„V Evropské unii je téměř polovina všech diagnóz stanovena pozdě. Musíme urgentně inovovat naše testovací strategie, zavést komunitní testování a samotestování a zajistit rychlé napojení na péči. AIDS můžeme vymýtit pouze tehdy, pokud lidé znají svůj stav,“ varovala ředitelka ECDC Pamela Rendi-Wagnerová.
Upozornila také na to, že ač nejčastějším způsobem přenosu HIV v EU zůstává sex mezi muži (48 % diagnóz), infekce přisuzované heterosexuálnímu přenosu už tvoří podobný podíl (46 %) a podíl pozdních diagnóz je u nich vyšší. A to především u mužů a lidí, kteří injekčně užívají drogy.
Problém jménem migrace
Zásadní problém představuje migrace. Více než polovina loňských diagnóz HIV v EU se totiž týkala lidí narozených mimo zemi, kde byli diagnostikováni. Přestože se podle dat v řadě zemí daří zvyšovat objem testování, odborníci varují před prohlubující se skrytou epidemií. „Počet lidí žijících s nediagnostikovaným HIV roste, což je tichá krize, která podporuje přenos viru,“ popsal regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Henri P. Kluge.
Strukturální překážky podle něj i nadále brání včasné diagnostice. „Neděláme dost pro odstranění smrtelných překážek v podobě stigmatizace a diskriminace, které lidem brání podstoupit jednoduchý test,“ uvedl. A zdůraznil, že důsledky zpoždění jdou daleko za rámec statistik. „Včasná diagnostika není privilegium, ale brána k dlouhému a zdravému životu. A klíč k tomu, aby se zastavilo šíření HIV,“ dodal.
ECDC a evropská pobočka WHO proto vyzývají k zavedení rutinního, normalizovaného a rozšířeného testování na HIV. Jeho součástí by měl být širší přístup k samodiagnostickým testům a komunitním možnostem. Takový postup je považován za nezbytný pro oslovení lidí, kteří nemají přístup ke zdravotnickým službám.
Výrazný nárůst v Česku
Z dat také vyplývá, že existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými evropskými zeměmi. Zatímco v některých částech Evropy dochází k postupnému zlepšování, v jiných data ukazují na znepokojivé trendy. Pozdní diagnostika HIV zůstává obzvláště vysoká v několika zemích.
Podíl osob diagnostikovaných v pozdním stadiu přesahuje 60 % v Chorvatsku (68,3 %), Švédsku (66,7 %), Bulharsku (63,1 %) a Rumunsku (62,3 %). Mnohem nižší úrovně zaznamenávají ve Finsku (26,9 %) a na Kypru (40,7 %). Trendy v nových diagnózách se také liší. Zatímco celkové míry v mnoha zemích klesají, 11 ze 49 zemí vykázalo v roce 2024 nárůst. V Turecku činil 67 %, lze to ale přičíst spíše posílenému dohledu a rozšířenému testování než skutečnému nárůstu přenosu.
Z dlouhodobého hlediska zaznamenaly země jako Albánie, Estonsko, Lotyšsko a Portugalsko od roku 2015 výrazný pokles počtu diagnostikovaných případů. Island, Irsko a Česko zažily ve stejném období výrazný nárůst, což podtrhuje, jak nerovnoměrný vývoj v oblasti HIV v Evropě stále je.
Otázka do politické debaty
Politická debata o HIV/AIDS se dostala i do Evropského parlamentu. V písemné otázce předložené 8. září se europoslanec Per Clausen (Levice) zeptal Evropské komise (EK), zda vyvine tlak na členské státy, aby sledovaly nehlášené infekce HIV. A zda zajistí bezplatné anonymní testování a bude prosazovat spravedlivý přístup k profylaxi před expozicí (prevence infekčních onemocnění před možným kontaktem s patogenem, pozn. red.) ve všech zemích EU. Clausen se EK také zeptal, zda zvýší globální financování zdravotnictví, včetně příspěvku do Globálního fondu a připravovaného rámcového programu pro výzkum a inovace.
Ve své odpovědi z 19. listopadu EK zopakovala, že organizace a poskytování zdravotní péče zůstávají v kompetenci členských států. Komisař Olivér Várhelyi zdůraznil podpůrnou roli EU prostřednictvím pokynů ECDC k testování a profylaxi HIV a průběžnému sledování pokroku v plnění cíle udržitelného rozvoje 3.3 prostřednictvím Výboru pro zdravotní bezpečnost.
Pokud jde o financování, komisař zdůraznil pokračující podporu Globálního fondu a připomněl příslib 715 milionů eur učiněný v roce 2022 pro sedmý cyklus doplňování prostředků (2024–2026). Uvedl, že v současné době se posuzují možnosti dalších příspěvků v rámci připravovaného cyklu. To vše v rámci omezení stanovených víceletým finančním rámcem EU.
EU prezentovala svůj postoj světu
Ještě před parlamentním zasedáním EU potvrdila své politické stanovisko k HIV/AIDS i na globální úrovni. Ve svém projevu na výročním zasedání Valného shromáždění OSN věnovaném HIV/AIDS 5. června EU a její členské státy znovu potvrdily svůj „plný závazek skoncovat s AIDS jako hrozbou pro veřejné zdraví do roku 2030“.
Prohlášení vyzdvihlo potřebu komplexní reakce kombinující všeobecný přístup k antiretrovirové léčbě s posílenou prevencí. To zahrnuje dlouhodobě působící profylaxe před expozicí, rozšířené testování a úsilí o boj proti stigmatizaci a diskriminaci, zejména mezi zranitelnými skupinami a klíčovými populacemi.
EU v prohlášení také zopakovala svou silnou podporu multilaterálním opatřením a zdůraznila svůj příspěvek ve výši 3,5 miliardy eur do Globálního fondu od roku 2002 a další příslib ve výši 715 milionů eur na období 2023–2025. Vyzvala také k trvalému mezinárodnímu financování a obnovení politické dynamiky před zasedáním na vysoké úrovni o HIV/AIDS, které se uskuteční v příštím roce.