemu. Nedosáhnete teplot potřebných ke vzniku taveniny. A domnívám se, že ani s příhřevem vzduchu. Když dáte do výhně kovářské uhlí a dřevěné uhlí, je to sakra rozdíl.
Jinak, s rozvojem hutnictví ve 13-14 století v Kutné Hoře došlo k masívnímu vykácení lesů v České kotlině. Dřevo se vozilo až ze Šumavy a Krkonoše též dostaly svůj díl. I Krušné hory, ale tam se o odbyt dřeva postaral Jáchymov.
Jinak pro zajímavost: v 14 století to v KH vydolovali do 630 m hloubky!!! A KH měla tenkrát 100 000 obyvatel.
Závěrem je, že už tenkrát dřevo nepokrylo energetickou potřebu tehdejší civilizace a průmyslu!

[kenavf]

S aktívnym riešením odlesňovania začala(musela začať) už Mária Terézia.

Mária Terézia (1717 – 1780): Táto panovníčka je kľúčovou postavou. Vydala prvý celoríšsky platný lesný poriadok v roku 1754 (Theresianisches Forstgesetz). Hlavným cieľom tohto zákona bolo zabrániť ďalšiemu rozsiahlemu odlesňovaniu, ktoré spôsobovala potreba dreva pre baníctvo a hutníctvo. Nariadila povinné obnovovať lesné porasty, čo v praxi znamenalo aj ich vysádzanie. Tento zákon položil základy pre udržateľné hospodárenie v lesoch.

Jozef II. (1741 – 1790): Syn Márie Terézie pokračoval v jej dile a reformy prehĺbil. Venoval sa aj vysádzaniu lesov, najmä v súvislosti s ochranou proti erózii pôdy a posilňovaním horských svahov.

A to si vtedy ľudia nemohli dovoliť veľkú spotrebu dreva. Životnosť chalupy a nábytok sa počítali na vysoké desiatky rokov až stovku. Veľmi sa nekúrilo a drevo len do sporáku na varenie.

[Alchymista]

Lesy a sklárne - sklárne neničili lesy spotrebou dreva ako paliva, ale výrobou popola a z neho potaše na tavenia skla.

Drevené uhli sa používalo v šachtových peciach, predchodkyniach vysokých pecí.

[Alchymista]

Viděl jsem archeology vykopanou v řezu tavící pec na železo z doby železné včetně strusky i taveniny a vedle pece hromádky vsázky (rudu, dřevěné uhlí). Tavenina se na železo zpracovávala o kousek dál mechanicky překováváním (mechanickým vytloukáním nečistot) pomocí kamenné kovadliny a šutru (držený obouručně) kterým se kovalo. Pece neměly šachtovitý ale půlkulatý tvar. Těch pecí tam bylo 5-6 takže soustředěná výroba (nejspíše u zdroje dřeva). Na pece se přišlo náhodou kdy se vojenský (výpočetní) výzkumák přestavoval na ZPA Butovice. Archeologové si chrochtali, protože to byl prvý kompletní nález v Československu. Spekulovali, že se jednalo o vojenský přepad ale výrobci dokázali utéct (nenašla se žádná kostra) tak dvě pece poničili a vše zaházeli hlínou (tráva 1 m nad pecemi) aby je již nikdo nebyl schopen nalézt.

Podobným (a primitívnejším) spôsobom vyrábali železo japonci ešte začiatkom 16. storočia.
z knihy Juraj Hradský - Samurajský meč

Snáď je to dobre čitateľné - kniha je brožura a bohužiaľ nie zrovna dobre zlepená

[mzprx]

"Solární elektrárna Ivanpah v Kalifornii má být uzavřena v roce 2026, což je o 13 let dříve, než bylo plánováno, poté, co nesplnila své energetické cíle a silně se spoléhala na zemní plyn pro svůj provoz. Postavena v Mohavské poušti poblíž hranice Kalifornie a Nevady, Ivanpah byla kdysi největší solární tepelnou elektrárnou na světě. Stála 2,2 miliardy dolarů, přičemž 1,6 miliardy dolarů bylo zajištěno federálními půjčkami od Obamovy administrativy.
Zařízení má tři věže vysoké 459 stop a téměř 174 000 heliostatů (počítačem řízených zrcadel) navržených k soustředění slunečního světla a výrobě elektřiny. Když byla spuštěna v roce 2014, byla považována za odvážný krok směrem k velkoobjemové obnovitelné energii.
Nicméně, jak uvádí UNILAD a Institut pro energetický výzkum, Ivanpah nikdy nedosáhla očekávaného výkonu. Neustále podávala nižší výkon a vyžadovala záložní zemní plyn, aby zůstala v provozu, což podkopávalo její slib čisté energie. Na začátku roku 2025 ukončila společnost Pacific Gas & Electric své smlouvy s provozovateli elektrárny, s odvoláním na neefektivitu a vzestup levnější a účinnější fotovoltaické solární technologie.
Uzavření odráží širší posun ve strategii solární energie spíše než selhání samotné solární energie. Jak poznamenává PV Magazine, koncentrovaná solární energie (CSP) jako Ivanpah byla překonána solárními PV systémy, které jsou více škálovatelné, nákladově efektivní a snáze udržovatelné. I když elektrárna přispěla k cílům obnovitelné energie a sloužila jako významný experiment, její předčasné uzavření zdůrazňuje důležitost přizpůsobivosti a nákladové efektivity ve vývoji čisté energie."
Zdroj: Facebook