Starověká Kyréna přežila revoluci, válku i dobu Islámského státu, teď hrozí, že tuto významnou libyjskou archeologickou lokalitu zničí hrabiví stavbaři a zloději. Nyní, když se objevují první náznaky, že se do Libye může vrátit mír, obklopily nádherný amfiteátr Kyrény buldozery a firmy začaly budovat v okolí obytné domy. Ničí při tom hroby a kradou artefakty, píše The Times.
„My máme pušky, ale oni také. Pro archeology, kteří chrání libyjské památky, nastala nebezpečná situace,“ řekl Ahmad Husajn, který řídí památkový úřad ve východní Libyi.
Centrum Kyrény, jež vznikla v 7. století před naším letopočtem, sice chrání oplocení, jenomže někdejší okolní osady a pohřebiště se táhnou do širokého okolí, v němž se buduje a stále rozšiřuje novodobý Šahhát.
„To místo je velké jako centrum Paříže a patří k němu 2000 velkolepých hrobek. Není možné ochránit všechno,“ řekl Morgan Belzic z pařížského ústavu dějin umění.
Cyrene. Libya
Temple of Zeus (5 B.C)
largest Greek temple dedicated to Zeus, the chief Greek deity. It is larger than the Parthians in Athens.
The temple is the second largest on the list of temples dedicated to the worship of the chief Greek deity, pic.twitter.com/mPQpKasRyW
— ادريس (@idrisalmesmare) April 3, 2021
Kyréna unikla zničení za revoluce, v níž byl v roce 2011 svržen vládce Muammar Kaddáfí. Tehdy se pouze ztratilo několik zlatých mincí vykopaných zde a uložených v bance. A nestalo se jí nic, ani když Islámský stát využil chaosu v Libyi a obsadil Darnu, ležící 60 kilometrů dále na východ. Teď Husajn prosí nově ustavenou vládu národní jednoty, aby vykoupila pozemky v okolí Kyrény.
„Chceme, aby vláda pochopila význam této památky pro Libyi. Patří to k nám. Máme bezpilotní letadla, která mohou sledovat, co se na pozemcích v okolí děje, ale to nestačí,“ řekl Husajn. Na jedné parcele poblíž Kyrény se staví nové domy nad hroby a říká se, že stavitelé pak chtějí hrobky prozkoumat a vykopané pohřební sochy zpeněžit.
Belzic kromě jiného pomáhá policii pátrat po zločineckých skupinách obchodujících s artefakty pocházejícími z Libye. Podle něj tyto gangy spolupracují se stavebními firmami. „Vědí, co chtějí, a pracují pro ně i egyptští oborníci,“ řekl.
Gangy podle něj dávají přednost starým řeckým městům na východě Libye před římskými památkami nacházejícími se kolem Tripolisu. „Na východě mají šanci najít více soch,“ sdělil Belzic. Trasa kradených artefaktů vede přes Egypt a končí v New Yorku, Paříži a Londýně, kde jsou obchodníci ochotni dobře zaplatit.
„Zmapovali jsme pašerácké cesty a vyšetřovatelé v minulých pěti letech zabavili v Evropě 19 kradených soch a v Egyptě dalších 25. V roce 2019 skončila v New Yorku 1,6 metru vysoká pohřební socha bohyně s částečně zahaleným obličejem. Zcela určitě byla ukradená v Kyréně. Podařilo se ji zachytit 41 hodin před plánovaným prodejem,“ popisuje situaci Belzic.
Bezohledným obchodníkům se starožitnostmi vzkázal toto: „Musíte přestat ničit ohromné historické bohatství této země zbídačené válkou.“
