Ekonomika

[Alchymista]

https://roklen24.cz/prave-se-stalo/csu- ... tagnovaly/
ČSÚ: Ceny průmyslových výrobců v roce 2020 meziročně téměř stagnovaly

Meziměsíčně se ceny zemědělských výrobců a ceny stavebních prací nezměnily, ceny průmyslových výrobců vzrostly o 0,2 % a ceny tržních služeb pro podniky se snížily o 0,1 %. Meziročně byly nižší ceny zemědělských výrobců o 2,7 %, ceny průmyslových výrobců se nezměnily. Vzrostly ceny stavebních prací o 3,0 % a ceny tržních služeb pro podniky o 2,1 %.

V průměru za celý rok 2020 v porovnání s rokem 2019 byly ceny zemědělských výrobců nižší o 3,4 %. Ceny průmyslových výrobců byly vyšší o 0,1 %, ceny stavebních prací o 3,7 % a ceny tržních služeb pro podniky o 2,1 %.

Meziměsíční srovnání
Ceny zemědělských výrobců se nezměnily. Vzrostly ceny vajec o 2,8 %, zeleniny a drůbeže shodně o 3,8 % a mléka a obilovin shodně o 2,3 %. Klesly ceny jatečných prasat o 4,0 %, skotu o 2,2 %, ovoce o 0,9 % a brambor o 0,8 %.

Ceny průmyslových výrobců se zvýšily o 0,2 %. Vzrostly ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků byly vyšší o 1,5 % a obecných kovů a kovodělných výrobků o 0,5 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se snížily o 0,5 %, z toho ceny zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa o 0,8 %. Klesly ceny dopravních prostředků o 0,4 %, z toho ceny dílů a příslušenství pro motorová vozidla o 0,5 %. Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu byly nižší o 0,1 %, z toho ceny elektřiny, přenosu, rozvodu a obchodu s elektřinou o 0,2 %.

Ceny stavebních prací se dle odhadů nezměnily, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly o 0,4 %.

Ceny tržních služeb pro podniky se snížily o 0,1 %. Klesly ceny za reklamní služby a průzkum trhu o 3,4 %, za služby v oblasti zaměstnání o 3,1 % a za právní a účetnické služby o 0,3 %. Vzrostly ceny za služby v oblasti programování o 1,2 % a za služby v pozemní dopravě o 0,4 %. Ceny za poradenství v oblasti řízení a ceny za skladování a podpůrné služby v dopravě se shodně zvýšily o 1,0 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby meziměsíčně vzrostly o 0,2 %.

Meziroční srovnání
Ceny zemědělských výrobců byly nižší o 2,7 % (v listopadu o 2,2 %). V rostlinné výrobě ceny vzrostly o 2,3 %. Vyšší byly ceny zeleniny o 7,9 %, obilovin o 5,7 %, olejnin o 1,4 % a ovoce o 1,2 %. Ceny brambor klesly o 29,1 %. V živočišné výrobě byly ceny nižší o 8,8 %, klesly ceny jatečných prasat o 29,9 %, skotu o 4,7 %, drůbeže o 3,9 %, vajec o 3,2 % a mléka o 1,9 %.

Ceny průmyslových výrobců se v úhrnu nezměnily (v listopadu klesly o 0,1 %). Snížily se především ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků byly nižší o 6,3 % a těžby a dobývání o 2,2 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku klesly o 0,9 %, z toho ceny zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa o 8,8 %. Vzrostly ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o 5,6 %, z toho ceny elektřiny, přenosu, rozvodu a obchodu s elektřinou o 6,0 %. Ceny dopravních prostředků se zvýšily o 2,4 %, z toho ceny dílů a příslušenství pro motorová vozidla o 2,8 %. V odvětví nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu byly ceny vyšší o 4,2 %.
Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin vzrostly zejména ceny zboží dlouhodobé spotřeby o 3,3 % a výrobků investiční povahy o 2,5 %, klesly ceny energií o 2,8 %.

Ceny stavebních prací se dle odhadů zvýšily o 3,0 % (v listopadu o 3,1 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly vyšší o 1,8 % (v listopadu o 1,2 %).

Ceny tržních služeb pro podniky byly vyšší o 2,1 % (v listopadu o 2,0 %). Vzrostly ceny za poradenství v oblasti řízení o 8,7 %, za skladování a podpůrné služby v dopravě o 4,8 %, za služby v oblasti programování o 4,2 % a za bezpečnostní a pátrací služby o 3,8 %. Ceny za služby v oblasti nemovitostí byly vyšší o 3,3 % a za architektonické a inženýrské služby o 1,0 %, ceny za služby v oblasti pozemní dopravy a v oblasti zaměstnání vzrostly shodně o 2,1 %. Nižší byly ceny za reklamní služby a průzkum trhu o 1,3 % a za informační služby o 0,6 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 2,3 % (stejně jako v listopadu).

Průměrný vývoj v roce 2020
Ceny zemědělských výrobců byly v průměru za celý rok 2020 v porovnání s rokem 2019 nižší o 3,4 % (v roce 2019 vyšší o 4,9 %). Ceny rostlinných výrobků klesly o 4,0 %, ceny živočišných o 2,4 %. Nižší byly ceny brambor o 19,8 %, zeleniny o 6,0 %, obilovin o 4,9 %. Ceny ovoce byly vyšší o 16,5 %, V okruhu živočišných výrobků klesly ceny skotu o 4,1 %, mléka o 3,4 %, drůbeže o 2,4 % a prasat jatečných o 0,5 %. Vyšší byl ceny vajec, a to o 4,0 %.

Ceny průmyslových výrobců se v roce 2020 meziročně průměrně zvýšily o 0,1 % (v roce 2019 o 2,6 %). Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu vzrostly o 7,7 %, z toho ceny elektřiny, přenosu, rozvodu a obchodu s elektřinou o 9,0 %. Ceny zásobování vodou byly vyšší o 6,1 %, nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu o 4,5 % a dopravních prostředků o 2,2 %. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku vzrostly o 2,1 %, z toho zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa o 3,4 %. Klesly zejména ceny koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny chemických látek a výrobků se snížily o 8,3 % a těžby a dobývání o 2,8 %.
Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin vzrostly zejména ceny výrobků investiční povahy o 2,5 %, zboží krátkodobé spotřeby o 2,2 %, klesly ceny energií o 1,7 %.

Ceny stavebních prací byly dle odhadu meziročně vyšší o 3,7 % (v roce 2019 po zpřesnění o 4,6 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly v průměru za celý rok 2020 o 0,4 % (v roce 2019 o 3,4 %).

Ceny tržních služeb pro podniky se v průměru zvýšily o 2,1 % (v roce 2019 o 2,6 %). Vyšší byly ceny za skladování a podpůrné služby v dopravě o 5,2 %, za služby v oblasti zaměstnání o 5,1 %, za služby v oblasti programování o 3,6 %, za poradenství v oblasti řízení o 3,4 %, za služby v oblasti nemovitostí o 2,9 % a za pojištění, zajištění a penzijní financování o 2,4 %. Dále vzrostly ceny za poštovní a kurýrní služby o 1,8 %, za architektonické a inženýrské služby o 1,6 % a za služby v pozemní dopravě o 1,4 %. Nižší byly ceny za reklamní služby a průzkum trhu, a to o 0,3 %. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 2,3 % (v roce 2019 o 2,4 %).

Ceny průmyslových výrobců v EU – listopad 2020 (předběžná data)
V zemích Evropské unie (EU27), podle údajů zveřejněných Eurostatem, ceny průmyslových výrobců v listopadu meziměsíčně vzrostly o 0,4 % (v říjnu o 0,3 %). Nejvíce se zvýšily ceny v Dánsku a ve Francii o 1,7 %. V Rakousku byly ceny vyšší o 0,3 %, v Polsku o 0,2 % a v Německu o 0,1 %. Nejvíce klesly ceny v Irsku o 1,4 %, na Slovensku o 0,7 % a v Česku o 0,5 %.

Meziročně byly ceny v EU27 v listopadu nižší o 1,8 % (v říjnu o 2,0 %). Nejvíce klesly ceny v Litvě o 7,3 %. V Rakousku se ceny snížily o 1,8 %, v Polsku o 1,0 %, v Německu o 0,6 %, na Slovensku o 0,2 % a v Česku o 0,1 %. Ceny se zvýšily pouze na Maltě o 1,8 % a v Maďarsku a ve Slovinsku shodně o 1,1 %.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SrtW6/vznika-kvazic ... pitalismus
Vzniká kvazicentrálně řízený kapitalismus

Pamatuji si časy, kdy byl šéf americké centrální banky Alan Greenspan opěvován jako ekonomický guru a všichni mu s důvěrou naslouchali. Časy, kdy byli centrální bankéři oceňovanými experty, jsou ale dávno pryč. Stala se z nich jen prodloužená ruka politiků. Už to dávno nejsou ekonomové. Evropské i americké centrální bance šéfují právníci. I proto vidíme, že podle průzkumu většina Američanů své centrální bance nevěří a začíná růst nedůvěra i mezi profesionály a investory. Kritika sílí.

Centrální bankéři se až dosud snažili hlavně zabránit propadu finančních trhů a lili do ekonomiky stále víc a víc peněz. Ve snaze „zachránit“ svět tak ovšem vznikla hydra, jakou planeta nepamatuje. Ekonomika, v níž kvůli tisku peněz mají akcie povoleno jen růst, není tržní, ale kvazicentrálně řízená.

Zkrátka počet akcií se v čase moc nemění, zisky akciových společností taky ne (nebo dokonce klesají), ale výrazně roste množství peněz v ekonomice. Ceny finančních aktiv a zejména akcií proto musí růst, aniž by reflektovaly stav akciových společností. Kdejaký finanční odpad roste na rekordy. Skoro u všeho má nyní smysl upsat akcie. Kdejaká společnost chce na burzu, aby burza cenu společnosti z ničeho nafoukla na obra.

Běžní střadatelé to nechápou. Média proto hledají pseudovysvětlení pro lidi mimo finanční trh. Nejdříve se v médiích běžně uvádělo, že akcie rostou, protože se očekává, že vyhraje Trump, který sníží daně, což podnikům i akciím pomůže. Pak se začalo zdát, že Trump nevyhraje. Všude se najednou začalo psát, že to, že v Americe vyhrají na celé čáře demokraté, pomůže ekonomice kvůli ohromnému fiskálnímu stimulu, který ekonomiku nakopne. Pak se zase začalo říkat, že s vakcínou musí akcie růst, protože s vakcínou prý přijde normální život.
Za vším stojí tisk peněz

Ať píší média střadatelům jakýkoli argument, akcie letí stále výš. Drobní střadatelé mají být v klidu. Poměr ceny akcií a tržeb podniků se dostal do nesmyslných hodnot. Peněz je v ekonomice tolik, že vše kolem jsou jen tlachy. Tisk peněz stojí za vším. Indikátory akciové bubliny začaly blikat na všech frontách už dávno a mnohé finanční instituce už bijí na poplach, že je situace nebezpečná - což ovšem neznamená, že by se bublina s dalším tiskem peněz nemohla ještě přifouknout. Zisky jsou pohádkové a ještě nějaký čas to může vydržet.

Jenže to spolu s hlubokými deficity státních rozpočtů začalo mezi mnohými vyvolávat strach z inflace. Vypadá to, že i s vakcínou čeká mnohé klíčové ekonomiky světa v prvním kvartále letošního roku propad. Německo na tom bude asi hůř, než se čekalo. V Americe řeší obavy z dalšího vývoje rozdáváním peněz mezi běžné lidi. Helikoptérové peníze jsou tady. Helikoptérové peníze jsou ovšem nástrojem hromadného ničení.

Najednou si mnoho lidí říká, že politika, kterou šéf americké centrální banky Ben Bernanke představoval v roce 2010 veřejnosti jako dočasnou, se stala trvalou, a z léčby se stala chronická nemoc. Už tehdy přitom Bernanke zdůrazňoval, že čím bude tato politika trvat déle, tím méně bude účinná.

Mnohé penzijní fondy po celém světě už křičí, že pro jejich investice do dluhopisů je stávající prostředí neúnosné. Úrokové sazby jako cena peněz nemohou být dlouhodobě u nuly či dokonce záporné, pokud má ekonomika fungovat jako kapitalistická.

Na ústup od této politiky centrálních bank to ale nevypadá. Úrokové sazby nahoru asi jen tak nepůjdou. Naopak levice bude tlačit na centrální banky, aby v politice pokračovaly, a sama bude přikládat pod kotel. Plán obnovy Joa Bidena ve výši astronomických 1,9 bilionu dolarů má pomoci nastartovat ekonomiku. K tomu se růst úrokových sazeb nehodí. Navíc předsedou rozpočtového výboru amerického Senátu se stane někdejší kandidát na prezidenta Bernie Sanders. Republikáni už varují, že zneužije svoji funkci pro prosazování svých radikálních socialistických reforem.
Zlatá éra drobných podnikatelů skončila

Centrální banky musí vymyslet něco nového. Potřebují si nerozhněvat politiky, kteří je volí do funkcí, a zároveň potřebují držet inflaci pod kontrolou. Začíná se mluvit o tom, že by všechny centrální banky prý měly začít víc ovládat tzv. výnosovou křivku. To znamená, že by vlastně regulovaly ceny a výnosy státních dluhopisů jednotlivých splatností. Najednou mají tedy nějací centrální bankéři rozhodnout o tom, jaká cena je v ekonomice správná. To ovšem v kapitalistické ekonomice rozhoduje trh. Ten se ovšem z ekonomiky pozvolna vytratil. Kapitalismus skončil, a to už i v Americe.

Američtí konzervativci to vědí a z konce kapitalismu viní progresivisty, jako je právě Sanders. Chápou, že se stávající politikou nemůže být lépe, ale naopak ještě víc přibude tzv. zombie firem, kterým nízké úrokové sazby brání v bankrotu, na který jsou dlouhou dobu zralé. Stávající politika jim dokonce umožňuje to, aby snižovaly výrobu, propouštěly, vyklízely pozice na trhu, a přesto na úvěr vyplácely dividendy a jejich akcie rostly, a tím pádem i bonusy jejich šéfů. Zvrácenost stávajícího kvazicentrálně řízeného kapitalismus nezná mezí. Západní civilizace tím začíná zaostávat.

Drobní podnikatelé zatím ještě tak docela nepochopili, že jejich zlatá éra skončila. Jsou zvyklí žít bez dluhů nebo s malým dluhem, který rolují v zásobách. Jenže tím, jak jsou státy předlužené a úrokové sazby nulové, rostou ceny nemovitostí. Logicky musí růst i nájmy a další položky. Všem tedy rostou náklady. Normálně by drobným podnikatelům situaci zlepšilo to, že v krizi nerostou mzdy. Ty ale v současnosti navzdory krizi rostou, protože nezaměstnanost kvůli státním zásahům moc nevyskočila. Nový režim tedy malé podnikatele drtí a bude drtit ještě víc.

Na rozdíl od velkých konkurentů nevydají dluhopisy se záporným výnosem a neupíšou akcie, které by vyletěly do nesmyslných hodnot. Nový režim povede k oligopolům, protože malé firmy budou těžko přežívat. A oligopol je prohrou spotřebitele. Řítíme se do špatného světa. Potřebujeme návrat do normálu, kde trhům nevládne úředník, ale spotřebitel. K tomu by se ale nejprve musela změnit filozofie a celé společenské paradigma.

[Svarboj]

Čína přilákala nejvíc zahraničních investic, zájem o USA a Evropu se propadl

Globální přímé zahraniční investice se loni kvůli pandemii covidu-19 propadly o 42 procent na 859 miliard dolarů (18,4 bilionu Kč). Největším příjemcem těchto investic se stala Čína, která tak na prvním místě vystřídala Spojené státy. Vyplývá to ze zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranic ... nicni_mato

[Alchymista]

https://roklen24.cz/vydane-ale-temer-nepouzite-penize/
Vydané, ale téměř nepoužité peníze

Kvůli covidu došlo v roce 2020 k poklesu celosvětové ekonomiky. Postiženy byly přitom všechny globálně důležité ekonomiky, recesi se nevyhnula žádná z nich.

Naproti tomu v roce 2020 vzrostly ceny téměř všech aktiv. Patří k nim i dluhopisy (včetně junk), přičemž růst jejich cen srazil jejich výnosy na rekordní minima. Průměrný výnos státních dluhopisů je pod 1 %, k čemuž výrazně přispívají dluhopisy v objemu 18 bilionů dolarů se záporným výnosem – viz následující grafy.

K tomu cena akcií měřená indexem S&P 500 vzrostla v roce 2020 o 16,0 %. V době ekonomické recese je růst indexu tažen rostoucím ukazatelem P/E největších společností. Cena zlata za rok 2020 vzrostla o 24 %, cena ropy klesla o 20 %, cena Bitcoinu vylétla vzhůru o 318 %.

Co je hlavním číslem? Výše zmíněné obligace, akcie nebo ještě něco jiného? Ani nejvíce sledované HDP není zmíněným klíčovým číslem.

Hlavním číslem roku 2020 je 14 bilionů dolarů. Je to objem peněz vytištěných v hlavních světových ekonomikách – USA, eurozóna, Velká Británie, Japonsko, Čína a další 8 vyspělých zemí. Objem peněz stoupl na 95 biliónů – viz následující graf.
Zda je objem nových peněz malý či přehnaný, to ukáže až čas. Je však jasné, že centrální banky raději vydají o bilion dolarů více než o jeden dolar méně.

...
+ dlhý text
+ grafy

[homer]

Akcie společnosti GameStop jsou velkým tématem posledních dnů. Jejich růst o stovky procent hnaný komunitou investorů z redditové skupiny wallstreetbets "vyhazuje" z trhu spekulanty na pokles, a to včetně velkých hedgeových fondů. Drobní investoři svou koordinovanou akcí zkrátka porážejí velké ryby z Wall Street. Na jak dlouho? A kam může tato "manipulace" vést? O fenoménu, který se týká i řady dalších titulů (AMC, BlackBerry a jiných), jsme hovořili s investičním stratégem Filipem Kejlou z WOOD & Company.

[Alchymista]

sranda to asi nie je a politický tlak bude obrovský
https://echo24.cz/a/SPdtr/panika-na-bur ... all-street
Panika na burze: amatérští investoři vyrazili do boje s manažery z Wall Street

Skupina amatérských obchodníků ze sociální sítě Reddit způsobila obrovské ztráty investičním hedgeovým fondům.

Akciovým trhem zahýbala „covidová nuda“ i obavy z protahování pandemie. „Jízda“ obchodní sítě GameStop, kterou vyhnali amatérští investoři do závratných výšek, vyvolala dokonce restriktivní zásahy ze strany makléřských firem. Koordinovaný odkup akcií v GameStopu, ale i dalších firmách totiž působil obrovské ztráty velkým investorským hráčům. Do popředí se také dostávají technologické firmy, které podle některých investorů patří mezi největší „bubliny“ na finančních trzích.

Skupina amatérských obchodníků ze sociální sítě Reddit způsobila obrovské ztráty investičním hedgeovým fondům. Skupina se rozhodla podpořit řadu akcií, u kterých tyto fondy sázejí na jejich pokles, a v případě firmy GameStop byla úspěšná, když se jí podařilo poslat akcie tohoto amerického prodejce videoher, spotřební elektroniky a herního zboží prudce vzhůru. Tvrdí o sobě, že vyrazila do boje s bohatými manažery z Wall Street.

GameStop se stal v poslední době jednou z největších sázek obchodníků z Wall Street. Téměř všichni čekali pokles akcií. „Ta společnost je ve velmi špatné kondici, musí uzavírat své pobočky, je zřejmé, že její byznys pomalu přejímají spíše internetové prodejny jako je Amazon, takže ten byznys bude dál skomírat,“ řekl deníku Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Vzhledem k tomu, že většina obchodníků na Wall Street sázela proti úspěchu GameStop, amatérští obchodníci věřili, že mohou způsobit růst akcií, když vytvoří poptávku, která předtím byla malá. Ještě v létě minulého roku se pohybovaly akcie společnosti kolem 5 dolarů. V polovině ledna to už bylo kolem 40 dolarů. V pondělí stouply akcie v porovnání s počátkem roku o více než 822 procent.

Vývoj v posledních dnech pak Křeček označil za „šílený“, už když v pondělí cena akcie překonala 150 dolarů. A pak podpořil WallStreetBets i šéf Tesly Elon Musk na twitteru a akcie po uzavření oficiálního obchodování stouply o 40 procent. „Těžko se proto hledají slova při popisu následujícího vývoje. Cena akcie totiž vystoupala až na úroveň 482,85 dolaru,“ dodal Křeček s tím, že reálná hodnota by se měla pohybovat maximálně kolem 10 dolarů. Cena akcií GameStopu však začala následně prudce klesat a její vývoj lze podle Křečka těžko předvídat, mohly by i znovu nastat podobné výkyvy jako v posledních dnech.

Gamestonk!! https://t.co/RZtkDzAewJ
— Elon Musk (@elonmusk) January 26, 2021

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy vznik takovýchto „bublin“ umožňuje měnová politika centrálních bank, které trhy „zaplavují“ penězi a pobízejí tak investory k rizikovému chování. „Roli rovněž sehrává covidová nuda a ,dlouhá chvíle‘ drobných mileniálních investorů, kteří na sítích hledají zábavu, v jednoduchém a levném investování skrze aplikace pak adrenalin. Formují se specifické sociální bubliny v míře, jaká tu nikdy v minulosti nebyla, respektive neměla takový vliv na profesionální investiční svět,“ uvedl Kovanda.

Americké makléřské firmy Robinhood a Interactive Brokers začaly kvůli spekulacím se společností GameStop, ale i BlackBerry, AMC Entertainment, Koss či Nokia omezovat obchod s akciemi těchto firem. Například Robinhood začal umožňovat pouze prodej akcií, nikoliv další nákup. „Ta situace je už tak velmi riziková, že rozumím tomu, že někteří obchodníci s cennými papíry od toho dávají ruce pryč. Je zřejmé, že ta záležitost může velmi špatně skončit, může se ozvat celá řada investorů, kteří vyjdou ze situace s velkou ztrátou,“ řekl Štěpán Křeček s tím, že nastává situace, kdy je obchodováno více akcií než kolik je ve skutečnosti obchodník schopen zajistit.

Do popředí růstu na akciovém trhu se také dostávají technologické společnosti. Podle Křečka se očekávalo, že začnou i díky vyhlídce vakcinace opět růst jiné segmenty jako cestovní kanceláře, hotely či aerolinky. „Vidíme zatím, že se to příliš neděje a investoři dál setrvávají hlavně v technologických společnostech a možná jsme i teď svědky určité technologické bubliny,“ řekl deníku Echo24 Křeček.

Podle analytika Michaela Arona ze společnosti State Street Global Advisors těží technologické firmy ze skutečnosti, že lidé v důsledku pandemie covidu-19 tráví více času ve svých domovech. „Ukazuje to na existenci obav, že boj s pandemií by mohl být obtížnější a mohl by trvat delší dobu,“ řekl Aron. Růst tak zaznamenávaly například společnosti Apple, Amazon či Facebook.

„Jsme teď v poměrně výjimečné situaci, kdy na trh přichází obrovské množství peněz,“ dodal Křeček s tím, že se však zároveň ukazuje, že peníze neproudí do potravin či spotřební elektroniky, ale dominantně na trh, tedy do akcií či jiných aktiv. „Tento obrovský příliv peněz vede k tomu, že akcie rostou, byť už jsou předražené, dál velmi stoupají,“ dodal s tím, že to tak může být i nadále kvůli uvolněné politice centrálních bank či očekávanému stimulačnímu balíčku na podporu ekonomiky v USA.

Právě akcie amerických technologických podniků označily v lednovém průzkumu Deutsche Bank investoři za druhou největší bublinu na finančních trzích hned po Bitcoinu. Mezi 13. až 15. lednem se ho účastnilo 627 investorů, uvedl server CNBC.

kdy je obchodováno více akcií než kolik je ve skutečnosti obchodník schopen zajistit - v normálnom svete sa tomu hovorí podvod

... skupina jeho (trumpových?) příznivců zaútočila pomocí na chvíli "zdemokratizovanou" Neviditelnou rukou trhu bez přívlastků na největšího sponzora Bidena Hedgeový fond Melvin Capital....a burza NASDAQ dnes na Wall Street oznámila, že zastavuje okamžitě obchodování s akciemi GameStop z důvodu podezření z nepřátelského útoku, podezření z domácího terorismu, a že věcí se musí zabývat okamžitě americký Kongres a FBI....Řev a jekot z Wall Street je tak obrovský, že je jasné, že se povedlo přivést na pokraj krachu fond, ve kterém mají investiční pozice vysoce postavené osoby Deep State.

https://www.reddit.com/r/wallstreetbets ... dgame_now/

[homer]

Robinhood válčí s akciovým šílenstvím, chtějí si na něj došlápnout i politici

Americká makléřská společnost Robinhood si zajistila finanční injekci více než jednu miliardu dolarů (přes 21 miliard Kč), aby se vypořádala s masivním nárůstem obchodů s akciemi firem, jako je GameStop. Uvedl to web listu The New York Times. Kromě toho čelí žalobám kvůli omezování obchodování, jeho praktikami se chce zabývat i americký Kongres.
Robinhood i některé další makléřské firmy ve čtvrtek omezily obchody s akciemi, na které se zaměřila početná skupina spekulantů. Firmy po kritice ze strany klientů, některých politiků a celebrit ale uvedly, že v omezeném rozsahu obchodování dnes opět povolí.
Makléřské firmy jsou pod značným tlakem, protože masivní nárůst objemů obchodování znamená větší objemy peněz klientům za prodané akcie, více peněz pro clearingové centrum, kde se transakce vypořádávají, a rovněž nutnost udržovat dostatek hotovosti v souvislosti s obchodováním na úvěr. Firmy čelí kvůli omezení obchodů tvrdé kritice, minimálně dva investoři na Robinhood podali žalobu. Výbor amerického Kongresu dal najevo, že svolá k této záležitosti slyšení.

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranic ... nicni_mato

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/byznys/20210 ... ryptomeny/
Média: „Armáda“ Redditu se snaží „ovládnout“ světové stříbro a kryptoměny

Velká skupina jednotlivců na online platformě Reddit, která dříve „nafoukla“ ceny řady amerických společností, se rozhodla své síly vyzkoušet na dalších aktivech, například na stříbru a kryptoměnách, uvádí Bloomberg.

Jak zdůrazňuje agentura, nedávno začala růst cena společností, které těží stříbro. „Akcie First Majestic Silver Corp., které byly na Redditu zmíněny jako cíl pro situace short coveringu (zavírání sell pozic; pozn. red.), vzrostly o 39 procent. Poté šli drobní investoři do akcií IShares Silver Trust a zvedli je na neuvěřitelných 7,2 procenta,“ uvádí Bloomberg.

Cena futures na stříbro se na půl hodiny zvýšila ve čtvrtek o 6,7 procent „bez zvláštního důvodu“, poté se cena ustálila a v pátek znovu roste, a to o 2,1 procenta.

Kromě toho upoutala pozornost členů skupiny lidí malá kryptoměna dogecoin, jehož cena vzrostla ve čtvrtek o více než 800 procent. Došlo k tomu poté, co byla zmíněna na fóru Reddit. V pátek pak růst podle portálu CoinMarketCap pokračuje a činí 374 procent a dosahuje 0,06 dolaru.

Podle agentury také obchodníci nadále „nafukují“ hodnotu akcií velmi malých společností, protože brokeři začali omezovat úkony s Gamestop. Akcie KYN Capital Group tak vyskočily na ceně o 180 procent a akcie malé ropné společnosti s pěti zaměstnanci New Concept Energy Inc. pak až o 1000 procent.

Prvním signálem byl bezperecedentní růst kotací sítě obchodních řetězců na prodej videoher a herních konzolí Gamestop. Kroky WallStreetBets se poté dotkly dalších společností - AMC Entertainment, Koss Corp., Bed Bath & Beyond, Naked Brand Group a dokonce i jedné z největších amerických leteckých společností, American Airlines.

Brokeři tak začali ve Spojených státech omezovat transakce s akciemi, jejichž ceny skupina takto „pozvedla“. Kromě toho již volatilita kotací na trhu přitahovala pozornost amerických orgánů.

Bitcoin a další digitální měny
Bitcoin byl spuštěn v roce 2009 jako první kryptoměna, která používá decentralizovanou síť založenou na blockchainu, která umožňuje bezpečné peer-to-peer transakce.

K jejímu vytváření slouží speciální síť, jejíž uživatelé potvrzují probíhající transakce. K zabezpečení je využito podepisování transakcí pomocí tzv. privátního klíče, který je součástí bitcoinové adresy. Každá transakce je ověřena decentralizovanou sítí „uzlů“ a následně potvrzena „těžaři“ (minery). Tento systém zajišťuje, že každý může utratit jen ty mince (bitcoiny), které vlastní. Jedny a ty samé „peníze“ tak nelze utratit dvakrát. Díky tomu bitcoiny nelze „falšovat“ – právě transakční síť všech počítačů, které jsou do ní zapojeny, ověřuje jedinečnost každé platební operace.

S bitcoiny se obchoduje na mnoha burzách, z nichž největší je Coinbase. Ta se teď sama chystá své akcie nabídnout na burze, čímž by se stala první takovou platformou, která bude mít své akcie na Wall Street. Vedle bitcoinu existují i další kryptoměny, které používají podobnou technologii blockchainu, neboli elektronické databáze. Ethereum, což je druhá největší kryptoměna, se za loňský rok zhodnotila o 465 procent.

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... rok-652001
Bankéři jsou na sebevraždu. Vzpoura obyčejných lidí v USA drtí Wall Street. Přišel hodně špinavý krok

Wall Street zachvátila panika. Velké investiční fondy stojí na pokraji hodně hluboké propasti. Tak znějí titulky posledních dnů, pokud jde o dění na amerických akciových trzích. Dalo by se říct, že jde o povstání masy chudých lidí proti protřelým obchodníkům. A tentokrát za mnohem kratší konec provazu tahají profesionálové. Situace může pro mnohé zavedené investiční firmy znamenat ostudný konec a nesplatitelné dluhy. Za vše může internet a nudící se drobní investoři, kteří se spojili. Zastavit je už jen tak nepůjde. A lavina může strhnout celý Wall Street. Vše ale komplikuje ještě jedna věc, která by se dala zkráceně nazvat jako obrovská kudla do zad drobným investorům, a za kterou se na zodpovědnou firmu valí hromadné žaloby.

...
+ dlhý článok

[homer]

iOS 14 nám zničí byznys, tvrdí Facebook. Chystá se právní bitva

Tento týden většina technologických firem oznámila finanční výsledky za poslední kvartál, mezi nimi i Facebook. Podnikání modré sociální sítě v době koronavirové vzkvétalo, firma však v doprovodné zprávě k finančním výsledkům upozorňuje, že příjmy z reklamy mohou v dalších měsících zpomalovat. Na vině mají být mimo jiné nové funkce ochrany osobních údajů v iOS 14.
Apple chystá v iOS 14 změnu, na základě které bude uživatelům dána možnost udělit výslovný souhlas se sledováním chování za účelem poskytování relevantní reklamy; v opačném případě bude tato funkce v základu vypnutá. Dá se předpokládat, že vysoké procento uživatelů nebude se sledováním souhlasit, což by byla pro Facebook velká rána. Finanční ředitel Facebooku Dave Wehner očekává, že k podobnému kroku postupně sáhnou i jiné firmy, tudíž byznys postavený na poskytování cílené reklamy bude významně narušen.
Podle ředitele Facebooku Marka Zuckerberga se Apple schovává za ochranu spotřebitelů, přitom mu údajně jde pouze o likvidaci konkurence. Aby si Facebook uchránil svoji polívčičku, chystá na Apple antimonopolní žalobu. Vadí mu, že firma z Cupertina nutí vývojáře třetích stran dodržovat zásady App Store, ale sama se jimi u svých aplikací neřídí. Toto obvinění se netýká pouze relevantnosti doporučení v App Store, ale i dalších položek v iOS.

https://smartmania.cz/ios-14-nam-znici- ... 2101300842

[Alchymista]

https://ac24.cz/-/bradley-blankenship-b ... direct=%2F
Bradley Blankenship: Bitva Redditu s Wall Streetem není žádná legrace

Tento týden jsme zírali, jak se rozvíjí dost bizarní příběh za účasti amerického maloprodejce videoher GameStop, Reddit a některých největších amerických spekulativních fondů. Reddit upozornil na skutečnost, že tyto spekulativní fondy, jako Melvin Capital, zaujaly při obchodování s cennými papíry GameStop krátkou pozici a srážely cenu dolů, než se do kolektivní akce na rozbití této firmy ve své vlastní hře vrhli samotní lidé.

Kromě toho, že tato situace určitě na finančním trhu zanechá dlouho se hojící jizvy, odráží se v ní i to, že těžká třídní zášť jen tak rychle nepomine.

Běžní lidé mají pocit neustálého podrazu ze strany investorů z Wall Streetu, kteří kořistí z utrpení jiných lidí, což s sebou nese hmatatelné důsledky, proti kterým jsou manažeři spekulativních fondů zaštítěni.

Skutečnost, že se GameStop, tj. maloobchodní prodejce videoher, na kterého mají mnozí z generace mileniánů hezké vzpomínky jako na místo, kde si jako děti kupovaly hry, stal cílem útoku spekulantů s krátkými prodeji, je pro tyto vyznavače Redditu symbolem podlosti Wall Streetu.

Řekneme-li to v kostce, krátké prodeje znamenají, že investor si půjčí akcii, aby ji prodal za vysokou cenu, za čas ji koupí na nižší cenu a tu akcii vrátí původnímu vlastníkovi, přičemž ten rozdíl si shrábne jako profit. Avšak skutečnost, že obchodník je povinen koupit si ten cenný papír zpětně, ať je pak cena jakákoliv, znamená, že potenciál pro ztrátu je nepředpověditelný a teoreticky bez hranic.

Jakmile fandové Redditu na WallStreetBets zjistili, že tato jejich milovaná společnost je v sázkách nakrátko, což znamená, že investor jako fyzická osoba nebo firma sází na to, že akciím GameStop (GME) spadne hodnota, tak skoupili tolik těchto akcií, aby tyto společnosti dohnaly ke zpětnému odkupu za ceny exponenciálně navýšené proti těm, za které je původně prodaly.

Ve své strategii byli neuvěřitelně úspěšní, když i spekulativní fond s mnoha miliardami dolarů jako Melvin Capital vyhnali z jeho krátkých pozic a dohnali ho až potenciálnímu ohrožení bankrotem. I jiné firmy utrpěly ohromné škody a dosud zjištěné ztráty z krátkých prodejů na GME se odhadují ve výši spousty miliard dolarů.

Avšak nakonec z takového střetu na konci hry s GME zákonitě ztráty utrpí všichni. Některé z největších spekulativních fondů Wall Streetu utrpěly ohromné škody i celková důvěra v trh by tím mohla být otřesena a dokonce vyznavači Redditu, kteří teď sedí na balících nadhodnocených GME papírů, se nakonec spálí.

Konec konců, když se nafouknou ceny akcií, neučiní to z GameStop nebo z jejího business modelu přes noc něco ziskovějšího, jelikož přišly údery první a druhou vlnou pandemie COVID-19 a tak všichni ti maloprodejci z kamenných obchodů jsou už dlouho vyřazeni z konkurenčního boje na internetu.

Co nám ale ta debata ale více než cokoliv jiného ukazuje, je hluboce zakořeněný třídní antagonismus. Mezi návštěvníky Redditu už obíhají žerty, co přetvořily někdejší okupaci Wall Streetu „Occupy Wall Street“ na infiltraci Wall Streetu „Infiltrate Wall Street,“ takže jimi využitá strategie je jak stupidní, tak ale i efektivní.

Když jsem se díval na povídání mezi některými z těch obchodníků na Reddit, včetně jednoho, se kterým jsem mluvil a který tento týden vložil své celoživotní úspory do GME, tak existuje obecný konsensus, že jim tak moc nezáleží na tom, co se s jejich investicemi v dlouhodobém výhledu stane, protože pro ně je dostatečná odměna v tom, že potrápili investory z řad elit.

Kanály mainstreamových médií už tuto situaci vykreslují v souladu s politickou linií, která je prostě úplně vedle; např. Chris Cillizza ze CNN napsal sloupek, v němž z toho povstání za GME obviňuje Trumpismus.

Cilliza poukazuje, že lidé z Redditu zjevně nevěří tomu, že by GameStop byla konkurenceschopná společnost a pouze se snaží kopnout si do investorů, v čemž má pravdu, dodává ale, že tato situace „svými kořeny vyrůstá z Trumpismu,“ protože „i celým smyslem Trumpovy kandidatury a prezidentství bylo kopnout si do elit.“

Vykreslování třídní zášti jako unikátně Trumpovský fenomén jasně neodpovídá pravdě a nelze to brát vážně, když je to v první řadě vlastně přesně ten druh domýšlivého uvažování, jaký Donaldu Trumpovi během prezidentských voleb roku 2016 umožnil dobýt Bílý dům.

Pokud by se mediální elity rády vyhnuly podobné situace v nadcházejících časech, jakože to evidentně chtějí, tak by se spíše z tohoto faktu měly poučit. Cillizzovi se také dobře povedlo rozpoznat skutečnost, že akciovou ofenzivu na Redditu za GME všeobecně chválily všechny strany politického spektra, přinejmenším v mladší generaci.

Cilliza má také určitě pravdu ohledně přesvědčení, že kopnutí do elit může sice „v tomto okamžiku přinést příjemný pocit,“ nakonec to ale k ničemu nepovede. Taková je však situace, s jakou se společnost potýká, a podobné situace se už vynořují, když neexistují seriózní způsoby, jak během časů historické nerovnosti bohatství přerozdělit a vše je v naprosté nejistotě.

Nezapomínejte, že v současnosti jsme uprostřed pandemie, která uvrhla desítky milionů Američanů do prekérních situací jako možné vystěhování, nejistoty s jídlem, s chybějícím zdravotním pojištěním a s nezaměstnaností.

Bradley Blankenship

[Alchymista]

https://ac24.cz/-/komentar-bude-stacit- ... direct=%2F
Komentář: Bude stačit krach americké snahy o zadušení rozvoje Číny jako poučení?

Koncem 80. a počátkem 90. let Amerika světu předvedla, jak dopadne každý, kdo si dovolí na světovém trhu úspěšně vyrůstat jak plevel a ohrožovat její ekonomickou dominanci nad světem.

V té době nebezpečně ekonomicky rostlo Japonsko, sice vysoce rozvinutá země, ale s tempy růstu jako úspěšně se teprve industrializující země. Země dobývající světové trhy v řadě oborů včetně elektroniky, jež se právě v této éře stávala klíčovým odvětvím, v němž hrdě dominovaly Spojené státy a jejich firmy ze Silicon Valley.

Plevelně rostoucí japonská ekonomika ale začala zaplavovat světový trh včetně trhu Spojených států levnými automobily, stroji i domácími spotřebiči. Co bylo však nejstrašnější levnými a kvalitními polovodičovými čipy a odsunovat Silicon Valey na druhou kolej. Futurologové té doby se předháněli v odhadech, kdy Japonsko předežene Evropu a kdy USA. Politici, co přílišný úspěch Japonska nemohli přenést přes srdce o takovém úspěchu na svobodném trhu, který údajně vyznávali, začali mluvit jako o agresi a o Japoncích jako o rozlézajících se žlutých mravencích.

Plevelně úspěšný růst zahradníci světové tržní zahrádky nemohli připustit, a tak USA na obchody s Japonskem uvalily tarify a další omezení, a když je tím dostatečně zadusily, aby Japonci i ostatní poznali, kdo je tu pánem, vnutili Japonsku vazalské smlouvy o jen přidělených tržních podílech na trzích důležitých artiklů jako polovodiče, a o povinnostech odebírat dostatečné objemy amerického zboží. Zabralo to. Japonsko je už přes dvacet let v stagnaci a z jeho ekonomiky, která nesmí růst více, než jí povolí, se stala americkými zahradníky zastřihovaná bonsaj.

Když v půlce právě minulého desetiletí začala být pro americké zahradníky „svobodného“ globálního trhu tržní scéna světa i Ameriky zaplevelená přehnaně konkurenceschopným čínským zbožím a obchodní prostředí v rozvojových zemích zaplavily levně Číňany úvěrované rozvojové projekty, nastal čas udělat z toho svévolně tržně rostoucího čínského plevele stejnou bonsaj jako předtím z Japonska. To ale Trumpově administrativě, která tím byla pověřena, vybuchlo do tváře.

Když se teď před odchodem z úřadu Trump vychloubal svými úspěchy, prohlásil: „Uvalili jsme na Číňáky historicky monumentální tarify.“

Ale čínský přebytek v obchodní bilanci s Amerikou během Trumpova úřadování stejně nepoklesl. Čínu nezlomila ani pandemie, když v posledním čtvrtletí 2020 už měla tempo růstu odpovídající 6,5 procentům ročně, tedy skoro jako před pandemií. Vytěsnila právě roku 2020 Ameriku jako největšího obchodního partnera Evropy, což je naprostý převrat ve stavu trvajícím nejméně od II. světové války. I v tomto strašném roce vykázala Čína v obchodu se světem 535 miliard $ přebytku, k němuž 317 miliardami přispěly USA, což je přes všechny sankce a ekonomické katastrofy nárůst o 7 procent oproti roku 2019.

Když Trump svoji obchodní válku s Čínou roku 2018 už otevřeně vyhlásil, tak tvrdil, že „obchodní války jsou dobrá věc a vyhrává se v nich snadno.“ Trump poučen z přetváření japonské ekonomiky na zastřiženou bonsaj uvalil na čínské dovozy 300 miliard $ tarifů, což mělo jednak obrátit chronický americký obchodní deficit, a pak také dohnat americké podniky, aby místo továren v Číně zřídily výrobny ve státech amerického rezavého pásu hroutícího se uhelného, ocelářského aj. průmyslu.

Ale obchodní přebytek Číny vůbec neklesl, jen Američanům stouply ceny a vláda slibující nižší daně je přes cla více odírala. Americkým podnikatelům se z Číny vůbec nechtělo. Investiční příležitosti jsou tam větší než v USA a ekonomická svoboda převyšuje podnikatelskou svobodu v „tržních ekonomikách svobodného světa,“ kdo by tedy chtěl přetahovat investice z Číny do Ameriky?

Ne snad, že by ta obchodní válka žádné účinky neměla. Ale všechny obchodní války, sankce atp. jsou vždy dvojsečné a ten, kdo je uvaluje, je uvaluje i na sebe. Zvýšené ceny čínských dovozů v globálně provázaném světě zdražily americkou produkci zboží v následném zpracování, takže přestalo být konkurenceschopné, což Ameriku podle odhadů stálo 245 000 pracovních míst a podnikatelé, co tím ztratili své investiční příležitosti v USA, přemisťují svůj kapitál jinam – i do Číny. Americký obchodní deficit je nejvyšší za 14 let. Američtí investoři i přes řadu opatření proti čínským burzám a různým čínským podnikům na černé listině nalévají své peníze do čínských akcií aj. investičních instrumentů a předhání se s přímými investicemi do Číny.

Efekt bonsaje jako svého času u Japonska se nedostavil, ale efekt výbuchu dusivých opatření proti konkurentovi do tváře ano. Už jsme psali, že v loňském roce:

• Přílivy přímých zahraničních do Severní Ameriky vyschly s poklesem na 166 miliard $, tj. pokles o 46 procent, přeshraniční skupování podniků a jejich fúze šly dolů o 43 procent, investice na zelené louce propadlé o 29 procent a dohody o financování projektů ochably o 2 procenta.
  
• Zhroucení zahraničních investic v roce pandemie bylo až tak kruté ke Spojeným státům, že se propadly na pouhých odhadem 134 miliard $. V roce 2019 si Spojené státy užívaly přívalu investic 251 miliardy $ a Čína vázla daleko za nimi se 140 miliardami $.
  
• Investoři teď prý v Číně vidí vůči pandemii nejodolnější světovou ekonomiku a navíc s ohromným dalším růstovým potenciálem, a tak i američtí investoři směřují své peníze raději sem než do nejisté domácí ekonomiky.
  
• Z největších zahraničních investic se USA těšily v roce 2016, kdy jich tam připlynulo 472 miliard $ a tehdy se Čína vedle nich krčila s pouhými 134 miliardami $.
  
• Od těch dob ale investice do Číny bez ustání rostou a ani pandemie to nezastavila, zatímco zahraniční investice do USA se nepřetržitě rok za rokem po roce 2016 propadaly.
  
• K poklesu investic v USA docházelo ve velkoobchodě, finančních službách a v průmyslové výrobě, kdy přeshraniční prodeje podniků a fúze zahraničních investorů do USA se propadly o 41 procent.

Výbuch do tváře Ameriky se tedy jeví jako skoro dokonalý. Dopady na životní úroveň zdražením zboží, ztráty pracovních míst a investičních příležitostí spolu s úniky kapitálu a to do velké míry právě do Číny. Vyvíjený tlak na Čínu ji také přiměl, aby posílila svoji spolupráci s těmi ostatními, které by USA rády ze světové komunity jako jimi vedeného spolku vystrčily, tj. např. s Ruskem, s Íránem, s Venezuelou atp. Čína upozorněná chováním USA na jak trzích i v diplomacii, tak také jejich obtěžujícími manévry v Jihočínském moři začala proto zvyšovat své výdaje na obranu a vystupňovala snahy o vývoj vlastních špičkových vojenských technologií.

Přesto se nová administrativa USA alespoň rétoricky tváří, že na Čínu bude dále tvrdá jako ta předchozí. Je-li to projev nerealistické bohorovnosti nebo jen kamufláž v rámci diplomatických a propagandistických her, to se teprve uvidí. Ale americké podnikatelské kruhy by z toho zisk čekat neměly, spíš riziko, že teď by mohla být bonsaj z Ameriky, proto by s tím měly něco udělat.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/ryanair-je-v ... -rekordni/
Propad Ryanairu bude rekordní, Smartwings žádá kompenzaci půl miliardy

Největší evropské nízkonákladové aerolinky Ryanair vykázaly za třetí finanční čtvrtletí kvůli pandemickým omezením ztrátu 306 milionů eur, dramaticky jim klesl počet pasažérů. Za celý finanční rok očekává Ryanair ztrátu v rekordním objemu 850 až 950 milionů eur. Firma nicméně uvedla, že má dostatek hotovosti a že letošní prázdninová sezona by mohla být obstojná. Tržby také dramaticky klesly easyJetu a Wizz. Česká letecká společnost Smartwings žádá vládu o kompenzace půl miliardy korun. Mělo by jít o náhradu za zrušené lety a letenky během loňského jarního nouzového stavu.

Největší evropské nízkonákladové aerolinky Ryanair vykázaly za třetí finanční čtvrtletí kvůli pandemickým omezením ztrátu 306 milionů eur (bezmála osm miliard korun), počet pasažérů jim klesl o 78 procent. Za celý finanční rok, který této irské firmě končí 31. března, čeká Ryanair ztrátu v rekordním objemu 850 až 950 milionů eur. Firma nicméně uvedla, že má dostatek hotovosti a že letošní prázdninová sezona by mohla být obstojná.

Analytici v průměru odhadli, že Ryanair bude mít za třetí kvartál ztrátu 300 milionů eur. Ztráta, kterou Ryanair předpovídá na celý rok, by byla asi pětkrát vyšší než za světové finanční krize v roce 2009.

Tržby za uplynulé čtvrtletí Ryanairu klesly o 82 procent. Podobné výsledky oznámili i jeho konkurenti – easyJetu klesly tržby o 88 procent a společnosti Wizz o 77 procent.

„Na odvětví dál nepříznivě doléhá covid-19,“ uvedl šéf společnosti Michael O’Leary. „Finanční rok 2021 bude tím nejnáročnějším rokem za 35 let existence Ryanairu,“ dodal.

Výraznější zlepšení O’Leary očekává mezi červencem a zářím. Mezi říjnem a březnem se Ryanair podle něj vrátí na 70 až 90 procent běžné úrovně.

Odborníci považují Ryanair za jedny z aerolinek, které má nejlepší šanci v koronavirové krizi obstát. Mají totiž dostatek hotovosti a neprovozují lety na dlouhé vzdálenosti ani obchodní třídu.

Na konci prosince měl Ryanair k dispozici 3,5 miliardy eur hotovosti ve srovnání s částkou 4,5 miliardy eur na konci září.

Letecká společnost potvrdila svou prognózu, že za finanční rok do konce března přepraví 26 a 30 milionů lidí. Předchozí finanční rok to bylo 149 milionů lidí.

Dejte nám půl miliardy
Česká letecká společnost Smartwings žádá vládu o kompenzace půl miliardy korun. Mělo by jít o náhradu za zrušené lety a letenky během loňského jarního nouzového stavu. Částka vychází ze škod za stornování letenek. Dnes to uvedl server SeznamZprávy. Aerolinky jsou v současnosti pod ochranným moratoriem před věřiteli. Moratorium vyprší na konci února.

„Nemůžeme být ti jediní, kteří žádnou kompenzaci nedostali,“ řekl serveru spolumajitel Smartwings Jiří Šimáně. Kompenzace za období jarního nouzového stavu v minulých měsících dostali například zájezdoví autobusoví dopravci. Šimáně v této souvislosti připomněl také dotace například pro hoteliéry za neobsazená lůžka, dále pro restaurace, skiareály nebo taxislužby.

Podle propočtů společnosti musel dopravce během jarního nouzového stavu mezi březnem a květnem zrušit asi 7000 letů, kterými by cestovalo kolem 900 tisíc cestujících. Právě z těchto čísel Smartwings vypočetly svou žádost o kompenzaci.

Skupina Smartwings Group, do níž Smartwings spolu s ČSA patří, žádala stát o podporu už loni. Tehdy společnost s vládou jednala o půjčce či garanci za ni v hodnotě přibližně 800 milionů korun. Finanční pomoc však nakonec od státu nedostala. Od konce srpna společnost využívá mimořádného moratoria pro odklad splátek dluhů. Kvůli krizi skupina loni rozhodla o propuštění až 600 zaměstnanců.

V minulém týdnu Smartwings oznámila dohodu s cestovními kancelářemi Exim Tours a CK Fischer na zajištění leteckých spojů pro klienty kanceláři pro příští tři roky. Hodnota kontraktu je přes devět miliard korun. Už dříve se aerolinky dohodly s další kanceláří CK Blue Style.

Smartwings patří k nejvýznamnějším hráčům charterové dopravy ve střední Evropě. Kromě České republiky létají také z letišť ve Francii, Polsku, Maďarsku, na Slovensku a Kanárských ostrovech. Vedle toho dopravce provozuje pravidelné linky.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/presun-nakla ... ich-trati/
Přesun nákladů ze silnic na koleje. Klíčové jsou první tři projekty vysokorychlostních tratí

Nová strategie mobility plánuje chytřejší a ekologičtější dopravu napříč celou Evropskou unií. Součástí je zdvojnásobení provozu na železničních vysokorychlostních tratích do roku 2030. V dalších dvaceti letech má jít dokonce o trojnásobek. Nejde přitom jen o přepravu osob. Ke snížení dopravních emisí na desetinu je třeba přesunout značnou část nákladní dopravy ze silnic na koleje. Česká republika zatím bojuje s přetíženou železnicí a bez vysokorychlostních tratí se nepohne z místa. První z nich už má svého projektanta.

Evropská komise představila koncem loňského roku strategii udržitelné a inteligentní mobility. V minulém týdnu se tento dokument dostal na řadu v evropském výboru pro dopravu a někteří členové byli znepokojeni příliš ambiciózními cíli. Obávají se vlivu pandemie a omezení technických inovací. Zásadní roli ve snižování dopravních emisí hraje železniční doprava. Českou republiku trápí nejen pomalá elektrifikace, ale také nedostatečné kapacity pro železniční dopravce. Alespoň částečnou úlevu by mohly přinést vysokorychlostní tratě. Projektová dokumentace pro první z nich má být hotová v půlce příštího roku.

Náklad není kam odklonit
Svaz průmyslu a dopravy považuje na za nutné vytvořit dopravní spojení nejen napříč Evropskou unií, ale i na úrovni České republiky. Jde hlavně o propojení krajských měst. To by podle něj následně přispělo k odlehčení souběžných konvenčních železničních tratí pro nákladní i regionální dopravu tím, že na ně budou odkloněny dálkové osobní vlaky.

„Je na místě, aby i Česká republika přispěla ke snaze o zdvojnásobení provozu na vysokorychlostních tratích v EU. Nutné je zejména to, aby byly do roku 2030 dokončeny a uvedeny do provozu první tři pilotní projekty vysokorychlostních železnic,“ uvádí svaz ve stanovisku k evropské strategii.

Správa železnic zatím vybrala projektanta pro první z vysokorychlostních tratí. Česko-francouzsko-britské sdružení vyprojektuje trasu mezi Prahou-Běchovicemi a Poříčany. „Dokončení projektových prací v této fázi se předpokládá v polovině roku 2022. Zahájení stavebních prací v roce 2025 a zahájení provozu v letech 2028 až 2029,“ uvedla zkraje ledna mluvčí Správy železnic Nela Friebová. Dodala, že uzavření smlouvy na projekční práce je významným milníkem v přípravě vysokorychlostních tratí České republiky, protože zpracovávaná dokumentace o územním rozhodnutí navrhne přesnou podobu budoucí trati a identifikuje konkrétní pozemky potřebné pro její výstavbu. Vysokorychlostní trať Polabí se tak stane prvním úsekem hned dvou budoucích vysokorychlostních tratí: národního páteřního spojení Praha – Brno a mezinárodního spojení Praha – Hradec Králové – Wrocław.

Navýšení kapacit a urychlení elektrifikace
Značně přetíženou železniční síť sdílí osobní i nákladní dopravci. Nově zbudované vysokorychlostní tratě sice železnici uleví, i tak se ale budou jednotliví provozovatelé o koleje jen těžko dělit. „Nutné je navýšení kapacit koridorů železniční nákladní dopravy,“ apeluje svaz ve stanovisku.

Další zásadní problém vidí v pomalé elektrifikaci dalších tratí. Podle nich je chybějící elektrifikace jednou ze základních příčin nízké atraktivity železnice pro nákladní dopravu. Jako nutnost vnímá také rychlejší sjednocování napájecí soustavy.

Ministerstvo dopravy v lednu představilo klíčové projekty roku 2021. Patří mezi ně i elektrifikace trati z Olomouce do Uničova. Dokončena má být letos v prosinci. Provoz elektrických vlaků na celé trati ze Šumperka do Olomouce začne o rok později. Podle Správy železnic umožní elektrifikace a rekonstrukce trati zvýšení traťové rychlosti, zkrácení jízdy vlaků, větší komfort a bezpečnost cestujících a tím i větší konkurenceschopnost železniční dopravy. Nahrazená dieselová frakce pak přispěje k lepšímu ovzduší okolo trati. V letošním roce bude pokračovat také elektrifikace trati mezi Brnem a Zastávkou u Brna

a kde sa bude lízať smotanka?

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/v-zebricku-i ... zni-korea/
V žebříčku inovací vede Jižní Korea

Z první desítky vypadly Spojené státy, pohoršilo si i Německo. Česká republika zůstává ve třetí desítce. Spojené státy se propadly z 9. na 11. místo, Česká republika si o dvě místa pohoršila a je na 26. místě před Maďarskem a Slovensko se umístilo na 44. místě.

Jižní Korea opět vede Bloomberg Innovation Index, ve kterém firma hodnotí přístup jednotlivých zemí k nejnovějším poznatkům a jejich uvádění do praxe. Nejde tedy jenom o počet patentů, žebříček posuzuje státy podle desítky kritérií v rámci sedmi stejně vážených ukazatelů, jakými jsou výdaje na výzkum a vývoj, výroba s přidanou hodnotou, koncentrace high-tech veřejných společností, produktivita, efektivnost vysokoškolského vzdělávání, koncentrace výzkumníků a patentová aktivita.
Nejnovější hodnocení ukazuje silnou Evropu

Žebříček potvrzuje, že přístup evropských zemí ke vzdělávání, inovacím a jejich uvádění do života je velice úspěšný. Mezi prvními deseti státy je sedm z našeho kontinentu, dva „asijští tygři“ a Izrael:

1. Jižní Korea
   
2. Singapur
   
3. Švýcarsko
   
4. Německo
   
5. Švédsko
   
6. Dánsko
   
7. Izrael
   
8. Finsko
   
9. Nizozemsko
   
10. Rakousko

Spojené státy se propadly z 9. na 11. místo, Česká republika si o dvě místa pohoršila a je na 26. místě před Maďarskem a Slovensko se umístilo na 44. místě.
Rozhoduje vyspělost v jednom oboru nebo státní podpory

Agentura sice hodnotí celkový stav v jednotlivých zemí, ale velký vliv má samozřejmě i jejich vyspělost v jednotlivých kategoriích. Příkladem je Singapur, který finančně podporuje firmy při přechodu na digitální ekonomiku, soustředí se na výrobu nejvyspělejších produktů a má špičkové vysoké školy.

Jižní Korea se na první místo dostala hlavně díky vysokému počtu přijatých patentů a jejich rychlému uvádění do praxe, což je ale umožněno silnými intervencemi státu. Naopak třeba Švýcarsko je i nadále celosvětovým lídrem v oblasti finančních a biologických technologií, což mu spolu s vynikajícím školstvím pomohlo k umístění na 3. místě žebříčku.

Sestup Spojených států z první desítky není náhodný, pokles této země pokračuje již několik let. V posledních letech se na nižší výkonnosti tamější vědecké a výzkumné komunity neblaze projevily důsledky přísnější vízové politiky prezidenta Donalda Trumpa, loni navíc ještě omezení kvůli pandemii koronaviru. Se zájmem jsou proto očekávány kroky nové hlavy státu Joea Bidena, který před volbami slíbil podporu vědě a výzkumu ve školách, institucích a firmách ve výši 300 miliard dolarů a svůj program přímo nazval „Inovovat v Americe“ (Innovate in America).

[Alchymista]

https://ac24.cz/-/poptavka-po-cinskem-z ... direct=%2F
Poptávka po čínském zboží překročila světové kapacity kontejnerů a lodí

Poptávky po zboží nakupovaném v těchto časech globální krize z Číny začíná vyrůstat nade všechny meze. Ne snad na meze výrobních kapacit, ale na planetě není dost přepravních kontejnerů a začíná se projevovat i nedostatečná kapacita námořních lodí.

Nerovnoměrné zotavování planety z pandemie vyvolává ohromnou poptávky po dálkové dopravě, zejména z Asie a především z Číny až takovou, že dosavadní kapacity pro ni nestačí. Zoufalí odběratelé se snaží přeplácet pořadí, aby se na ně dostala řada s přepravními kontejnery, čímž vyhnali jejich ceny do nebes a neskutečně vyrostly ceny lodní přepravy.

Neprojevuje se to jen v klasických velkoobjemových dodávkách. Planeta je teď silně závislá na individuálních dodávkách e-commerce jednotlivých spotřebitelů rovnou z Číny, ale rychlosti a hlavně ceny jeho dodávky se šplhají do výšin, protože není čím je přivézt.

V prosinci se cena za dovoz z Asie do Severní Evropy oproti předchozímu roku prodražila o 264%. Ovšem i levnější cesty z Číny na Západní pobřeží Spojených států, tedy jen přes Pacifik, se tou dobou vyšplhaly na 145% a teď přichází zprávy, že v Americe přestávají stačit kapacity pro vykládku a není k dispozici dost lodí.

Počátkem deprese při pandemii se propadla i přeprava a její ceny, proto se ceny za přepravu z dílny světa Číny jako do USA, tak do Evropy oproti loňskému březnu s nízkými cenami vyšplhaly na 300% její tehdejší výše, řekl CNBC generální ředitel Redwood Logistics.

Jenže kvůli tomu nejsou kapacity ani pro jiné trasy, takže i doprava z Ameriky a Evropy se vyšplhala do závratných výšin. Čína se svůj nedostatek kontejnerů aj. snaží zoufale řešit a tak o vysoké ceně dopravy tento ředitel říká:

„Důvodem je, že Číňané se tak agresivně snaží dostat prázdné kontejnery zpátky, takže pak je těžké sehnat kontejnery pro americké exportéry,“ když si stěžoval i na to, že 3 ze 4 kontejnerů se z USA do Asie, kde po nich nesmírně prahnou, vrací prázdné.

Kvůli nedostatku kontejnerů v Asii zejména v zakázkami přetížené Číně, je jich teď už nedostatek nejen v Americe, ale i v Evropě, a nejen pro námořní dopravu. Nejsou kontejnery k dovozu zboží z Číny do železničních uzlů v Německu, Rakousku a Maďarsku.

Vzhledem k situaci s pandemií a s ekonomickou depresí se z Číny valí neskutečná množství zboží do Ameriky a do Evropy. Ale v opačném směru tok zboží naopak poklesl, což se dostalo do kritického stavu v posledním kvartále minulého roku a dále to pokračuje. Na Západě tedy vázne spousta prázdných kontejnerů, které Asie zoufale potřebuje.

Na světě je sice asi 180 milionů kontejnerů, ale „rozmístěné jsou na špatných místech,“ říká Yeage z Redwood Logistics.

To, co býval obyčejný obchodní přebytek Číny, se teď dramaticky promítlo do přebytků a nedostatků kontejnerů. „Na každé tři odcházející kontejnery se vrací jen jeden,“ řekl Yeage.

Jenže dodávky nových kontejnerů nejsou nic moc rychlého. Je nutno je objednat dlouho dopředu. Počátkem loňského roku byly všude lockdowny, ekonomika a dopravy se na chvíli propadly, a tak nikdo nové kontejnery neobjednával a výroba se prakticky zhroutila, stěžuje si Alan Ng z PWC, tj. z jedné z největších logistických společností působících v Číně a v Hong Kongu.

Lidé v obchodu a logistice moc nevěřili povídačkám o rychlém zotavení po V křivce, které má přijít po pandemii. Nikdo se na takové dopravní vzepětí nepřipravoval, neboť nikdo tak rychlé zotavení, k jakému teď dochází, nečekal. Teď je ale najednou třeba z dost zotavené Asie vozit množství zboží, o jakém se nikomu ani nezdálo.

Problém vznikl i kvůli letecké dopravě. Spousta zemí leteckou dopravu kvůli pandemii dusí. Jenže řada zboží, třeba iPhony, v poslední době létala spíše letadly. Teď ale plují v kontejnerech po mořích.

Normálně značná část letecky přepravovaného zboží nelétala speciálními dopravními letadly. Letadla s pasažéry měla obvykle svoji nosnost doplněnu ještě nákladem zboží, aby byla maximálně vytížená. Jenže teď, když lidé létají kvůli epidemii jen minimálně, najednou ta nákladová kapacita letadel chybí. Vše jde tedy kontejnery v lodích nebo vlacích a přitom vypuklo poptávkové šílenství po východoasijském zboží.

Samozřejmě, že kontejnerová krize se neprojevuje jen u samotných společností, které potřebují přepravovat zboží. Má dopady na následující dodavatelsko-odběratelské řetězce včetně maloobchodníků se spotřebitelským zbožím a e-commerce, kdy ty položky, na které klikáme na webu, pak obvykle přijdou z Číny.

Značnou část své výroby do Asie přemístily i takové společnosti jako Ikea a výrobní kapacity právě tam se také první z pandemie zotavily. Takže Ikea v Singapuru si v lednu na Facebooku stěžuje:

„Nárůst celosvětové poptávky po logistických službách v této době vedl ke globálnímu nedostatku přepravních kontejnerů, zácpy s frontami v námořních přístavech, nedostatku kapacity lodí a na některých trzích s lockdowny, kromě i jiných problémů.“

Plánovaná ohromná výroba v Singapuru je tedy teď nerealizovatelná, ač poptávka po jejich zboží je, protože vše vázne na zpoždění přepravy.

Yeager z Redwood Logistic to vysvětluje: „Maloobchodníci se musí rozhodnout, zaplatím ohromný příplatek nebo značně zpomalím dodávky a zklamu zákazníky? Náklady s tím spojené buď musí vzít maloprodejce, nebo je přenést na zákazníky,“ říká.

Nové kontejnery se samozřejmě mohutně objednávají, ale výroba nestíhá. Ng z PWC tvrdí, že podle zprávy šanghajského Centra pro mezinárodní dopravu potrvá nedostatek kontejnerů alespoň další tři měsíce a možná déle.

Do zmírnění této světové kontejnerové krize se tedy vkládá logistická složka čínského technického gigantů Alibaba a rozjíždí světový systém optimalizovaných objednávek pohybů kontejnerů, aby se i s tím, co je k dispozici, optimalizovala světová přeprava. Zatím se to rozbíhá ve více než 200 přístavech v 50 zemích a slibují si od toho, že by tak přepravní náklady z přístavu do přístavu mohly o 30 % až 40 % poklesnout, uvádí Reuters.

Chmurně ale zatím vypadá to, že dodávky nových kontejnerů nemohou probíhat tak rychle, jak by je výrobci teoreticky mohli vyrábět. Kvůli pandemii se zhroutily dodávky oceli a dřeva, ze kterých ty kontejnery dělají, a nemohou ho rychle sehnat tolik, kolik by potřebovali.

[kenavf]

V prosinci se cena za dovoz z Asie do Severní Evropy oproti předchozímu roku prodražila o 264%.

Čo som mal možnosť vidieť dokument z konca novembra tak sa pohyboval v hornej časti "bežnej" relácie.

[Alchymista]

Však ano -

Počátkem deprese při pandemii se propadla i přeprava a její ceny, proto se ceny za přepravu z dílny světa Číny jako do USA, tak do Evropy oproti loňskému březnu s nízkými cenami vyšplhaly na 300% její tehdejší výše,

Niekto si zrejme myslí, že keď v krízovej situácii ceny dopravy spadli na tretinu-štvrtinu, už tak zostanú naveky
Skoro ako s ropou...

[kenavf]

December sa navážajú vianoce....tzn. preprava je drahá.

[Alchymista]

nie z číny loďami do Europy a USA - to sa naváža najneskôr v septembri