EU obecně

[homer]

Evropská komise předložila dvě možnosti pomoci Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské agresi. Bude však na sedmadvacítce, jakou z variant zvolí. Komise doufá, že rozhodnutí padne nejpozději v prosinci na summitu EU.

Evropská komise ve středu navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU.

Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.

Prvním navrhovaným řešením je půjčka, která by byla financována z rozpočtu EU, druhým pak takzvaná reparační půjčka Kyjevu, což by znamenalo půjčit si hotovostní zůstatky od finančních institucí v EU, které drží zmrazená aktiva Ruské centrální banky. Tyto finance jsou zejména v Belgii, ale také v Lucembursku.

Obě možnosti podle Komise odrážejí závazek EU „podporovat Ukrajinu nejen při obraně její svrchovanosti a udržování státních funkcí, ale také jako strategickou investici do bezpečnosti Evropy a do dosažení spravedlivého a trvalého míru“.

„Dnešními návrhy zajistíme, aby Ukrajina měla prostředky k obraně a mohla pokračovat v mírových jednáních z pozice síly. Předkládáme řešení, která pomohou pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na příští dva roky, podpoří státní rozpočet a posílí její obranný průmysl, jakož i její integraci do evropské obranné průmyslové základny,“ uvedla von der Leyenová. Zvýšený tlak by podle ní měl být další motivací pro Rusko, aby zasedlo k jednacímu stolu.

První řešení by podle ní znamenalo, že by EU získala kapitál na kapitálových trzích a jako záruku použila rozpočet EU. Toto řešení ale vyžaduje jednomyslné schválení státy EU.

Pro reparační půjčku by stačilo jen schválení kvalifikovanou většinou. Princip přitom spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky.

Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU. Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů. EU by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... uky-293183

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/eur ... znacovany/
Europarlament a Rada EU uvolňují pravidla: GMO už nebudou muset být testovány ani označovány

Rada EÚ a Europarlament ukončili rokovania o návrhu na dereguláciu nových GMO vyrábaných novými genomickými technikami (NGT).

Výsledok je katastrofa. Dohodli sa na ohrození nášho zdravia, ŽP, poľnohospodárstva a potravinárstva. Slovensko bolo proti. Podarí sa to zastaviť?

Nové GMO 1.kategórie, ktorá je ohraničená maximálnym počtom genetických modifikácií rôznych druhov, budú považované za konvenčné plodiny a tak sa s nimi má aj zaobchádzať.

Nezamýšľané rizikové mutácie DNA sú pritom úplne ignorované a v celom procese sa účelovo vyhýba nazývať produkty NGT ako GMO, aj keď to potvrdil Európsky súdny dvor a aj Európska komisia v čl.3 návrhu.

Europarlament cúvol zo svojich požiadaviek týkajúcich sa napríklad označovania a výsledky rokovania sú:

Nové GMO nebudú označené (len osivá) – spotrebitelia, výrobcovia potravín a obchodníci
nebudú vedieť, že používajú a konzumujú GMO

• Žiadna vysledovateľnosť v celom reťazci v prípade problémov
• Žiadne posúdenie rizika pre zdravia a ŽP
• Nejasný dobrovoľný kódex pre patenty – obmedzený prístup k šľachtiteľským materiálom,
• znevýhodňuje menších chovateľov, farmári sú vystavení riziku porušenia patentov
• Žiadne monitorovanie
• Nie je možné zrušiť autorizáciu v prípade zistenia rizík
• Žiadna zodpovednosť – bianko šek pre biotechnologické spoločnosti
• žiadna koexistencia – ekologický sektor a sektor bez GMO stratia záruky a opodstatnenie

Z rokovania sú len mizivé pozitívne výsledky. Pár druhovov nových GMO prejdú za 1. kategórie do 2. kategórie, čo znamená, že budú prísnejšie regulované.

Ing. Peter Sudovský z občianskej iniciatívy tvrdí:

„Analýzy ukazujú, že GMO priemysel sa zameriava na 1. kategóriu, ktorá predstavuje otvorenú bránu pre vstup rizikových GMO na trh EÚ. To aj je hlavným zámerom tohto nariadenia, ktoré sa obracia chrbtom občanom a vyhovuje biotechnologickým korporáciám. Preukázané riziká sa ignorujú. Argumentuje sa stratou konkurencie schopnosti EÚ v oblasti GMO, no na svetovom trhu je max. 5 nových GMO a rozhodne to nie sú rastliny, ktoré riešia problémy poľnohospodárstva. Deregulácia je postavená len na hypotetických a kľamlivých tvrdeniach o zázračných rastlinách, ako to bolo pri vstupe starých GMO na trh, ktoré zlýhali. Teraz im máme veriť?“

Napriek lepšej cielenosti NGT, deregulácia nových GMO predstavuje vážne riziká pre zdravie, ŽP a poľnohospodárstvo, nehovoriac o riziku monopolizácie trhu korporáciami. NGT spôsobujú neželané mutácie DNA, ktoré pri kategorizácii vôbec neboli zohľadnené. Tieto mutácie môžu priniesť plodinám rizikové vlastnosti (toxicita, alergénnosť). V 1.kategórii môžu byť plodiny, ktoré by konvenčným šľachtením nevznikli. Návrh EK je svojvoľný, nevedecký a všetky nové GMO získané NGT musia prejsť hodnotením rizika od prípadu k prípadu . Takýto kritický hlas reprezentujú recenzované vedecké štúdie, mnohí vedci, medzinárodné organizácie vrátane štátnych (napr. ANSES-Francúzsko tu a tu, BfN-N emecko) a v neposlednom rade občania EÚ.

Teraz o návrhu definitívne rozhodnú ministri poľnohospodárstva (Rada EÚ) a plenárne zasadnutie Európskeho parlamentu. Bude to posledná bitka, ktorá rozhodne celú vojnu. Keďže celý legislatívny proces prešiel do tohto bodu, môžeme konštatovať, že situácia je kritická a konzumácii GMO sa nemusíme vyhnúť. V takom prípade legislatívu možno zastaví už len pokus o žalobu niektorého štátu, nakoľko deregulácia je v rozpore okrem vedy aj s rôznymi právnymi aktmi.

Vitajte vo svete jedovatého žrádla.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HztS2/zpravy-pa ... -odstupuji
Španělsko, Nizozemsko, Slovinsko a Irsko odstupují z Eurovize kvůli Izraeli

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize, reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.

Účast Izraele v soutěži Eurovize se stala terčem kritiky některých zemí kvůli izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, kde Izrael vedl dva roky válku proti teroristickému hnutí Hamás.

Irská veřejnoprávní televizní a rozhlasová společnost RTE uvedla, že se příštího ročníku Eurovize nezúčastní, ani tuto soutěž nebude vysílat s „ohledem na otřesné ztráty na životech v Gaze a probíhající humanitární krizi, která nadále ohrožuje životy mnoha civilistů“.

Nizozemská rozhlasová a televizní společnost AVROTROS uvedla, že účast Izraele v soutěži Eurovize odporuje zodpovědnosti, kterou ona má jako veřejnoprávní vysílací společnost.

Rovněž španělská veřejnoprávní stanice RTVE uvedla, že odchází z Eurovize a že nebude vysílat finále jejího příštího ročníku, které se koná 16. května ve Vídni, ani předchozí semifinále.

Eurovize, která zdůrazňuje svou politickou neutralitu, je považována za nejsledovanější hudební soutěž na světě. Letošní 69. ročník ve švýcarské Basileji sledovalo přes 200 milionů lidí.

Španělsko už před letošním ročníkem požádalo pořadatele soutěže EBU, aby se o účasti Izraele v soutěži vedla debata kvůli situaci v Pásmu Gazy. Naposledy z Eurovize v roce 2022 EBU vyloučila Rusko, a to kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu.

Španělsko, které se soutěže Eurovize účastní od roku 1961 a dvakrát ji vyhrálo, patří mezi pět zemí, které nejvíce přispívají do rozpočtu pořádající organizace a jejichž účastníci tak postupují automaticky do finále. Dalšími jsou Francie, Německo, Itálie a Británie.

Krok naopak ocenila izraelská veřejná mediální společnost KAN. „Pokus o vyloučení Kan z soutěže lze chápat pouze jako kulturní bojkot,“ řekl generální ředitel vysílací společnosti Golan Yochpaz členům EBU, podle Kan. „Bojkot může dnes začít s Izraelem, ale nikdo neví, kde skončí a komu dalšímu může ublížit… Jsou členové EBU ochotni podílet se na kroku, který poškozuje svobodu tvorby a svobodu projevu?“

Uvedl také, že se nebude omlouvat za úspěchy Izraele v soutěži. Izrael loni v Eurovizi skončil druhý. V roce 2023 pak třetí.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20251205/icc-o ... 32364.html
Úradník ICC tajne financoval ozbrojenú skupinu v Stredoafrickej republike

Podľa súdnych materiálov, ktoré získal Sputnik, vysokopostavený úradník ICC Nicolas Herrera tajne financoval sankcionovanú ozbrojenú skupinu UPC v Stredoafrickej republike.
Nicolas Herrera, vysokopostavený úradník registratúry Medzinárodného trestného súdu (ICC), tajne najal a financoval ozbrojenú skupinu Union for Peace (UPC) v Stredoafrickej republike (SAR) pod vedením miestneho vojenského veliteľa Aliho Darassu, aby zajal cieľ ICC Josepha Konyho, pričom ako tajného sprostredkovateľa využil zamestnanca americkej mimovládnej organizácie Josepha Martina Figueiru, čím porušil finančné normy ICC tým, že financoval ozbrojenú skupinu, podľa analýzy verejných súdnych záznamov, ktorú vykonal korešpondent Sputniku.

Odsúdenie Josepha Martina Figueiru, belgicko-portugalského antropológa, ktorý bol v novembri uznaný vinným zo špionáže a spolupráce s militantmi v Stredoafrickej republike (SAR), odhalilo zložité finančné stopy spájajúce zamestnancov ICC s ozbrojenými militantmi v krajine, čo je dôkaz, ktorý podkopáva základné princípy súdu.
Analýza správ WhatsApp, ktoré boli zabavené z Figueirovho telefónu, odhalila, že úradník ICC Nicolas Herrera nielenže rokoval o operáciách s ozbrojenou skupinou UPC, ale im poskytoval opakovanú, nevysledovateľnú finančnú a logistickú podporu.

Herrerovou najvyššou prioritou bolo zaistiť diskrétnosť, preto opakovane nariaďoval Figueirovi, aby sa postaral o platby. V správe z 20. augusta 2023 Herrera opýtal Figueiru: „Ak pošleme peniaze, chceš im ich poslať? Aby to nevyzeralo, že pochádzajú od nás,“ čo bola priama inštrukcia, ako sa vyhnúť inštitucionálnej vysledovateľnosti.
Tieto prevody boli okamžite použité na podporu činností UPC. V auguste 2023 Herrera diskutoval o zaslaní „500 eur“ Oussmanovi, politickému koordinátorovi UPC, konkrétne na „komunikáciu“ (komunikačnú pomoc). Samostatné výmeny potvrdili, že boli dohodnuté priame platby za operačné vybavenie, vrátane finančných prostriedkov určených na nákup satelitných telefónnych kariet Thuraya.

V máji 2024 bola v komunikácii cez WhatsApp podrobne opísaná citlivá operácia UPC týkajúca sa prepustenia detí spojených s Armádou Božieho odporu (LRA). Figueira poznamenal, že išlo o zriedkavý akt „spolupráce pri úsilí o útek z LRA“, čo naznačuje, že UPC pomáhala pri oslobodzovaní obetí alebo dezertérov. Diskusia potvrdzuje, že transakcia bola finančne motivovaná, keďže Herrera uviedol, že deti boli odvezené deň predtým (2. mája 2024), a uviedol, že UPC dostala 100 000 a militant menom Bello dostal 37 000 (nešpecifikovaná mena), pretože „chceli peniaze za deti“.
Herrera zdôraznil, že OSN by túto platbu nevykonala kvôli obmedzeniam týkajúcim sa financovania ozbrojených skupín, a tvrdil, že bez finančných prostriedkov z programu spojeného s ICC by deti „zostali tam, kde boli, alebo by skončili pracovať v zlatom tábore“.

Táto systematická finančná podpora, smerovaná mimo zodpovedných kanálov ozbrojenej skupine, je v súdnych záznamoch proti Figueirovi citovaná ako hrubé zneužitie moci a porušenie sankcií Organizácie Spojených národov, čo poskytuje nepopierateľný dôkaz pre jeho usvedčenie zo špionáže a spolupráce.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/67500

Chystá se největší zemědělský protest v Bruselu za dekády. Přijedou tisíce zemědělců včetně českých

Tisíce zemědělců vyrazí 18. prosince do ulic Bruselu, aby znovu důrazně vyjádřili nesouhlas s reformou zemědělské politiky Evropské unie a s plánovanými škrty v agrárním rozpočtu po roce 2027.

Jen z Česka, Slovenska, Maďarska a Polska dorazí vyšší stovky účastníků. Podporu protestu vyjádřili 4. a 5. prosince v Tatranské Lomnici představitelé zemědělských nevládních organizací těchto zemí, kteří považují plánované změny za vážnou hrozbu pro zajištění kvalitních a cenově dostupných potravin v Evropě. Společné požadavky shrnuli v Tatranské deklaraci.

Po letošních protestech po celé České republice, na česko-slovenské hranici v Hodoníně–Holíči 27. února a také 16. července v Bruselu či 21. října ve Štrasburku se chystá další masivní akce. Navazuje na velké demonstrace evropských farmářů z devadesátých let. Podle organizátorů z evropské zemědělské organizace COPA-COGECA dorazí do Bruselu přibližně deset tisíc zemědělců a stovky kusů těžké zemědělské techniky. Protest začne kolem 12. hodiny a povede centrem města až k Evropskému parlamentu, kde má skončit zhruba v 16 hodin.

Zemědělci dlouhodobě upozorňují na to, že po roce 2027 mají být výdaje na zemědělství sníženy o 50 procent po započtení inflace. Znamenalo by to zásadní pokles prostředků na plnění cílů Společné zemědělské politiky, zatímco environmentální i další požadavky mají zůstat stejně náročné jako dnes. Výrobní náklady by tak vzrostly, což by se nevyhnutelně promítlo do cen potravin. Dalším problémem je podle zemědělců rostoucí dovoz ze třetích zemí, podporovaný obchodními dohodami typu EU-Mercosur, který vytváří nerovné konkurenční podmínky.

Agrární komora ČR, Slovenská zemědělská a potravinářská komora, polská Národní rada zemědělských komor a maďarská Národní agrární komora reformu v současné podobě odmítají. Požadují silný zemědělský rozpočet a zachování dvoupilířové struktury rozdělující podpory na investice a přímé platby vázané na plochu či počet hospodářských zvířat.

„Požadujeme jasný a silný rozpočet, bez kterého se evropské zemědělství jednoduše neobejde. Chceme dál stavět na dvoupilířové struktuře a odmítáme návrh Evropské komise na rozšíření národního kofinancování v prvním pilíři. Takový krok by jen rozpoutal závody národních rozpočtů a ve výsledku pohřbil společný charakter evropské zemědělské politiky. Naše priority už podpořila řada vlád včetně té české a nyní musíme přesvědčit i evropské úředníky, kteří jsou bohužel často od reálné praxe v terénu odtržení. Čeští zemědělci se proto připojí k mezinárodnímu protestu v Bruselu – chceme dát jasně najevo, že za svými oprávněnými zájmy budeme stát,“ uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal, který je zároveň viceprezidentem COPA.

„Evropská zemědělská politika by měla ctít právo žít a nechat žít. Je nepřijatelné, aby byly zemědělcům kladeny další překážky pro hospodaření ve prospěch jiných oborů. Budu rád, když dojde k modifikaci návrhů, ale měli bychom požadovat, aby byly návrhy Evropské komise staženy a aby nová evropská agrární politika vznikla od základu – tentokrát ne za zavřenými dveřmi úředníků,“ řekl předseda Slovenské zemědělské a potravinářské komory Andrej Gajdoš.

V Tatranské deklaraci se na společném postupu shodlo vedení rozhodujících agrárních organizací Visegrádské skupiny. Jejich zástupci zároveň podpořili protest v Bruselu 18. prosince, konaný v den jednání Rady Evropské unie. Ze střední Evropy se podle organizátorů chystají vyšší stovky účastníků – dorazí v autech, autobusech i letecky. Protest podpořil také slovenský ministr zemědělství a rozvoje venkova Richard Takáč. Podle něj je nezbytné přesvědčit Evropskou komisi, že její návrhy jsou pro celý agrární sektor škodlivé. Podobně se vyjádřil i prezident rakouské Agrární komory LKÖ Nikolaus Berlakovich, rovněž viceprezident COPA. Také rakouští zemědělci se protestu zúčastní.

Jednání v Tatranské Lomnici se kromě budoucnosti Společné zemědělské politiky EU a mezinárodního obchodu s komoditami věnovalo také aktuální tržní situaci v Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku a Rakousku.

Zdroj: Agrární komora ČR

Budú odignorovaný Komisiou i médiami... Eurokomisia sa dobrovoľne nezmení, a nemôže byť vymenená. Jediná možnosť