Ekonomika

[kenavf]

:sipka: Z Číny do Európy sa vianoce navážajú loďami v novembri a decembri. Vtedy sú ceny vyššie, preprava v septembri je lacnejšia.
Tomu ver.

[Alchymista]

lenže nepozeraj, kedy loď priplávala, ale kedy vyplávala...

[kenavf]

Plavba cca 30 dní.(do Koperu)

[Alchymista]

Takže čo sa v europskom prístave vykladá začiatkom novembra, to sa v číne nakladalo na loď v prístave koncom septembra... A pchalo do kontajnerov najneskôr v polovici septembra.

[kenavf]

Asi tak nejako.
Plus cca týždeň z Koperu k bráne.

[homer]

Skupina CZG - Česká zbrojovka Group SE (CZG) podepsala konečnou dohodu o převzetí americké společnosti Colt Holding Company LLC. Oznámila to ve čtvrtek firma. Podle smluvních podmínek CZG získá stoprocentní podíl v Coltu za 220 milionů dolarů (4,7 miliardy Kč) v hotovosti a dále za 1,098.620 nově vydaných kmenových akcií CZG.
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek ... iPmJAZ-NvE

[Alchymista]

https://roklen24.cz/centralni-banky-nen ... okracovat/
Centrální banky nenechají trhy padnout. Spekulativní horečka může pokračovat

Vysoké ocenění akcií má co dočinění s kombinací měnové a fiskální politiky. Trh se zároveň dívá dopředu, vysoká cena tak signalizuje, že investoři očekávají návrat k normálu, byť s výrazně vyšším zadlužením vlád a soukromého sektoru. Centrální banky navíc vysílají jasný signál, že trhy padnout nenechají. Nedivím se proto, že u některých aktiv panuje spekulativní horečka. Nepřekvapilo by mě, kdyby i nadále pokračovala, řekl v rozhovoru ředitel společnosti XTB pro Česko a Slovensko David Šnajdr.

I když celý loňský rok probíhala koronavirová pandemie, akciové trhy se zejména díky Americe držely hodně vysoko. V USA byly navíc volby, které však trhy nakonec moc neovlivnily, alespoň ne v negativním duchu. Co bylo toho důvodem?

...
+dlhý článok

[Alchymista]

https://roklen24.cz/elon-musk-ohrozil-n ... tcoin-ark/
Elon Musk ohrozil (nejen) Teslu. Rizikový trojúhelník Tesla-Bitcoin-Ark

Elon Musk investoval 1,5 miliardy dolarů z prostředků Tesly do bitcoinu, čímž dramaticky zvýšil riziko, které se s touto firmou pojí. Volatilita kryptoměny totiž výrazně zvyšuje očekávanou volatilitu čistých příjmů akcionářů společnosti. Jedním z významných zastánců Tesly je už dlouho také investiční firma Ark Invest. Pozice v akciích Tesly dominují všem jejím fondům. A protože v poslední době zaznamenala značné úspěchy a má bezesporu vliv na ceny biotechnologických akcií, rozhodli jsme se na to, jak souvisejí akcie Tesly s bitcoinem a Ark Investem, podívat blíž. Jejich propojení totiž představuje riziko, s nímž by měli investoři před další korekcí akciového trhu počítat.

Tesla minulý týden oznámila, že již nakoupila bitcoin v hodnotě 1,5 miliardy dolarů a nyní zvažuje možnost akceptovat ho při prodeji svých vozů. Její CEO Elon Musk už mluví o kryptoměnách pochvalně na Twitteru celé týdny. Trh s kryptoměnami začal okamžitě slavit a bitcoin stoupl za pouhé dvě obchodní seance o 20 %. Podle nás je tento tah Tesly riskantní a mate investory při hodnocení firmy. Vzhledem k volatilitě bitcoinu by totiž mohla Tesla snadno přijít i o 50 % své 1,5miliardové investice. To by znamenalo pokles tržního ocenění o 750 milionů dolarů, čímž by se firma připravila téměř o celý upravený čistý příjem za fiskální rok 2020, který činil 812 milionů. Jinými slovy, Elon Musk vystavil Teslu z hlediska tržního hodnocení obrovskému riziku a modely stanovení hodnoty akcií teď budou extrémně citlivé na fluktuace hodnoty bitcoinu.

...
+ dlhý pokec s tabuľkami

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/starnuti-a-v ... ekonomika/
Stárnutí a vylidňování se netýká jen venkova, hlásí nová studie Evropské komise. Šanci přináší stříbrná ekonomika

Stárnutí evropské populace je jedním z hlavních procesů, které určují současnost a především budoucnost Evropy. Podle nové odborné studie z dílny Evropské komise však přestává platit obecný předpoklad, že lidé se stěhují za prací do měst a venkov se kvůli tomu vylidňuje, stárne a tedy i ekonomicky chřadne. Může to být totiž i naopak. A politici by si to měli uvědomit.

Obecný předpoklad, že lidé se stěhují do měst a venkovské oblasti se kvůli tomu vylidňují a stárnou, nemusí platit. Ve skutečnosti je to složitější. Alespoň to naznačuje nová demografická studie zveřejněná Evropskou komisí minulý týden (s názvem The Demographic Landscape of EU Territories). Evropa stárne, o tom není pochyb. Autoři dokumentu však tvrdí, že je třeba opustit v této souvislosti linku venkov-město a demografické změny studovat v širším kontextu, resp. ve větším drobnohledu. Opustit hranice jednotlivých států a podívat se na stárnutí z pohledu menších územních jednotek – regionů, obcí a měst. A to může přinést některá překvapivá zjištění.

Analýza ukazuje, čím jsou specifická území, kterých se týká demografický a ekonomický pokles, a do jaké míry to souvisí se stárnutím populace. Jen díky správnému pochopení těchto procesů můžeme chřadnoucím regionům nabídnout vhodná řešení, komentovala to místopředsedkyně Evropské komise Dubravka Šuica. „Vedle zelené a digitální transformace je demografická změna třetím hráčem, který bude utvářet budoucnost Evropy,“ dodala.

Stárnutí úzce souvisí s vylidňováním

Věk evropské populace stoupá. Rodí se méně dětí, lidé se dožívají vyššího věku. Podle dat OSN se má 84 procent dětí narozených v Evropě v roce 2020 dožít 65 let. V globálním pohledu je tento podíl 74 procent, 69 procent v jižní Asii nebo 55 procent v subsaharské Africe. Podíl populace 65+ se v ČR podle Českého statistického úřadu stoupl mezi lety 2010 a 2019 o 4,5 procentních bodů na 19,9 procenta (1,6 milionů v roce 2010, 2,1 milionů v roce 2019).

Demografická změna je tak jedním z hlavních procesů, které určují současnost a především budoucnost Evropy. Mění se její věková struktura, lidé stárnou, a to má dalekosáhlý vliv na společnost, její fungování a ekonomiku. Vytváří větší tlak na sociální a zdravotní systém. A nejen to – s věkem se mění i politické postoje, takže věková změna může mít vliv i na politické smýšlení.

Stárnutí však má na různá místa různé dopady. Obecně se předpokládá, že stárnou především venkovské oblasti, protože lidé v mladším a středním věku se stěhují do měst za prací, službami a vzděláním. Podle zmíněné analýzy to však není tak jednoznačné.

Ano, stárnutí populace na určitém území úzce souvisí s jeho vylidňováním, tvrdí autoři studie, může být jeho původcem i důsledkem. To ale automaticky neznamená, že se to týká jen venkova. Proces vylidňování a změn ve věkovém složení se může týkat jakéhokoli místa bez ohledu na to, jestli jde o horskou vesnici, malou obec nebo město.

„Ukazuje se,“ píše se v dokumentu, „že zatímco v současnosti existují ve většině zemí EU z hlediska věkové struktury mezi venkovem a městy jasné rozdíly, do budoucna se již prohlubovat nebudou.“ Právě naopak, dodávají ještě. Problém stárnutí a vylidněnosti se začne čím dál více dotýkat i měst.

Do města – a zase zpátky
Autoři studie dokladují, že migrace lidí na lince venkov-město je obousměrná. Do měst směřují, jak již bylo řečeno, především mladší lidé. Z měst se nicméně také odchází, a to nejen na venkov v jejich těsné blízkosti, jak to v Česku známe na příkladu Prahy a Středočeského kraje. Stěhují se odtud i lidé v důchodovém věku – obvykle ti s vyššími příjmy – kteří mají sklon usídlit se naopak od měst co nejdále. Data sesbíraná v rámci EU dokonce ukazují, že se zvyšující se odlehlostí místa, resp. jeho nižší zalidněností, se zvyšuje i podíl seniorů. U kategorie dětí a adolescentů, kteří se koncentrují v městech a předměstích, je tomu právě naopak.

V konečném důsledku tak v Evropě nalezneme města, která mají rovnoměrné zastoupení všech věkových kategorií, stejně jako města, kde žijí převážně mladší lidé. Stejně tak platí, že některé venkovské oblasti jsou mezigenerační a jiné ztrácí mladou generaci ve prospěch měst. Podle autorů analýzy může na venkově i ve městech docházet až k jisté územní segregaci podle věku. Patrné je to zejména ve věkové kategorii seniorů a mladých lidí mezi 20 a 24 lety.

To má přirozeně vliv na služby a příležitosti, které daný region či území nabízí – nebo by nabízet měl. Rozdíly v demografickém složení vedou k odlišným, často protichůdným, potřebám. Poměrně snadno si lze asi představit, že dostupnost služeb, zdravotní a sociální péče je horší na venkově než ve městech. Navíc, když, jak již bylo řečeno, senioři ve venkovských oblastech žijí ještě dále od center měst než ostatní venkovská populace. Stejný problém však bude v budoucnu řešit i segregovaná stárnoucí populace ve městech. Jednou z velkých výzev spojených se stárnutím bude tedy i dostupnost služeb – finanční i fyzická – pro věkovou skupinu 65+ ve městech.

Mládí ekonomický rozvoj nezaručuje
Zmíněné trendy ovlivňují v zásadě dva faktory: zda lidé vstupující do produktivního věku nahrazují ty, co odchází do důchodu, a zda odliv místních jinam nahrazuje stejný počet nově příchozích, ať již z daného státu či ze zahraničí. Z tohoto pohledu řada evropských regionů zažívá nárůst počtu pracujícího obyvatelstva. Významnou roli přitom sehrávají mladí lidé migrující bez ohledu na státní hranice za prací a vzděláním.

Pozitivní migrační bilanci zažívá většina (87 procent) evropských regionů na sledované úrovni NUTS 3 (označení dle systému jednotné evropské klasifikace nižších územních jednotek, v ČR se jedná o úroveň krajů – pozn.red.). V téměř třetině z nich (28 procent) pak úbytek pracovní síly v domácí populaci nahrazuje příliv nových obyvatel. Zatím to platí však spíše pro městské oblasti. A tam, kde se to nedaří, logicky dochází ke stárnutí a úbytku pracovní síly.

Vztah mezi věkovou strukturou pracující populace a výší HDP na hlavu a produktivitou práce však není lineární, upozorňují autoři studie. Nepřekvapí, že obě hodnoty jsou vyšší v oblastech s vyšším podílem osob ve středním věku (35-54 let). Zatímco však při vyšší míře urbanizace mají mladší věkové skupiny pozitivní efekt na makroekonomický výkon dané oblasti, venkovské a málo zalidněné regiony mají nízký ekonomický výkon bez ohledu na demografickou strukturu nebo vyšší podíl mladé populace. Z toho se dá usuzovat, že ani dostatečný podíl mladých lidí nezaručuje pozitivní makroekonomický vývoj. Jinými slovy, problém těchto oblastí nemusí být ani tak stárnutí, jako nedostatek pracovních příležitostí.

Šanci nabízí stříbrná ekonomika
Tento logický závěr však vede k jinému, již pozitivnějšímu – a zároveň nikoli novému – zjištění, že stárnutí místní populace nemusí nevyhnutelně vést k ekonomickému úpadku oblasti. Staří lidé mají své specifické potřeby například co se týče bydlení, mobility či péče. Řada z nich zůstává i ve vysokém věku navíc stále aktivní a má chuť zůstat na trhu práce.

Podpora „stříbrné ekonomiky“, tedy ekonomických příležitostí, které přináší potřeby obyvatel nad 50 let, tak může v oblasti udržet kapitál, podpořit zaměstnanost a hospodářský rozvoj. Ostatně jiná nedávná studie Evropské komise o budoucnosti evropského zemědělství právě v podobné souvislosti předpokládá například vznik zemědělských usedlostí, jejichž hlavním cílem nebude ani tak zemědělská produkce, jako spíše sociální služba komunitě.

Politici, pozor!
Studie Evropské komise každopádně přináší několik závěrů, kterých by si měli všimnout politici. Demografické změny spojené se stárnutím budou mít hluboký dopad na fungování naší společnosti, její ekonomiku ale třeba i polarizaci politického smýšlení. Je proto nutné sledovat, jaký dopad má stárnutí populace na venkově i ve městech v kontextu dalších faktorů jako je zalidněnost, vzdálenost od městských center, dostupnost služeb, pracovní příležitosti a ekonomický rozvoj.

Jde o vývoj, který nelze popsat pouhým součtem demografických dat na národní a makroregionální úrovni. Některé výše popsané trendy se totiž projevují právě až z oné mikro úrovně. Proto jsou závěry studie důležité i pro Českou republiku, i když ta zatím tolik netrpí rozdíly ve věkovém složení venkova a měst (na rozdíl například od Španělska či Portugalska). Nicméně i u nás se podíl populace v produktivním věku snižuje. A jak autoři studie konstatují, východní část Evropské unie v demografických trendech tu jižní i západní svižně dohání.

Nastavením vhodných opatření aplikovaných na lokální úrovni tak lze negativní trendy zvrátit. Některé ze závěrů studie chce Evropská komise zohlednit v připravované dlouhodobé strategii pro rozvoj venkovských oblastí. Tu představí v polovině tohoto roku.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/bezemisni-vy ... va-zelena/
Bezemisní výroba vodíku: tyrkysová je nová zelená

Je možné spálit zemní plyn bez emisí skleníkových plynů? Ano, možné to je. Zní to jako otázka a odpověď z legendárního Rádia Jerevan, ale jisté řešení problému s emisemi oxidu uhličitého se nabízí. Metan a jiné kratší uhlovodíky lze pomocí pyrolýzy rozštěpit na vodík a uhlík. Vodík může sloužit jako palivo pro auta, vytápění či průmyslové závody. Při jeho spalování vznikají pouze emise vodní páry.

Vodíku je symbolicky přiřazováno několik barev – podle způsobu, kterým byl vyroben. V současnosti převažuje šedý vodík vyráběný ze zemního plynu. Při jeho produkci však vznikají nemalé emise oxidu uhličitého. Podobně neekologická je výroba takzvaného hnědého vodíku z uhlí. Zelený vodík se vyrábí elektrolýzou vody s využitím elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, ale mezi jeho nevýhody patří vyšší cena a nároky na spotřebu energie a vody.

Jako řešení se tedy nabízí modernější technologie získávání vodíku z metanu – přiřadili mu tyrkysovou barvu. V německém koncernu BASF na takovém řešení pracují již od roku 2010. V prosinci loňského roku bylo testovací zařízení v závodě v Ludwigshafenu dokončeno a nyní probíhají přípravy na jeho pilotní provoz. V komerčním měřítku chce BASF začít vyrábět tyrkysový vodík po roce 2025. Také vedlejší produkt výroby vodíku – tedy uhlík – bude možné využít, například v hutnictví nebo gumárenství.

Další společností, která se chystá spustit výrobu tyrkysového vodíku, je americký startup C-Zero. Jeho záměr podpořili v první polovině února investoři částkou 11,5 milionu dolarů. Mezi investory lze nalézt zvučná jména, jako je investiční fond italského ropného koncernu ENI, fond Breakthrough Energy Ventures financovaný Billem Gatesem či japonské Mitsubishi Heavy Industries. Další tři miliony dolarů firmě poslalo americké ministerstvo energetiky. C-Zero chce využít jinou technologii výroby než BASF. Zatímco Němci použijí jako katalyzátor roztavené kovy, Američané vsadili na tavené soli.
Zatímco parní rozklad zemního plynu produkuje spoustu oxidu uhličitého a elektrolýza je náročná na spotřebu elektřiny a vody, pyrolýza metanu se má obejít bez těchto negativ. Zdroj: společnost C-Zero


Vodík je považován za jedno z paliv budoucnosti. Zájem o něj v posledních letech prudce roste. Jeho masivní využití však bude možné až po vybudování produkčních kapacit a snížení jeho ceny. Zatímco ekologicky přijatelný zelený vodík nákladově vychází na 4 až 6 dolarů za kilogram, C-Zero tvrdí, že zvládne vyrábět tyrkysový vodík za cenu okolo 1,50 dolaru za kilogram.

David Tramba

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/pos ... rvni-meny/
Posuv světa k multilateralismu je spojen s odklonem od dolaru jako rezervní měny

Svět se pozvolna přesouvá od mono-polárního uspořádání k multipolárnímu, k jehož předním zastáncům patří Čína a Rusko následované řadou jiných hráčů, kteří by chtěli skutečně volný obchod a uspořádání na základě svobodné partnerské spolupráce.

Je ironií, že k takovému posuvu do velké míry přispívají bojovníci za mono-polární svět za pomoci své asi největší mocenské páky a ekonomické přísavky, jakou pořád ještě třímají, dolaru jako světové rezervní měny.

USA, místo aby pokojně tyly z toho, že na celý svět uvalují nepřímou daň na základě postavení své měny jako globálního platidla, neodolávají pokušení, aby z něj nedělaly mocenskou páku globálního centra k vynucování sankcí, tarifů aj., samozřejmě s „ušlechtilými“ motivy srovnat hřiště pro férovou konkurenci a potrestat provinilce proti světovému společenství, které představují zřejmě oni. Že to ale svět takto všeobecně nepřijímá, se čím dál více ukazuje v reakci na takové počínání v podobě odklonu od dolaru.

USA, jako samozvaný arbitr férovosti mezinárodního obchodu, v posledních letech přímo sériově uvaloval sankce nejen na takové soupeře jako Čína, ale i na ne dost poslušné sousedy jako Mexiko a Kanada. Pod tlak se dostaly i země Evropské unie neochotné přidávat se k jednostranným sankčním režimům Washingtonu bez opory v mezinárodním právu, jako třeba ty současné na Írán. Přičemž sankce jsou samozřejmě, kromě Íránu i na Rusko – prý za Krym – a na Venezuelu, čímž ovšem poškozují všechny země, které by s nimi chtěly svobodně obchodovat. Všechny nitky při vynucování této své svévole mají přitom navázané na dolar, a tak každý, kdo chce obchodovat svobodně, se musí porozhlížet po jiných měnách pro mezinárodní obchod, a rozsah tohoto hnutí jasně ukazuje, že vůle prosazovaná dolarem není vůlí „mezinárodní komunity,“ nýbrž že mezinárodní komunita spíše hledá, jak se z toho vymanit a žádného vůdce svobodného světa nechce, že by radši svobodně navazovali partnerství sami.

K takovým novým partnerským seskupením, která se teď ve vznikajícím multi-polárním uspořádání světa objevují, bylo např. založení Regionálního ekonomického partnerství asijsko-pacifických zemí (RCEP) vytvářející zónu volného obchodu 15 zemí s 30% globálního HDP. Vzniklo bez účasti Ameriky, která ho původně chtěla vytvořit tak nějak „kolem sebe“. A jelikož se snaží odbourávat překážky vzájemného obchodu a investic, zajistit volnost partnerství bez vnějšího vměšování i zlevnit vzájemné transakce, tak mezi nimi začíná bujet vzájemné vyrovnávání v čínských yuanech, japonských jenech, singapurských a hongkongských dolarech, které funguje stejně dobře, ale bez háčků, jaké na sobě ten mocenský nástroj – americký dolar – má.

Ani EU nejbližší spojenec USA se nevymyká tomuto trendu vymaňování z dolarového standardu globálního obchodu a plateb. Jednak si vytyčila za cíl „posílení mezinárodní role eura“, což má prý pomoci „dosáhnout jejích společných globálních cílů, jako odolnosti mezinárodního monetárního systému, větší stability a diverzifikace globálního měnového systému a možností volby pro tržní operátory,“ tvrdí Evropská komise. Neopomněla také zmínit používání sankcí proti jiným zemím, které poškozuje vnitřní zájmy EU, i to, že chtějí vybudovat pro EU autonomnější infrastrukturu globálního obchodu a plateb a dosáhnout autonomii vůči dolaro-centrickému systému. Pracují už i na svém digitálním euru, aby se tak přidali k Číně s jejím digitálním yuanem, kdy stejně jako v Číně bude digitální euro i prostředkem maloobchodních plateb.

Pokles dolaru je vidět i na transakcích Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (SWIFT), tj. největší sítě globálních plateb světa. Ta nejenže zažívá pozoruhodný pokles objemu transakcí vyrovnávaných v dolarech, zlomy k poklesu dolarových transakcí jsou také pozoruhodně načasovány. Jeden zlom přišel s vypuknutím pandemie COVID-19, asi kvůli vzestupu Číny a Asie vůbec v podílech na světovém obchodu, ale také okamžitě od realizace sdružení volného obchodu RCEP.
Obrázek 1: Podíl dolarů na objemech transakcí SWIFT

Další z výrazných projevů posuvu světa od mono-polárního k multipolárnímu a toho, jak národy světy přechází na multilateralismus, jsou rezervy centrálních bank v zahraničních měnách. Bylo už generace zavedenou celosvětovou tradicí, mít rezervy centrální banky v dolarech. A podíváme-li se na data o tom, jak je to teď, vidíme, že dolary se prodávají a alternativní měny jako čínský yuan (renminbi), euro, jen atp. se nakupují.

Zřetelně došlo k výraznému posuvu v chování centrálních bank po celém světě, nejen těch, které už vedou otevřené útoky proti dolaru, jako Rusko. Svět jako celek reaguje na měnící se realitu světových trhů a přizpůsobuje se trendu multilateralismu. Země světa ze své vůle v čím dál větším rozsahu diverzifikují své rezervy. S velkou pravděpodobností je to přitom teprve začátek, neboť rozběh světa k multilateralismu nabývá na hybnosti. Data zveřejněná Evropskou centrální bankou (ECB) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) ukazují, jak je ve výrazném rozběhu ten proces narůstajícího multilateralismu, jehož je diverzifikace portfolií měnových rezerv možná nejzřetelnějším ukazatelem, kdy k ohromnému zlomu došlo roku 2016, a od té doby to jde s dolarem jako s rezervní měnou doslova „s kopce“ – viz obrázek.
Obrázek 2: Podíl dolaru v celosvětových rezervách centrálních bank

Ale abychom to neviděli jen jednostranně. Jediným faktorem, který k tomuto trendu přispívá, není narůstající multilateralismus světové scény sám. Jsou v tom i strukturální problémy americké ekonomiky, jejíž podíl na světové ekonomice nejenže klesá, ale jsou tu i další trendy. USA bývaly zemí, do které s oblibou investoři přelévali své úspory. Teď je ten příliv investic čím dál menší a dochází i odlivu kapitálu, zatímco např. do Číny investice, jak jsme nedávno dokládali, lavinovitě rostou, a to i od amerických investorů. USA také prudce narůstá deficit platební bilance a rozpočtový deficit. Není v dohledu nic, co by tyto trendy zastavilo.

Dolar míval globálně silné postavení hodně přes sto let. Po II. světové válce zaujal ústřední roli v globálním obchodu a financích. Býval pomůckou pro svět k usnadnění vzájemných platebních vyrovnání, ale stal se i pomůckou pro USA, aby jeho prostřednictvím uplatňovaly sankce, na koho se jim zachtělo, a určitým tmelem, který držel pohromadě mono-polární svět americké globální dominance.

Jenže multipolární svět je tu a s ním přichází i multi-polárnost globálního finančního systému. A svět zřetelně chce multilateralismus. Země chtějí získat zase autonomii v globálním obchodu, systémech vyrovnání plateb a financí. Narůstající dobrovolná partnerství mezi zeměmi přináší regionální smlouvy o volném obchodu, čímž posilují motivaci pro využívání vyrovnání v místních měnách, a tak eroze dolaru v jeho dominantním postavení může jen pokračovat.

Při dnešních technologických možnostech je snadné vytvářet i bilaterální systémy vzájemného vyrovnání v místních měnách, a tak se to hojně děje. Na světě propuká svobodná a férová tržní konkurence mezi měnami a měny zemí s tou nejproduktivnější ekonomikou, jako čínský yuan, jsou velice žádané, zatímco zájem o měnu uvadajícího impéria USA klesá.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/prumysl-za-sebou-ta ... a-vakcinu/
Průmysl za sebou táhne slabé služby. Ty bezmocně čekají na vakcínu

Klíčové body

• Kompozitní PMI indikátor v eurozóně za únor vykázal menší pesimismus, než očekávaly tržní odhady.
• Národní banka Polska ponechala hlavní úrokovou sazbu na 0,1 %.
• Kurz zlotého se pohybuje na hodnotách, které NBP vyhovují.

Aktuální týden se nesl ve znamení indexů aktivity v průmyslu a službách. V eurozóně se v únoru celkový sentiment měřený kompozitním indexem PMI mírně zlepšil, určitý pesimismus ekonomických subjektů ale stále zůstává. Německo je jedinou zemí, kde se indikátor stabilně pohybuje nad 50bodovu hranicí již od loňského léta.

V průběhu dopoledne jsme mohli sledovat, jak se v únoru vyvíjely kompozitní PMI indikátory napříč evropskými zeměmi. Ve většině z významných evropských ekonomik došlo k lepším výsledkům, než které očekávaly tržní odhady. Všechny z nich až na jednu výjimku ale zůstaly pod 50bodovou hranicí, jež značí, zda jsou tamní subjekty optimistické či pesimistické ohledně budoucího vývoje ekonomiky.

V případě Německa jsme se dočkali přesného opaku, když výsledné hodnoty zůstaly nad padesátibodovou hranicí, ale tržní konsenzus očekával mírně větší optimismus. Pro každou zemi zvlášť, tudíž i pro eurozónu jako celek, pak nadále platí, že ekonomiky táhne z koronavirem způsobené bídy hlavně průmysl a služby za ním výrazně zaostávají, což je důsledkem restriktivních opatření proti šíření nákazy. Nejoptimističtější, respektive nejméně pesimistická, situace v sektoru služeb je ve Velké Británii, což je způsobeno úspěšným průběhem vakcinace tamních občanů.

Celkově se v první polovině týdne nálada na trzích zlepšila s tím, jak odezněla vlna výprodejů amerických dlouhodobých obligací (i když dnes ráno vidíme možná první základy obratu k předchozímu scénáři). Měny regionu vykazovaly podobnou trajektorii, když zlotý, forint i koruna zaznamenaly skokové posílení se zahájením evropské obchodní seance. V průběhu dne pak všechny tři měny konsolidovaly a koruna s forintem obchodování vůči euru zakončily s mírnými zisky. Zlotý po odpoledním výprodeji ranní zisky neudržel.

V Polsku jsme odpoledne sledovali rozhodnutí o nastavení úrokových sazeb. Ta hlavní zůstala dle očekávání beze změny na úrovni 0,1 %, což byla pro zlotý ta lepší zpráva, jelikož guvernér polské centrální banky se počátkem roku nechal slyšet, že by mohlo dojít i ke snížení sazeb. V reakci na toto vyjádření skokově poklesly tržní úrokové sazby o 7 bazických bodů. Tento pokles je již minulostí a trhy jsou ohledně polských sazeb optimistické, když v průběhu ledna a února pomalu rostly. Dnes se FRA 3×6 sazba pohybuje výše než před novoročním vyjádřením guvernéra NBP Galpinskiho.

Co se týče kurzu zlotého, ekonomický výhled hlásá dobré zprávy na inflační frontě, což společně se stabilitou úrokových sazeb znamená mírně pozitivnější vyhlídky pro polskou měnu. Ta se od intervencí proti jejímu posílení, které přišly ve dvou fázích okolo Vánoc, relativně stabilizovala a s menšími výkyvy osciluje okolo hranice 4,50 EURPLN, což je hodnota, která z pohledu nastavení měnové politiky polské centrální bance vyhovuje.

Aktuální výhled tedy hovoří lehce ve prospěch posílení zlotého, nicméně v případě výrazného posunu pod hranici 4,50 zlotých za jedno euro je třeba mít na paměti, že bychom mohli být svědky dalšího zásahu z řad centrálních bankéřů. V případě zhoršení ekonomického výhledu a tržního sentimentu, který je stejně jako pro ostatní rizikové měny hlavním hybatelem, by pak mohl zlotý zamířit směrem k 4,60 EURPLN, což by měl být jakýsi cenový strop.

[DJW]

Kenaf, Alchy: objednavy na vyrobu tovaru obrendovaneho europskou znackou sa robia standardne pol roka vopred. Posledne objednavky na tovar k vianociam sa robia najneskor v auguste.
Zdroj: ja, robil som u velkoimportera elektroniky

[homer]

A co na to nas Tchaiwanec...

Prodeje modelů teprve vykreslují totální kolaps Škod v Číně, nekupuje je skoro nikdo

Jsme dokola překvapováni tím, jakým způsobem Škoda ztrácí půdu pod nohama v Číně. Svá auta tam začala prodávat teprve v roce 2007, stačilo ale pár let na to, aby se vyšvihla mezi hvězdy tamního trhu - už za rok 2010 koupili Číňané přes 190 tisíc škodovek a v roce 2018 jich bylo dokonce 352 tisíc. Pro automobilku šlo po celou tu dobu o její největší trh na světě a cesta k věčné slávě se zdála být vydlážděna zlatem. Pak se ale něco pokazilo.
Co přesně to bylo, ani analytici netuší. Hovoří se o kde čem od čínské konkurence přes soupeře od dalších částí koncernu VW či klesajícím zájmu Číňanů o obyčejná auta evropské provenience až po přemrštěné ceny. Ve všem může být část pravdy, realita je ale jen jedna - prodeje škodovky v Číně loni bezprecedentním způsobem kolabovaly i v momentech, kdy trh meziročně rostl. A letošní leden tomu dal korunu.
Před pár dny jsme nemohli uvěřit vlastním očím, když v kolonce celkových prodejů Škody v Číně za první letošní měsíc svítila číslice 800.

https://www.autoforum.cz/predstaveni/pr ... koro-nikdo

[Alchymista]

https://roklen24.cz/nesplacene-uvery-ja ... ych-aktiv/
Nesplácené úvěry jako hrozba další krize. Jak vyřešit otázku problémových aktiv?

Klíčové body
Autoři jsou pracovníci ČNB:
Luboš Komárek (ředitel odboru vnějších ekonomických vztahů sekce měnové, náměstek ředitele sekce měnové)
Petr Polák (sekce měnová)
Text by původně zveřejněn na stránkách ČNB.

Finanční, dluhová a následně koronavirová krize vyvolala během krátkého času extrémní tlak jak na měnovou, makroobezřetnostní, tak i fiskální politiku. Instituce, poučeny z finanční krize před deseti lety, neváhají sáhnout k obrovské podpoře ekonomik – centrální banky si vypomáhají nekonvenčními nástroji a vlády se rychle zadlužují, aby měly dost prostředků na kompenzaci omezujících opatření. Obtížněji se nalézá řešení mezi zeměmi eurozóny, kde působí jednotná politika ECB, snaha o jednotný přístup v makroobezřetnostní politice (ESRB), ale i 19 národních formálně nezávislých fiskálních politik. Pokud by se koronavirová krize rychle nestala minulostí, může hrozit, že množství nesplácených úvěrů (NPL) v bilancích finančních institucí (zejména těch v eurozóně) povede k navazující finanční krizi. Pro její odvrácení by pak mohlo být vhodné vytvořit síť národních agentur spravujících problematická aktiva (AMC), které by mohly pomoci na ryze tržním principu s řešením nárůstu NPL. Pokud by problémy v bankovním sektoru přerostly do opravdu neúnosné míry, pak by bylo nutné sáhnout třeba i k radikálnímu řešení, které by v takto postižených zemích znamenalo vytvoření státem založené specializované instituce. Historie pár příkladů nabízí. Cílem tohoto článku je na tuto – stále nesmělou – diskusi upozornit a zároveň schematicky představit princip fungování agentur spravujících problematická aktiva.

...
+ dlhý text + grafy

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/deti-v-pande ... kovnictvi/
Děti v pandemii utrácí jinak. Více šetří a častěji využívají digitální bankovnictví

Opatření proti koronaviru přinesla změny v chování dětských klientů bank. Děti a teenageři teď mají méně příležitostí pro platby kartou či mobilem. Můžou ale utrácet online. Využívání internetového a mobilního bankovnictví se u nich zvýšilo o třetinu. Obecně utrácejí méně a za jiné věci než dřív.

Zatímco ještě v září chodilo na svůj účet přes mobil 30 procent dětských klientů, aktuálně je to o třetinu víc. Využívání internetového bankovnictví vzrostlo z 26 na 34 procent. Vyplývá to z průzkumu banky Creditas. Děti teď zároveň více šetří a pořizují si jiné věci než před vypuknutím pandemie.

Online platby vedou
Až 85 procent dětí či teenagerů, kteří mají účet, ho ovládá přes mobil nebo s ním má propojenou platební kartu. Kartou nebo mobilem v obchodě nejčastěji platí 44 procent a téměř 18 procent upřednostňuje online platby. Na bezhotovostní platby tak přecházejí rychleji než dospělí.

„Bezhotovostní styk mezi dětmi nad papírovými penězi vyhrává. Hotovost většinou při placení používá jen 38 procent dětí, 62 procent dává přednost bezhotovostním platbám,“ uvádí Lucie Brunclíková z banky Creditas.

Mobil a internetové bankovnictví
Věková skupina 6 až 17 let nejraději platí kartou. Stále častěji ale využívá také mobilní platby.

„Děti za normálních okolností obvykle realizují více menších plateb – typicky za různé dobroty cestou ze školy, ale i za zábavu typu kina nebo herních center. To teď nemohou, takže se jejich zájem o něco víc přesunul k online platbám. Celkové využití plastových karet u nich logicky o něco pokleslo,“ konstatuje Lucie Brunclíková.

Naopak vzrostl počet přístupů přes mobilní a internetové bankovnictví. V září chodila na svůj účet přes mobilní telefon jen třetina dětských klientů, aktuálně je to o třetinu víc. Využití internetového bankovnictví se zvýšilo o osm procent.

Za co děti utrácí
Za normálních okolností děti nejvíce, celkem v 39 procentech, utrácí za občerstvení. Starší děti a dívky si nejčastěji kupují oblečení (27 procent), kluci zase rádi utrácejí za hry na mobil a konzole a doplňky k nim (10 procent).

Koronavirus má ovšem na utrácení juniorů dopad. Téměř polovina dětí tvrdí, že utrácí méně než dřív. U třetiny se nic nezměnilo, 13 procent utrácí zhruba stejně, ale za jiné věci. Jen každý desátý utrácí víc – hlavně za věci na zahnání nudy, jako jsou třeba hry.

Peníze jako dárek vloni dostalo 95 procent dětí, ale jen jedné pětině přišel přímo na účet. Zbytek je dostal většinou od příbuzných v hotovosti. Kapesné naopak rodiče posílají dětem především na účet.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/prave-se-stalo/poce ... tyri-roky/
Počet pozastavených živností od začátku roku je nejvyšší za čtyři roky

V únoru pozastavilo podnikání 7 767 OSVČ. To je o 8 % méně než v roce 2020, ale o třetinu více než v roce 2019 a dokonce o 70 % víc než v roce 2018. Letos živnost přerušilo již víc než 33 301 fyzických osob, nejvíc za poslední čtyři roky. Statistiky dnes zveřejnila poradenská společnost Bisnode A Dun & Bradstreet Company.

Podnikání v roce 2020 pozastavilo téměř sto tisíc živnostníků, což bylo o 40 % více než v roce 2019. První měsíc nového roku je z pohledu počtu nově přerušených živností dlouhodobě nejsilnější. Nicméně letošní leden překonal všechny dosavadní rekordy. Podnikatelské aktivity pozastavilo 25 534 OSVČ, meziročně o 50 % víc. „Ačkoliv ekonomiku stále decimují restrikce související s bojem proti COVID-19, únor přinesl mírně příznivější čísla. Podnikání pozastavilo 7 767 živnostníků, což je meziročně o 680 méně. Nicméně stále se jedná o velmi vysoké hodnoty, které jsme s výjimkou lednových výkyvů nemohli sledovat ani jeden měsíc v letech 2018 a 2019. Loni byla tato hranice překonána 6x,“ hodnotí vývoj analytička Bisnode A Dun & Bradstreet Company, Petra Štěpánová s tím, že kumulovaně, od začátku letošního roku podnikání pozastavilo nejvíc OSVČ za poslední čtyři roky.


Detailnější analýza poradenské společnosti Bisnode A Dun & Bradstreet Company ukázala, že nejvíc přerušených živností za první dva měsíce roku 2021 bylo ve volné živnosti Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jedná se o nejčastější obor podnikání mezi OSVČ a počet pozastavených živností je srovnatelný je o 23 % nižší než ve stejném období loňského roku.

„Mírný meziroční pokles jsme zaznamenali v maloobchodu ve specializovaných prodejnách, ve všech ostatních oborech z TOP 10 lze sledovat výrazný relativní nárůst. Rekordmanem je zprostředkování velkoobchodu (+ 1 169 %), podpůrné činnosti v zemědělství (+69 %) a silniční nákladní doprava (+44 %),“ uzavřela analytička z Bisnode A Dun & Bradstreet Company.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/osud-ocelare ... e-uhajili/
Osud oceláren visel na tenkém drátku. Průmyslníci své úlevy v Bruselu těsně uhájili

Majitelé i zaměstnanci evropských oceláren, rafinerií a cementáren mají důvod k oslavě. Evropský parlament – ale jen těsně o několik hlasů – zamítl návrh na ukončení přídělu bezplatných emisních povolenek zmíněným oborům průmyslu. Naopak záměr uvalit na emisně náročné komodity dovezené ze zemí mimo Evropskou unii uhlíkové clo dál zůstává ve hře.

Ostře sledované hlasování se odehrálo v úterý 9. března ve večerních hodinách. Celkem 334 poslanců Evropského parlamentu hlasovalo pro zachování bezplatných povolenek pro těžký průmysl, naopak 329 bylo proti tomu a 23 se zdrželo hlasování. Zatímco strany nalevo od středu hlasovaly většinou pro ukončení úlevy, pravicovější část politického spektra hlasovala ve prospěch průmyslu.

Jak uvedl web Euractiv.com, který dění v Bruselu sleduje, europoslance před hlasováním oslovilo například sdružení ocelářského průmyslu Eurofer, asociace chemického průmyslu CEFIC, svaz producentů cementu Cembureau či výrobci hnojiv sdružení pod Fertilizers Europe. Podle zástupců průmyslu může plánované uhlíkové clo „koexistovat spolu se současným systémem bezplatných povolenek.“ Cena povolenky na burzách v posledních měsících prudce roste a blíží se hranici 40 eur za tunu.

Naopak europoslanec Mikuláš Peksa je toho názoru, že se zavedením uhlíkového měly úlevy pro těžký průmysl skončit. „Europoslanci, včetně většiny těch českých, ale prosadili, že tuto nesmyslnou výhodu, která ztrácí smysl, budou i nadále některá odvětví mít. To je podle mě přílišný protekcionismus evropských firem, který navíc nepovede k faktickému snížení emisí,“ tvrdí Peksa z České pirátské strany.

Pozornost se nyní přesouvá k návrhu na zavedení uhlíkového cla. Konkrétní znění má předložit Evropská komise v červnu spolu s balíkem legislativních opatření zaměřených na 55procentní redukci emisí skleníkových plynů do roku 2030. Evropští výrobci oceli, cementu a chemikálií dnes čelí levnější konkurenci, která v zemích mimo EU nemusí za emise platit. Na druhou stranu se objevují obavy, že uhlíkové clo rozpoutá obchodní válku, která poškodí evropské exportéry na klíčových amerických a asijských trzích.

Předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban zmiňuje ještě jedno možné řešení, o kterém se v posledních týdnech hovoří. Místo uhlíkového cla a povolenek pro průmysl by Evropská unie mohla zavést na emisně náročné produkty spotřební daň. Díky zdanění spotřeby by byl dopad daně stejný bez ohledu na to, kde byla konkrétní tuna oceli či cementu vyrobena. České ocelárny přitom prošly loňskou koronakrizí celkem hladce a letos očekávají nárůst produkce.

329 europoslancov si myslí, že tovar vzniká v internetovom obchode
To proste nevymyslíš - zlikvidovať tri kľúčové odbory priemyslu a dovoz ich produktov zaťažiť daňou...

[martanus]

„Věci se vymkly kontrole“ - všeho je nedostatek a ceny rostou: Co se stane dál

Na středeční tiskové konferenci Jay Powell potvrdil, že Fed se pustil do historického experimentu: přivítání rozžhavené inflace na dobu neurčitou v přehřáté ekonomice, s předpokladem, že je to všechno „přechodné“ a že inflace se vrátí do normálu za několik let a určitě před rokem 2023, kdy sazby Fedu budou stále na nule.

https://www.zerohedge.com/economics/thi ... ppens-next

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/skoda-se-pre ... -vietnamu/
Volkswagen se přes Škodu a Indii pokusí prosadit i jinde v jihovýchodní Asii. Poohlíží se například po Vietnamu

Německá automobilka Volkswagen se pokusí prorazit na asijských trzích za pomoci své české součásti Škoda Auto. Právě do ní vkládá největší výrobce aut v Evropě naděje, napsala agentura Bloomberg. Škoda v polovině března oznámila, že do roku 2025 chce v Indii prodávat 100 tisíc aut ročně, což by bylo zhruba devětkrát tolik, co tam prodala v loňském roce. A přes Indii se zaměří na další asijské trhy.

Volkswagen má s některými mladými trhy dlouhodobě problémy, nedaří se mu tam prosadit se tak, aby získal náskok před asijskými rivaly. Škoda, která je ze značek vyrábějících pro masový trh nejziskovější součástí skupiny Volkswagen, si proto uvolňuje peníze na investice nejen v Indii, ale i v dalších zemích jihovýchodní Asie. Předseda představenstva Škody Thomas Schäfer v rozhovoru s Bloombergem řekl, že mladoboleslavská automobilka se proto i víc zaměří na elektromobily.

Škoda upravila své aktivity v Indii, kde odvolala spolupráci s místní firmou Tata Motors. Brzy by měla rozhodnout, kde v jihovýchodní Asii postaví svou novou továrnu. „Na mladých trzích vidíme obrovský růstový potenciál,“ řekl Schäfer, který se šéfem Škody stal v srpnu loňského roku. „Na dobré cestě jsme v rozhovorech v zemích, jako je Vietnam,“ dodal.
Sedany a SUV

Volkswagen už se v minulosti snažil důrazněji proniknout na mladé trhy a uspět tam, výsledky jsou ale zatím rozpačité. Povedlo se mu to zatím jen v Číně a Brazílii. Předchozí projekty na výrobu levných aut nebo na spojení s místními partnery nedopadly nejlépe. Ze spolupráce s firmou Tata Motors, která vlastní značku Jaguar Land Rover, sešlo v roce 2017, když Volkswagen nedosáhl zamýšlené úspory nákladů.

Úspěch v jihovýchodní Asii, Rusku a na severu Afriky by Škodě mohl pomoci déle vytvářet výnosy z technologie spalovacích motorů, a ty pak využít k financování přechodu k výrobě elektrických aut v Evropě, což je její hlavní trh.

Rozhodnutí o výstavbě závodu v jihovýchodní Asii by mohlo padnout letos, rozhovory na toto téma do určité míry zkomplikovala pandemie a s ní související omezení pro cestování. V jihovýchodní Asii se prosadily automobilky hlavně z Japonska a Jižní Koreje.

Automobily Škoda se prodávají levněji než auta značky Volkswagen, avšak sdílejí klíčovou výrobní technologii. Zatímco značky Audi a Porsche, které patří do skupiny Volkswagen, konkurují luxusním značkám firem Mercedes-Benz či Tesla, Škoda se zaměřuje na zákazníky francouzských rivalů a jihokorejské automobilky Hyundai.

Škoda svou nabídku aut v Indii upravila tak, aby v ní byly zastoupeny nové sedany a sportovně-užitkový vůz (SUV) Kushaq. Na indickém trhu, kterému dominují značky Maruti Suzuki a Hyundai, Škoda loni prodala jen něco přes 10 000 aut. „Teď máme k dispozici tu správnou strategii, správný tým a ty správné produkty, abychom v Indii mohli růst,“ poznamenal Schäfer. Závod v indické Púně má podle něj potenciál dosáhnout výrobní kapacity 250 000 aut. V tomto závodě se vyrábějí také auta značky Volkswagen.

Fabriku v Číne už asi odpísali...