EU obecně

[petrp]

EU vykročila ke klimatické neutralitě. Babiše záměr nakonec potěšil
Evropská unie přistoupila na silné zpřísnění klimatických závazků členských států v rámci boje za snížení emisí skleníkových plynů. Ke snížení emisí má podle závěrů summitu v Bruselu dojít rychleji, než se původně plánovalo. Již do roku 2030 by v Evropské unii mělo být o 55 procent méně emisí než před 30 lety. Za Českou republiku se summitu účastnil premiér Andrej Babiš (ANO). Hovoří o úspěchu.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... sil-647039

PS: V roce 2030 by tedy v Evropské unii mělo být o 55 procent méně emisí než v roce 2000 - uvědomuje si někdo co je to za blábol???

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/politika/202 ... i-turecku/
Předáci EU se rozhodli rozšířit individuální sankce vůči Turecku

Hlavy států a předsedové vlád členských zemí EU se dohodli v pátek na summitu v Bruselu na rozšíření seznamu platných individuálních sankcí vůči Turecku za nezákonné vrtání ve východním Středomoří. Uvádí se to v závěrech summitu o výsledcích projednání této otázky.

„Předáci EU Radě nařídili, aby zkoordinovala dodatečné seznamy na základě rozhodnutí z 11. listopadu roku 2019, které se týká omezovacích opatření v souvislosti s nezákonným vrtáním, které provádí Turecko ve východním Středomoří,“ uvádí se v dokumentu.

EU bude i nadále hájit své zájmy a zájmy členských států, poukazuje se v závěrech.

Předáci EU zdůrazňují přitom „strategický zájem“ na rozvoji vztahů s Tureckem. „Návrhy z pozitivní agendy vztahů EU-Turecko platí i nadále,“ uvádí v dokumentu. Pro to ale musí Turecko „urovnat rozpory s členy EU v duchu dialogu a v souladu s mezinárodním právem,“ uvádí se v závěrečném dokumentu summitu.

V současné době platí individuální sankce EU za nezákonné vrtání ve výsostních vodách Kypru ve východním Středomoří. V listopadu prodloužila EU platnost těchto sankcí o další rok, až do 12. listopadu roku 2021. Na sankčním seznamu za nezákonné vrtání jsou nyní dva občané Turecka. Podle názoru EU jsou tyto osoby odpovědné za plánování a řízení těžby užitkových nerostů ve východní části Středozemního moře, na něž nemají povolení ze strany Kypru. Opatření předpokládají zákaz vstupu zmíněných osob na území EU a zablokování aktiv.

Předseda Evropské rady Charles Michel v předvečer evropského summitu konstatoval nedostatek kladné dynamiky v jednání Turecka ve východním Středomoří. Zdůraznil, že EU chce mít stabilnější a předvídatelnější vztahy s Tureckem, je ale připravena použít nástroje, které má k dispozici, neuvidí-li kladné změny.

Päť milionov tureckých prisťahovalcov im to čoskoro rukolapne vysvetlí

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SJTDB/summit-eu-na- ... -roku-2030
Summit EU na nočním jednání podpořil přísnější emisní závazky k roku 2030

Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030. Shodli se na tom dnes po celonočním jednání v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí, kteří podpořili omezení celounijních emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent proti roku 1990. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel.

Shodu dlouhé hodiny blokovalo Polsko, které požadovalo větší záruky finanční podpory spojené s náročným přechodem od uhlí k ekologicky čistým technologiím. Své požadavky do závěrů summitu se pokoušelo prosadit i Česko, které usilovalo zejména o co nejkonkrétnější jmenování zdrojů energie, jež mohou země využívat jako náhradu za uhlí. Oběma zemím stejně jako některým dalším postkomunistickým státům šlo také o navýšení takzvaného modernizačního fondu, jehož prostřednictvím mohou méně ekonomicky vyspělé země využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami.

„Je to jasné vykročení směrem ke klimatické neutralitě v roce 2050,“ ocenila na twitteru dohodu lídrů předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezení emisí o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální. Tedy že nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je vyváží například výsadbou nových stromů.

Great way to celebrate the first anniversary of our #EUGreenDeal!
#EUCO has endorsed our ambitious proposal for a new EU climate target.
Europe will reduce emissions by at least 55% by 2030.
It puts us on a clear path towards climate neutrality in 2050.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) December 11, 2020

Jednání summitu i po téměř 20 hodinách dále pokračuje, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nyní informuje o aktuálním vývoji rozhovorů s Británií.

Rozšíření sankcí vůči Turecku
Evropská unie rovněž rozšíří sankční seznam osob spojených s kontroverzním tureckým průzkumem těžby ve východním Středomoří. Na kroku, před kterým Ankara evropský blok varovala, se po dlouhých výměnách názorů shodli prezidenti a premiéři členských zemí na summitu v Bruselu. Političtí vůdci zdůraznili, že si přejí přátelské vztahy se strategickým partnerem, avšak Turecko podle nich pokračuje v "jednostranných provokacích". Rozhodnout o dalším směřování obchodních a hospodářských vztahů má podle nich EU v březnu.

Unie sankční rámec zavedla loni a dosud na něj zařadila dva přední pracovníky turecké státní ropné společnosti. O přidání dalších lidí či subjektů rozhodnou členské státy v příštích týdnech.

Na posílení sankcí tlačily již několik měsíců zejména Řecko a Kypr, podle kterých turecký průzkum porušuje mezinárodní právo a jejich námořní ekonomickou zónu. Turecko to dlouhodobě odmítá.

„Turecko se bohužel angažuje v jednostranných akcích a provokacích a vyostřilo svoji rétoriku vůči EU, členským státům a evropským lídrům,“ uvádí se v přijatých závěrech summitu. Šéfové států a vlád vyzvali Ankaru, aby trvale zmírnila napětí v oblasti poblíž kyperského a řeckého pobřeží, kam střídavě vysílá a stahuje zpět svou průzkumnou loď Oruç Reis. Cílem je podle lídrů zahájit rozhovory mezi Aténami a Ankarou, které by situaci trvale vyřešily.

Zatímco Řecko a Kypr za podpory Francie či Rakouska požadovaly co nejtvrdší postup vůči Turecku, další země jako Německo či některé jihoevropské státy prosazovaly diplomatičtější variantu. Vzhledem k partnerství v NATO a dohodě o migraci považují vztahy s Tureckem za velmi citlivé a nechtějí dále zvyšovat napětí. Lídři EU i proto Ankaru ujistili, že trvá jejich nabídka posilování obchodních vztahů, pokud Turecko změní svůj přístup ve východním Středomoří. Na zavedení zbrojního embarga vůči Ankaře, které požadovalo Řecko, se summit neshodl.

Lídři zato vyzvali šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, aby nejpozději do dalšího summitu plánovaného na březen připravil zhodnocení dosavadních politických, hospodářských a obchodních vztahů EU s Tureckem a možností jejich dalšího směřování včetně možného rozšíření působnosti sankcí. V současnosti zahrnují postihy zmrazení majetku a zákaz cest na území EU.

Šéfové států a vlád rovněž odsoudili jednostranné turecké kroky v severokyperském městě Varoša. Severokyperská turecká republika se v tomto městě, které po turecké invazi na ostrov v roce 1974 musely opustit desetitisíce kyperských Řeků, rozhodla v říjnu otevřít pláže, což podle Bruselu porušuje rezoluci OSN. Evropský parlament vyzval v reakci na tento krok k zavedení nových sankcí, což však summit nepodpořil.

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2020/12/es ... vy-proces/
ESLP: Nejasný výběr kandidáta na soudce je porušením práva na spravedlivý proces

Nejasný výběr kandidátů na soudce, jména, která na seznam podstrčila ministryně spravedlnosti, seznam, o kterém parlament hlasoval ad hoc, prezident, který ho podepsal a Nejvyšší soud, který rezignoval na přezkum správnosti jmenování soudců, protože ho podepsal prezident. To je série událostí, které vedly Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) k rozhodnutí, že byla porušena rovnováha moci i právo na spravedlivý proces před „soudem zřízeným zákonem“.

...
+ dlhý text

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/S8a8S/jednani-brita ... bez-dohody
Jednání Británie a EU skončila po roce bez dohody

Jednání o podobě obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Británií skončila bez úspěchu. Po dnešním telefonickém rozhovoru s britským premiérem Borisem Johnsonem to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Oba politici stanovili dnešek jako nejzazší termín pro dosažení dohody, jednání budou ale podle nich pokračovat.

„Naše vyjednávací týmy v posledních dnech pracovaly dnem i nocí. A navzdory vyčerpání po téměř ročním vyjednávání, navzdory tomu, že se neustále neplnily stanovené termíny, tak si myslíme, že je v tuto chvíli zodpovědné postoupit ještě o další míli,“ uvedli Johnson a von der Leyenová ve společném prohlášení.

We had a useful call with @BorisJohnson this morning.
We agreed that talks will continue.https://t.co/rZpN4PmS1i
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) December 13, 2020

Londýn i Brusel dávaly už v minulých dnech najevo, že dosažení dohody do dneška bude těžké. Britský ministr zahraničí Dominic Raab dnes v televizi Sky News řekl, že unii se nelíbí, že by se Británii po definitivním odchodu z EU vedlo dobře. Británie podle něj trvá na tom, že se s ní musí od příštího roku jednat jako se suverénní zemí.
Brusel je odhodlán zabránit tomu, aby Londýn získal podle unie nespravedlivou výhodu v podobě bezcelního přístupu na unijní trh, když by si zároveň stanovoval svá vlastní pravidla ohledně výroby, práv zaměstnanců a obchodních subvencí. Neshody panují i v záležitosti rybolovu a Brusel hrozí, že pokud lodě z EU nebudou mít přístup do britských vod, pak britští rybáři nebudou mít zvláštní přístup na unijní trhy, když budou chtít v EU prodávat svou produkci.

Británie nicméně tvrdí, že co se děje v jejich vodách a co se týče jejich širších obchodních pravidel, to by jako suverénní stát měla mít pod kontrolou. Londýn v sobotu potvrdil, že vzhledem k pokračujícím neshodám s Bruselem a přípravám na definitivní krach jednání o budoucích obchodních vztazích je britské námořnictvo připraveno zasáhnout, pokud v britských vodách zaznamená ilegální rybolov.

Británie z unie vystoupila na konci letošního ledna. Do konce roku ale trvá přechodné období, kdy je nutné doladit všechny zbývající otázky, zejména obchodní vztahy. Pokud se Londýn s Bruselem na obchodních vztazích nedohodnou do konce roku, měly by unie a Británie mezi sebou začít od ledna vybírat cla. Británie by se pak řídila pravidly Světové obchodní organizace (WTO).

[martanus]

Protiruské sankce stojí EU 21 miliard EUR ročně

https://news.ru/en/economics/anti-russi ... on-a-year/

6*21 = 120 miliard E

[Rado Info]

YouTube má masivní výpadek. Problémy má po celé Evropě včetně Česka
V pondělí po poledni došlo k masivnímu výpadku YouTube.
https://refresher.cz/92428-YouTube-ma-m ... etne-Ceska

[Svarboj]

Z pozadí summitu: Merkelová a Borisov odmítli sankce proti Turecku

Diplomatické zdroje z EU přiznávají, že k největším odpůrcům sankcí proti Turecku patřila německá kancléřka a bulharský premiér, považovaný za „Erdoğanova přítele“.

Výsledkem summitu bylo slovní odsouzení tureckých kroků a jeho agresivity ve východním Středomoří. Prakticky si EU vybrala měkčí postoj a dala Ankaře další tři měsíce času. Na černý seznam tureckých společností a lidí, kteří se podílejí na „nepovolené“ těžbě zemního plynu v oblasti Kypru, sice přibyla nová jména, ale již uvalené sankce mají minimální dopad a Turecko v těžbě pokračuje.

http://casopisargument.cz/?p=33162

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/smernice-o-p ... e-skupiny/
Směrnice o pitné vodě, kterou schválil Evropský parlament, zlepší přístup ke kvalitní vodě z kohoutku

Včera schválil Evropský parlament znění nové směrnice o pitné vodě, která je výsledkem dohody s členskými státy. Nová pravidla by měla zajistit kvalitní vodu z kohoutku dostupnou v celé Unii. Zavazuje státy vybízet k poskytování vody zdarma nebo za nízký poplatek zákazníkům v restauracích, jídelnách a stravovacích službách.

Iniciativa „Right2Water“, pod kterou se v rámci EU podepsalo 1,8 milionů lidí se stala vůbec první úspěšnou evropskou občanskou iniciativou. Vyústila totiž ve Směrnici o pitné vodě, kterou včera schválil Evropský parlament.

Členské státy jsou podle pravidel nově schválené směrnice povinny zajistit bezplatné poskytování vody ve veřejných budovách a rovněž vybízet k poskytování vody zdarma nebo za nízký poplatek zákazníkům v restauracích, jídelnách a stravovacích službách. Dále by měly zavést opatření, která usnadní přístup k vodě pro zranitelné skupiny, jako jsou uprchlíci, kočovná společenství, osoby bez domova a menšinové kultury, například Romové.

Zlepšení kvality kohoutkové vody
Evropská komise má do začátku roku 2022 sestavit seznam látek či sloučenin, které u veřejnosti nebo odborníků vzbuzují obavy v oblasti zdraví. Ten bude zahrnovat léčivé přípravky, endokrinní disruptory a mikroplasty. Komise také vypracuje evropské seznamy, které budou určovat, jaké látky do styku s pitnou vodou přijít mohou.

„Chceme-li motivovat lidi k tomu, aby dávali přednost vodě z kohoutku před balenou vodou, je zapotřebí zlepšit její kvalitu a zavést přísnější limity pro některé kontaminující látky, např. olovo,“ uvádí se v tiskové zprávě ke schválení směrnice.

„Dvacet let poté, co vstoupila v platnost první směrnice o pitné vodě, je na čase aktualizovat a zpřísnit prahovou hodnotu pro některé kontaminující látky, jako je olovo. Pro Evropský parlament bylo nanejvýš důležité, aby nová směrnice učinila pitnou vodu ještě bezpečnější a zohledňovala nové znečišťující látky. Vítám proto ustanovení směrnice týkající se mikroplastů a endokrinních disruptorů, jako je bisfenol A“, uvedl zpravodaj Christophe Hansen (EPP, LU).

Další postup
Směrnice vstupuje v platnost 12 dní po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Členské státy provedou změny nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dvou let od nabytí účinnosti.

Nižší spotřeba balené vody by podle Evropské komise mohla ušetřit domácnostem v EU přes 600 milionů eur ročně. Zlepšením důvěry lidí v kohoutkovou vodu se sníží plastový odpad z balené vody, a tím i odpad v mořích. Plastové láhve patří mezi nejčastější jednorázové plastové předměty nalezené na plážích.

[petrp]

Česko a Slovensko zablokovaly klíčový dokument k rozšiřování Evropské unie
Česká republika a Slovensko zablokovaly důležitý dokument týkající se dalšího rozšiřování Evropské unie. Důvodem je bulharské veto zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií. Informovala o tom agentura DPA, jejíž zprávu následně potvrdil slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. „Je mi to líto, ale museli jsme zablokovat Závěry Rady EU k rozšiřování,“ sdělil v prohlášení Korčok. „Tento dokument totiž neadekvátním způsobem vnáší do agendy citlivé historické otázky ve vztazích mezi členskými státy EU a kandidátskými zeměmi, uvedl slovenský ministr s tím, že takový přístup narušuje důvěryhodnost procesu rozšiřování a motivaci kandidátských zemí plnit úkoly a přístupová kritéria.

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3243 ... opske-unie

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... nam-648225
Šunkový salám? Přirážka 85 procent. Hořčice 120. Odhalen důvod odporu proti „povinným" českým potravinám

ROZHOVOR „Jsou tady stále tací, kteří usilují o likvidaci českého zemědělství a potravinářského průmyslu. Pod rouškou dobrých úmyslů, ale já říkám, že čert nikdy nespí, a proto je třeba dokola vysvětlovat, jaká je skutečnost,“ říká odbornice na zemědělství a členka EHSV Jarmila Dubravská.

+ zaujímavý rozhovor o cenách a dotáciách na potraviny

Ako sa ťaží renta z "nových krajín EU"

[petrp]

Brexit s dohodou je skvělá zpráva pro statisíce lidí a obchodníků, uvedl Babiš
Dojednání dohody mezi Evropskou unií a Británií o uspořádání vztahů po konci brexitového přechodného období je podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) výbornou zprávou pro všechny obchodníky a lidi. Je velká šance, že od ledna příštího roku nenastanou účinky brexitu bez dohody se všemi cly a tarify podle režimu Světové obchodní organizace, uvedl ministerský předseda. Uzavření dohody vítá i Svaz průmyslu a dopravy, analytici i další čeští politici.
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3245 ... -rika-svaz

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/Sc5jy/katastrofa-za ... -ekonomice
Katastrofa zažehnána. Čeští politici dohodu EU s Británií vítají, hlavně kvůli ekonomice

Čeští politici vítají uzavření dohody mezi Evropskou unií a Británií o uspořádání vztahů po konci brexitového přechodného období. Poukazují mimo jiné na ekonomické dopady, které by nastaly v případě, že by se smlouvu dohodnout nepodařilo. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je dohoda výbornou zprávou pro všechny obchodníky a lidi. Důležitost dohody zdůraznil i předseda nejsilnější opoziční strany Petr Fiala (ODS). Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by však bylo lepší, kdyby žádný brexit vůbec v minulosti nenastal.

„Je ovšem potřeba zdůraznit, že dohodu, kterou dojednal (vyjednavač EU) Michel Barnier, teď musí velmi rychle prostudovat a odsouhlasit všechny členské státy. Pevně věřím, že se to podaří a dohoda začne platit 1. ledna 2021. My pro to uděláme všechno,“ uvedl český premiér Andrej Babiš. Na sociálních sítích premiér poznamenal, že po několika letech je brexitový proces skoro dokončený. Pro EU a Spojené království je to historický okamžik, dodal.

...

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2020/12/ev ... i-turecku/
Evropský soud pro lidská práva čelí kyberútoku po rozsudku proti Turecku

Už čtvrtý den je nefunkční web Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Aplikace, která obsahuje záznamy všech slyšení před Velkým senátem nebo databázi judikatury ESLP je mimo provoz. Vysvětlení uvedla Rada Evropy: Jde o rozsáhlý kyberútok, který přišel po vyhlášení rozsudku ve věci Selahattin Demirtas v. Turecko. Turecko porušilo tři články Úmluvy a bylo Soudem vyzváno, aby skončilo čtyřleté věznění Selahattima Demirtase bez soudu, stojí v rozsudku.

„Poté, co byl vyhlášen rozsudek ve věci Selahattin Demirtas v. Turecko dne 22. prosince, stala se webová stránka Evropského soudu pro lidská práva předmětem rozsáhlého kyberútoku, který stránku přechodně znepřístupnil. Soud této události velmi lituje. Příslušné služby činí v současnosti vše, aby situaci napravily co nejdříve,“ stojí na webu Rady Evropy.

Rada Evropy tak útok dala do nepřímé souvislosti s případem poslance Demirtase, který je od roku 2016 držen v Turecku ve vazbě v souvislosti s odporem Kurdů proti islámskému státu, pokusem zřídit samostatná kurdská města a následných nepokojích a masakrech na tureckých hranicích.

Stěžovatel Selahattim Demirtas je spolupředseda Lidové demokratické strany, což je levé křídlo pro kurdské strany a od roku 2007 poslancem tureckého parlamentu.
Úplný rozsudek je zde:

Začalo to islámským státem a kurdským odporem
Příběh začíná v roce 2014, kdy došlo ke střetům mezi islámským státem a kurdskou organizací YPG v kurdském Kobani. Následovaly výzvy k odporu, varování před masakry i výzva k povstání. Situace nakonec vyústila v demonstrace a chaos. V rozsudku ústavního soudu Turecka stojí, že důsledkem střetů bylo padesát mrtvých, 772 zraněných, zničeno bylo 2 550 budov včetně nemocnic a 1881 vozů.

Demirtas během událostí i po nich dával politická stanoviska a přednášel projevy. Pokračoval v tom i v roce 2015, kdy devatenáct měst na jihovýchodě Turecka vyhlásilo samostatnost. V září 2015 vyzval k sebeobraně proti turecké vládě a ke stavění barikád, protože Ankara plánuje masakr.

Po vyšetřování, během kterého byl Demirtas stále poslancem parlamentu a jehož výsledkem bylo 32 zpráv prokuratury, obdržel parlament žádost o jeho vydání. Následovaly domácí prohlídky a domácí vězení. V roce 2016 byl stěžovatel umístěn do vazby. Kvůli projevům, které veřejně pronášel, byl obviněn ze šíření propagandy pro teroristickou organizaci, napomáhání ilegální organizaci, páchání útoku jménem teroristické organizace, aniž by byl členem, iniciování veřejné nenávisti a nepřátelství a z účasti na nezákonném setkání a demonstracích.

Od roku 2016 ve vazbě bez soudu
Ve vazbě je bez soudu Selahattim Demirtas podle rozsudku ESLP dodnes. Evropský soud pro lidská práva části stížnosti odmítl jako nepřijatelnou s důvodem, že nemá trestní spis, a tedy nemá podle čeho případ posuzovat. Rovněž stížnost na porušení Článku 10 – svoboda slova a projevu Soud zamítl.

Evropský soud pro lidská práva naopak shledal porušení Článku 5 §3 Úmluvy, který říká: „Každý, kdo je zatčen nebo jinak zbaven svobody v souladu s ustanovením odstavce 1 písm. c) tohoto článku, musí být ihned předveden před soudce nebo jinou úřední osobu zmocněnou zákonem k výkonu soudní pravomoci a má právo být souzen v přiměřené lhůtě nebo propuštěn během řízení. Propuštění může být podmíněno zárukou, že se dotčená osoba dostaví k přelíčení.“

V této souvislosti porušilo podle rozsudku Turecko i článek 1 Úmluvy, který říká, že omezení, jež tato Úmluva připouští pro uvedená práva a svobody, nesmí být využívána k jinému účelu než k tomu, pro který byla určena.

Evropský soud pro lidská práva rovněž v rámci rozsudku rozhodl, že odpovědný stát má přijmout nezbytná opatření a ukončit zajištění Selahattima Demirtase ve vazbě před soudem.

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2020/12/ne ... jna-ptaku/
Nejvyšší správní soud se táže Soudního dvora EU, kdo je legálně členem hejna ptáků

Jsou členy chovného hejna ptáků také rodiče ptáků, i když je chovatel nikdy nevlastnil? Mají orgány právo prověřovat ptáky až na úroveň jejich prarodičů? Lze legálnost hejna posuzovat individuálně? Tyto předběžné otázky pokládá Nejvyšší správní soud Soudnímu dvoru EU v souvislosti se sporem českého chovatele o zamítnutou výjimku z obchodování pěti papoušků arů hyacintových kvůli podezřelému původu jejich prarodičů.

Spor českého chovatele byl v prosinci v ČR přerušen a anabáze vlastníka papoušků tak ani po pěti letech řízení a sporů nekončí.

Jaká jsou fakta případu? „Žalobce je chovatel papoušků. V rámci této činnosti požádal 21. 1. 2015 o udělení výjimky ze zákazu obchodních činností pro pět exemplářů papouška ary hyacintového (Anodorhynchus hyacinthius) narozených v roce 2014 z odchovu žalobce. Správní orgán na základě stanoviska vědeckého orgánu jeho žádosti nevyhověl,“ stojí v úvodu případu, který bude muset rozhodovat až Soudní dvůr Evropské unie.

Úplné usnesení NSS je zde

Prarodiče zabavili celníci, Vrchní soud v Praze je vrátil

....

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/S3bXB/posveceni-bre ... s-britanii
Posvěcení brexitu. Představitelé EU podepsali dohodu o vztazích s Británií

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel v Bruselu podepsali dohodu, která upravuje vztahy Evropské unie s Británií od příštího roku. Dokument bude nyní letecky doručen do Londýna, kde jej podepíše premiér Boris Johnson.

Británie opustila EU letos na konci ledna. Do čtvrteční půlnoci se ještě nachází v takzvaném přechodném období, kdy musí dodržovat pravidla EU, na jejichž podobu ale již nemá vliv. Na Štědrý den se Londýn s Bruselem dohodly na podobě budoucích vztahů od 1. ledna 2021.

LIVE NOW: EU-UK Agreements signature in Brussels https://t.co/E4q0uwsL27
— Charles Michel (@eucopresident) December 30, 2020

Dohodu, která má 1240 stran hlavního textu a dalších 800 stran příloh, v Bruselu podepsali zástupci dvou unijních institucí: Evropské komise a Evropské rady. Evropský parlament zatím dohodu neschválil, hlasovat o ní bude až po Novém roce. Ujednání tak budou od 1. ledna platit jen provizorně. Tuto možnost už v pondělí schválili zástupci sedmadvaceti členských zemí EU.

Dokumenty, které von der Leyenová a Michel podepsali, teď zamíří na palubě letadla britského královského letectva do Londýna. Tam pod ně svůj podpis připojí i britský premiér Boris Johnson.

O dohodě, která mimo jiné umožní obchodovat mezi Británií a EU bez plošných cel, budou ve středu debatovat a hlasovat také obě komory britského parlamentu. Očekává se, že Dolní sněmovna i Sněmovna lordů ujednání schválí. I kdyby se proti dohodě postavili někteří poslanci vládních konzervativců, má v parlamentu dostatečnou podporu. Hlasovat pro ni totiž budou i opoziční labouristé.

[Rado Info]

EU a Čína dojednaly úvodní dohodu o investicích
Evropská unie a Čína dnes dojednaly úvodní dohodu o investicích, která usnadní investorům z obou regionů vzájemný přístup na trhy. Oznámila to předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Obě strany o dohodě jednaly téměř sedm let.
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek ... .seznam.cz

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/Sy3dV/spolecne-evro ... tegraci-eu
Společné evropské daně jsou tady. Zásadní průlom v integraci EU

Evropská komise se rozhodla využít pandemii koronaviru, která tvrdě zasáhla řadu členských zemí Unie, k průlomu v evropské integraci. Pod ambiciózním názvem New Generation EU (Evropská unie nové generace) představila plán, jehož součástí jsou kvůli odporu v mnoha členských zemích dlouhé roky neprosaditelné zlomy. Společné dluhy členských zemí EU a společné daně.

Společné dluhy jsou hlavním pilířem téměř zdvojnásobení společného rozpočtu Evropské unie ze současného 1,1 procenta HDP Unie na 2 procenta. Brusel chce rozpočet o 750 miliard eur navýšit tím, že si peníze půjčí. Evropská komise vydá poprvé v historii vlastní dluhopisy. Ručit a splácet je budou všechny členské země podle svého podílu na společném evropském rozpočtu. Je to čistokrevný společný evropský dluhopis. Dluhová unie, které se dosud velmi usilovně bránilo především Německo, ale také Rakousko, Nizozemsko, Švédsko a Dánsko. Z nových stovek miliard by se měly platit především zelené a digitální investice (viz Týdeník Echo č. 23/2020).

Dluhopisy by měly mít splatnost třicet let. První úhrada přijde v roce 2028. Splácet se budou ze společného rozpočtu Evropské unie. A protože je to obrovská částka, Komise rovnou připouští, že dosavadní příspěvky členských zemí Unie, které tvoří zhruba jedno procento výkonu jejich ekonomik, nebudou stačit. Brusel nechce ve společných výdajích šetřit, ale naopak hledat nové zdroje. Těmi mají být poprvé v historii jednotné evropské daně. Ty se nebudou vybírat do státních pokladen jednotlivých členských zemí, ale přímo do rozpočtu Evropské unie.

To je historický průlom. Přímo vybíraná daň je typickým rysem státu. Kdo chce hledat zlomový bod, kdy se Evropská unie začala měnit v evropský superstát, tady ho má. U společných dluhů a společných daní. Pokud bude New Generation EU schválena, bude mít Unie poprvé své vlastní daně. To je největší průlom od Maastrichtské smlouvy, která zavedla společnou měnu.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/evropskou-un ... super-rok/
Evropskou unii čeká klimatický super rok

Plány předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na ekologickou a digitální proměnu Evropské unie se vloni ocitly poněkud ve stínu covidové krize. Rozhodně je však nikdo neodsunul stranou, právě naopak. Letos vtělí Evropská komise své ohlášené ambice do velkého balíku legislativních předpisů. Ty se však zdaleka nebudou týkat jen ochrany životního prostředí a digitalizace. Přečtěte si, co Evropskou unii čeká v roce 2021.

Když před třinácti měsíci vstoupila do své kanceláře nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, netajila se ambicí dosáhnout ničeho menšího než jedné z největších proměn Evropy za poslední dekády. V duchu tzv. Zelené dohody pro Evropu ohlásila cíl zásadně přesměrovat EU k ekonomice šetrnější vůči životnímu prostředí a připravené na digitální věk.

...
+ dlhý článok

[Rado Info]

EU by měla poskytnout vakcíny Ukrajině i Balkánu. Ideu podporuje i Petříček
EU by měla poskytnout vakcíny proti koronaviru také Ukrajině a zemím na Balkáně, které s Unií sousedí. Evropskou komisi k tomu vyzvali ve společném dopise ministři zahraničí třináctí unijních zemí včetně českého, uvedl list The Guardian. Ministr Tomáš Petříček (ČSSD) Novinkám sdělil, že o iniciativě informoval na vládě. Podle signatářů nemůžou být země sedmadvacítky chráněny před covidem-19, pokud se pandemie nezbaví i země, s nimiž sousedí.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... .seznam.cz