Argentina

[Alchymista]

bez zdroja (https://rusnext.ru/news/1606321826230679)
Zomrel Diego Maradona, legendárny argentínsky futbalista. 30 October 1960 - 25 November 2020

[Alchymista]

:sipka: priamy prenos od jeho domu
RUPTLY

[Rado Info]

Argentina hodlá vyrábět ruskou vakcínu
Firma Laboratorios Richmond bude v Argentině vyrábět ruskou vakcínu Sputnik V, minulý pátek potvrdila, že dosáhla dohody s ruskou státní agenturou, která zastupuje výrobce vakcíny. Ruský Fond pro přímé investice a Laboratorios Richmond podepsaly memorandum o porozumění, které se týká výroby vakcíny přímo v Argentině.
http://casopisargument.cz/?p=34595

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/hac ... argentiny/
Hacker má databázi s občanskými průkazy celé populace Argentiny

Hacker pronikl do argentinské vládní IT sítě a ukradl údaje o průkazech totožnosti všech obyvatel země, které se nyní prodávají v soukromých kruzích.

Hackerský útok, k němuž došlo minulý měsíc, byl zaměřen na RENAPER, což je zkratka Registro Nacional de las Personas, v překladu Národní registr osob.

Tato agentura je klíčovým článkem argentinského ministerstva vnitra, kde má za úkol vydávat všem občanům národní průkazy totožnosti, údaje, které uchovává také v digitální podobě jako databázi přístupnou dalším vládním agenturám, a funguje jako páteř pro většinu vládních dotazů na osobní údaje občanů.

Na Twitteru unikly údaje Lionela Messiho a Sergia Aguera
První důkaz o tom, že někdo prolomil systém RENAPER, se objevil začátkem tohoto měsíce na Twitteru, když nově zaregistrovaný účet s názvem @AnibalLeaks zveřejnil fotografie průkazů totožnosti a osobní údaje 44 argentinských celebrit.

Byly mezi nimi údaje prezidenta země Alberta Fernándeze, několika novinářů a politických osobností, a dokonce i údaje fotbalových superhvězd Lionela Messiho a Sergia Aguera.

Den po zveřejnění snímků a osobních údajů na Twitteru zveřejnil hacker na známém hackerském fóru také inzerát, v němž nabízel vyhledání osobních údajů jakéhokoli argentinského uživatele.

Tváří v tvář mediálnímu ústupu po úniku informací z Twitteru argentinská vláda o tři dny později potvrdila narušení bezpečnosti.

V tiskové zprávě z 13. října ministerstvo vnitra uvedlo, že jeho bezpečnostní tým zjistil, že účet VPN přidělený ministerstvu zdravotnictví byl použit k dotazu do databáze RENAPER na 19 fotografií „přesně v okamžiku, kdy byly zveřejněny na sociální síti Twitter“.

Úředníci dodali, že „v databázi [RENAPER] nedošlo k žádnému narušení nebo úniku dat“, a úřady nyní vyšetřují osm státních zaměstnanců, zda se na úniku dat nepodíleli.

[petrp]

Donbas na jižní polokouli: Argentina si nárokuje Malvíny
Zatímco agilní Britové jsou v Polsku, na Ukrajině a horentně tam dodávají zbraně, Krym, či Donbas, chcete-li, mají svou afinitu i na jižní polokouli. Na jižní polokouli vznáší Argentina fundovaný nárok na Malvíny (Falklandy) a požaduje, aby Britové ukončili svou ilegální okupaci a odtáhli. Co by Britové řekli tomu, kdyby tam Rusko začalo dodávat svoje zbraně? Neměli by Britové Malvíny opustit? Neměli by na ně být uvaleny sankce?
https://www.eurabia.cz/Articles/66230-d ... lviny.aspx

[petrp]

Prezident Argentiny navštívil Putina
Prezident Argentiny Alberto Fernandéz se dnes osobně setkal s prezidentem RF Vladimirem Putinem. Fernandez hodlá rozvíjet bratrské vztahy a vymanit se z "amerického korzetu" - ze sféry vlivu USA (Argentina není ničí satelitem!, uvedl Fernandez). Podle Putina Argentina je jedním z nejbližších partnerů Ruska v Latinské Americe. Fernandez vyslovil přání, že by Argentina chtěla být pro Rusko branou do Latinské Ameriky a rýsují se již konkrétní projekty obchodní a průmyslové spolupráce. Z Moskvy letí Fernandez do Pekingu na olympiádu a k prezidentu Xi Chinpingovi.

Letos uplyne 40 let od války o Malvíny, a Argentina hodlá dát na přetřes v OSN ukončení jejich okupace Británií a vrácení Argentině. Uvidíme, jak Británie, která ví "nejlíp", jak to má být na Ukrajině a jinde ve světě, se k tomu postaví.
https://www.eurabia.cz/Articles/66315-p ... -usa-.aspx

[martanus]

Další faktor vzniku celosvětové potravinové krize.
Argentina pozastavila registraci vývozního prodeje sójového oleje a šrotu, uvedla v neděli vláda této jihoamerické země, což vyvolalo ostré odsouzení ze strany průmyslu, který je největším světovým vývozcem zpracovaných sójových produktů.

https://t.me/rezident_ua/10969

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/arg ... um-dotaci/
Argentinská vláda se hroutí, lidé odmítají pracovat kvůli výrazným škrtům dotací

V Buenos Aires vypukly v posledních 90 dnech protesty, které se v hlavním městě stále stupňují, protože obyvatelé bojují se svou středolevicovou vládou kvůli rozsáhlým změnám v sociálních programech.

Škrty v dotacích v energetickém sektoru na základě příjmů domácností začaly již v červnu.

Další dotace, včetně nechvalně známého sociálního programu, jsou také na špalku, což vyvolalo tisíce rozzlobených obyvatel, kteří vyšli do ulic.

Státem podporovaná pomoc civilnímu obyvatelstvu se za posledních 20 let prudce zvýšila, takže 22 milionů Argentinců je závislých na nějaké formě státní pomoci.

V prvním čtvrtletí roku 2022 činila podle vládních údajů míra zaměstnanosti v zemi 43 %.

Státem financované programy se v zemi týkají téměř všech aspektů ekonomiky, od mezd po veřejné služby, vzdělávání a zdravotní péči.

Argentina již nyní vydává na programy státních dávek odhadem 800 milionů pesos denně – částku přesahující 6 milionů USD.

Současně inflace v této jihoamerické zemi dosáhla v květnu 58 % a v červenci se vyšplhala nad 60 %. Pro srovnání, v roce 2015 byla celostátní inflace jen něco málo přes 14 procent.

Harry Lorenzo, finanční ředitel společnosti Income Based Research, řekl deníku The Epoch Times, že příčinou eskalujícího problému jsou výdajové návyky argentinské vlády.

„Argentinská vláda se již nějakou dobu potýká s kolabující ekonomikou. Hlavním důvodem jsou neudržitelné vládní výdaje, které byly zčásti financovány štědrými sociálními programy,“ vysvětlil Lorenzo.

Hlouběji do hospodářského chaosu
Volání po větším množství státních peněz, po osvobození od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a po odstoupení prezidenta Alberta Fernándeze se ozývalo v rozlícených davech shromážděných u prezidentského úřadu – Casa Rosada – během oslav národního dne nezávislosti 9. července.

Od té doby pokračují plánované demonstrace vedené profesionálními organizátory protestů neboli „piqueteros“, kteří požadují zrušení navrhovaného snížení dotací a zvýšení mezd.

„Je to šílenství. To, co piqueteros požadují, je šílenství,“ řekl Alvaro Gomez deníku Epoch Times.

Gomez žije a pracuje v Buenos Aires více než 15 let a v současné době pracuje jako taxikář. S odstupem let sleduje, jak se jeho země propadá stále hlouběji do ekonomického chaosu.

„Za tu dobu jsem zažil pět prezidentů, kteří přišli a odešli, nic se nezlepšilo. Polovina naší země nechce pracovat, a ti, co pracují, nechtějí platit daně za ostatní,“ řekl.

[Alchymista]

http://casopisargument.cz/?p=44610
Argentinská viceprezidentka je před soudem kvůli podezření z korupce

Kirchnerová se měla podílet na dohledu nad celým korupčním systémem v době, kdy byla v čele státu. Politička obvinění odmítá jako zpolitizovaná.

Současná argentinská viceprezidentka Cristina Kirchnerová dohlížela na „mimořádný korupční systém“, když stála v letech 2007 až 2015 v čele této jihoamerické země, tvrdí obžaloba v soudním procesu s argentinskou političkou. Proces začal v roce 2019, v roce 2020 byl přerušen kvůli pandemii, a nyní by měl být dokončen v následujících třech týdnech. V případě odsouzení nebude Kirchnerová moct působit v politice.

Devětašedesátiletá Kirchnerová je terčem asi desítky vyšetřování kvůli trestným činům jako je například přijímání úplatků, praní špinavých peněz a maření výkonu spravedlnosti. Některé z těchto případů byly zamítnuty. Nicméně nejméně pět jich je nyní ve fázi soudního řízení.

Prokurátor Diego Luciani uvedl, že Kirchnerová a její manžel Néstor (prezidentem země v letech 2003 až 2007), kterého nahradila ve funkci prezidenta, stáli na samém vrcholu „pyramidálního nezákonného sdružení“. Kirchnerová je souzena za údajné podvodné zadávání veřejných zakázek na stavební práce v patagonské provincii Santa Cruz, z nichž měl mít prospěch podnikatel Lázaro Báez. Podle prokurátorů Báez předražil projekty, z nichž některé podle obžaloby zůstaly nedokončené.

Viceprezidentka tvrdí, že je politicky pronásledována a zneužívána zpolitizovaným a pravicově orientovaným soudním systémem. Současný prezident země Alberto Fernández, který byl v době, kdy byla Kirchnerová prezidentkou, jejím personálním šéfem, vypovídal v únoru na její obhajobu a uvedl, že za jejího působení nedocházelo k žádnému „svévolnému“ utrácení.

Proces začal v květnu 2019, vyslechl více než sto svědků a v roce 2020 musel být přerušen kvůli pandemii Covid-19.

[martanus]

Na argentinskou viceprezidentku zaútočil atentátník. U její hlavy se mu zasekla zbraň

Na argentinskou viceprezidentku Cristinu Fernandézovou de Kirchner zaútočil ve čtvrtek večer atentátník. Vystoupil z davu před jejím domem a namířil na ni nabitou zbraň. Bývalá prezidentka však měla štěstí, zbraň se útočníkovi zasekla, uvedla stanice BBC.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... n-40407522

Kirchnerists: USA stojí za pokusem o atentát na argentinského viceprezidenta

Pokus o život argentinské viceprezidentky Cristiny Kirchner zorganizovaly Spojené státy, které se jí snaží zabránit ve vstupu do prezidentských voleb v roce 2023. To si myslí jeho příznivci.

https://www.pravda.ru/world/1742834-argentina_kirchner/

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/latinska- ... omiku.html
14 kurzů amerického dolaru v Argentině: hrozivý scénář pro ekonomiku

Tento týden byly v zemi vyhlášeny další tři nové směnné kurzy dolaru, celkem jich tedy bylo vyhlášeno čtrnáct. Odborníci kritizují, že tato opatření mohou zvýšit inflaci a šíření neregulérních trhů.

"Už jsem ztracen, nevím, kolik je tam dolarů," řekl včera novinářům v argentinské metropoli Horacio Rodríguez Larreta, šéf vlády města Buenos Aires.

Tento týden ministr hospodářství vlády prezidenta Alberta Fernándeze Sergio Massa oznámil tři nové směnné kurzy dolaru, čímž se jejich celkový počet v zemi zvýšil na čtrnáct.

Poslední rozdílné směnné kurzy americké měny byly "katarský" dolar, "luxusní dolar" a "coldplay" neboli "kulturní dolar".

První z nich, který vznikl kvůli účasti Argentiny na mistrovství světa ve fotbale v Kataru, se vztahuje na ty, kdo utratí kreditními a debetními kartami více než 300 USD měsíčně.

Druhý je zaměřen na ty, kteří v zahraničí nakupují "luxusní" zboží, jako jsou vozidla, soukromá letadla, hodinky a další, dolar bude stanoven na 302 argentinských pesos (asi 1,98 eura).

A konečně "Coldplay dolar", který kvůli svému názvu vzbudil největší pozornost, je zaměřen na kulturní sektor a zdraží "dovoz" zahraničních umělců do Argentiny, přičemž kurz dolaru bude v tomto případě 204 argentinských pesos (1,38 eura).

Seznam je dlouhý a zahrnuje také tyto typy dolarů: modrý, turistický, futuro, bolsa, ahorro, krypto, Nétflix, SENEBI a nejnovější: "technodolar" a "sójový dolar".

Deutsche Welle hovořila se dvěma finančními experty, aby zjistila, proč je Argentina jednou z mála zemí, které tento systém používají.

Nízké rezervy argentinské centrální banky
Tato omezení lze vysvětlit současným hospodářským vývojem v zemi.

Například v Argentině je téměř nemožné dostat se k oficiálnímu dolaru, který určuje centrální banka, vzhledem k tomu, že rezervy v této instituci jsou momentálně nízké kvůli nedostatku investic.

Tato latinskoamerická země se navíc zavázala Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), že do konce letošního roku zvýší své rezervy, a proto vláda dále omezila oběh americké měny.

Tváří v tvář tomuto scénáři nedostatku dolarů přijala výkonná moc rozhodnutí vyjednávat po jednotlivých odvětvích.

"Dnes se v Argentině děje to, že se hodně lobbuje. A centrální banka místo toho, aby provedla korekci pomocí obecné, normální kotace dolaru, která reaguje na tržní mechanismy, začne poskytovat specifické dolarové ceny v závislosti na odvětví," říká Marcelo Elizondo, prezident Mezinárodní obchodní komory (ICC) v Argentině.

"To vytváří velké zkreslení, velkou nestabilitu a malou předvídatelnost, protože nikdo neví, jakou hodnotu bude mít jeho směnný kurz v budoucnu.

Překlad CFP!
Zdroj: https://noticiasimportantes.cl/noticias ... a-economia

[martanus]

Oslavy po příjezdů mistrů světa

[Rado Info]

Argentina na G20 vyzvala Británii obnovit hovory o statusu Falkland

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/?p=49101
Sucho ohrožuje letošní úrodu obilnin v Argentině

Země je jedním z největších exportérů sóji, kukuřice a pšenice. Letošní úrodu devastuje sucho a opakované vlny veder.

Argentinu, která je největším světovým vývozcem sóji a třetím největším vývozcem kukuřice, postihlo historické sucho, které pustoší zemědělskou výrobu a prohloubilo hospodářskou krizi, zvýšilo také obavy z platební neschopnosti a ohrozilo cíle dohodnuté s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Jihoamerická země se potýká s největším suchem za víc než šest dekád, zásadně ohrožena je kvalita i objem úrody.

Očekává se, že úroda sóji bude nejhorší od začátku 21. století, zhruba 27 milionů tun. Letošní sucho je pro Argentinu velkou ranou, neboť v zemi se kumulují ekonomické problémy. Jak už jsme psali, Argentinu trápí skoro 100% inflace, země je zadlužena vůči držitelům dluhopisů a MMF. V říjnu letošního roku navíc proběhnou legislativní volby do Kongresu.

Obilniny jsou hlavním vývozním zbožím Argentiny a neúroda ovlivní vyčerpané valutové rezervy země, takže ekonomové upravují předpovědi vývoje argentinského HDP.

„Čelíme bezprecedentní klimatické události,“ popsal situaci Julio Calzada, vedoucí ekonomického výzkumu na burze v Rosariu. Zemědělci, zejména v úrodném regionu Pampas, čelí ztrátám ve výši 14 miliard dolarů, přičemž se očekává, že jejich produkce sóji, kukuřice a pšenice bude asi o 50 milionů tun nižší.

„Je bezprecedentní, že se nedaří všem třem nejdůležitějším plodinám současně. Všichni čekáme na déšť,“ dodal.

Jako dramatickou popsal situaci i Luis Zubizarreta, šéf Komory obchodních přístavů a Sdružení sójového průmyslu. „Má to dopad na celou ekonomickou situaci země a na příjem zahraniční měny v období pro Argentinu velmi kritickém.“

Sucho, které postihlo argentinské zemědělce, se zhoršilo v důsledku vysokých teplot souvisejících se změnou klimatu. V některých oblastech trvá už od května 2022. V sezóně 2022-2023 Argentinu postihlo nejméně osm vln veder.

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/latinska- ... lviny.html
Zdroj: https://www.mundo24.info/america-latina/malvinas.html
Malvíny

ARAM AHARONIAN
Malvíny jsou argentinské. Malvíny jsou latinskoamerické. A nepatří Britskému impériu.

Před 190 lety, 3. ledna 1833, byly Malvíny nezákonně obsazeny britskými vojsky, která z nich vystěhovala legitimně usazené argentinské úřady.

"Argentina, Argentina!" skandovalo se o uplynulém víkendu na několika fotbalových hřištích v Argentině při uctění památky bývalých bojovníků v Den veteránů a padlých v malvínské válce.

Stejný pokřik však zazněl letos 2. dubna i v malém skotském městečku Dingwall, vzdáleném 12 000 kilometrů od Buenos Aires a o několik tisíc kilometrů více od Port Stanley, hlavního města Malvín.

Bylo to tehdy, když Ross County hostil ve skotské lize historický Celtic Glasgow. Hostující fanoušci při vítězství svého týmu pokřikovali na Argentinu kvůli gólu, který vstřelil Alexandro Bernabéi, mladý obránce, jenž se zapsal do historie nejen tím, že jako první Argentinec vstřelil gól v dresu Celtiku, ale také tím, že stál u zrodu toho, že lidé ve Spojeném království začali v symbolický den zpívat pro Argentinu, a to za suverenitu své země.

Škoda, že na argentinském národním fotbalovém dresu, na němž jsou nyní tři hvězdy (za vyhrané mistrovství světa), není také logo Falklandských ostrovů!

Letos si připomínáme 41. výročí rezoluce Valného shromáždění OSN č. 37/9, přijaté 4. listopadu 1982, tedy několik měsíců po skončení konfliktu v jižním Atlantiku, která však na povaze sporu o svrchovanost nic nezměnila, jak dokládá tato rezoluce.

OSN v ní znovu vyzývá vlády Argentiny a Spojeného království, aby obnovily jednání s cílem nalézt co nejdříve mírové řešení sporu o svrchovanost Malvínských ostrovů, a žádá generálního tajemníka, aby podnikl obnovenou misi dobrých služeb na pomoc oběma stranám.

Malvínské ostrovy tvořily součást oblasti pod jurisdikcí Španělska od vstupu v platnost prvních mezinárodních dokumentů vymezujících hranice "Nového světa" krátce po objevení v roce 1492. Malvíny byly objeveny členy Magellanovy výpravy v roce 1520.

Malvínská otázka, chápaná jako spor o svrchovanost nad Malvínskými ostrovy, Jižní Georgií, Jižními Sandwichovými ostrovy a okolními námořními oblastmi, vznikla 3. ledna 1833, kdy Spojené království, porušujíc územní celistvost Argentiny, nezákonně obsadilo ostrovy a vyhnalo argentinské úřady, čímž zabránilo jejich návratu a usazení Argentinců z pevniny. Poté britská okupační správa přivedla britské poddané na ostrovy k jejich osídlení.

Malvínská otázka, chápaná jako spor o svrchovanost Malvínských ostrovů, Jižní Georgie, Jižních Sandwichových ostrovů a přilehlých námořních oblastí, vznikla 3. ledna 1833, kdy Spojené království porušilo územní celistvost Argentiny, nezákonně obsadilo ostrovy a vyhnalo argentinské úřady, čímž zabránilo jejich návratu a usazení Argentinců z pevniny a také přivedlo na ostrovy britské poddané.

Od roku 1982 Spojené království popírá, že by během války v jižním Atlantiku přepravovalo jaderné zbraně. Teprve v roce 2003, 21 let po válce, zveřejnilo britské ministerstvo obrany zprávu, v níž se zmiňuje o tom, že součástí operační skupiny, která byla během konfliktu v roce 1982 zřízena pro plavbu do jižního Atlantiku, byly i lodě vybavené jadernými zbraněmi. Spojené království tehdy popřelo, že by porušilo smlouvu z Tlatelolca, a tvrdilo, že všechny zbraně byly vráceny do Spojeného království v dobrém stavu. Argentina proti tomu důrazně protestovala.

Britský portál Declassified UK, který se specializuje na otázky obrany, navíc v loňském roce informoval o vyslání britských lodí s 31 jadernými zbraněmi do konfliktu v jižním Atlantiku v roce 1982, na konci krvavé občansko-vojenské diktatury, po níž se země ocitla v troskách, 30 000 lidí zmizelo a sen o znovuzískání Malvínských ostrovů se změnil v noční můru.

Argentinský nárok na svrchovanost nad Malvínskými ostrovy není jedinou nevyřízenou žádostí o dekolonizaci na světě: v současné době se sleduje 17 území, která mají skoncovat s kolonialismem v celosvětovém měřítku.

Malvínská otázka byla Organizací spojených národů klasifikována jako zvláštní a specifický případ koloniální dekolonizace, kde je základem spor o svrchovanost, a proto se na rozdíl od tradičních koloniálních případů neuplatňuje zásada sebeurčení národů.

Britské odmítání splnit závazek obnovit jednání o svrchovanosti je umocněno pokračujícím zaváděním jednostranných aktů ze strany Spojeného království. Tato opatření zahrnují průzkum a těžbu obnovitelných i neobnovitelných přírodních zdrojů - což Argentina neustále odmítá - a také neodůvodněnou a nepřiměřenou vojenskou přítomnost na ostrovech.

V pátek 11. června 1982 v devět hodin ráno poprvé vstoupil na argentinskou půdu papež. Jan Pavel II. přijel do Buenos Aires na necelých 48 hodin trvající návštěvu v dramatických podmínkách pro argentinskou společnost: válka o Malvíny byla v závěrečné fázi. Mnozí to nevěděli a triumfalismus diktatury se to snažil propagandou utajit, ale kapitulace byla otázkou několika dní.

Kapitulace Puerto Argentino se ve skutečnosti uskutečnila dva dny po rozloučení Leopolda Galtieriho s Karolem Wojtylou na mezinárodním letišti v Ezeize.

V roce 2015 vyvolaly kontroverze na obou stranách Atlantiku fotografie papeže Františka s plakátem vyzývajícím k dialogu mezi Argentinou a Spojeným královstvím o ostrovech. Před lety sloužil tehdejší kardinál Jorge Bergoglio, arcibiskup Buenos Aires, při každém výročí mnoho mší před válečnými veterány. Při mši v roce 2008 poznamenal, že "konflikt je temnou částí argentinských dějin, která získává světlo pouze díky odvaze a statečnosti těch, kteří v něm bojovali".

Zdůraznil, že "drama těch, kteří bojovali a vrátili se z Malvín, je naším dramatem, protože nás staví před naši lhostejnost a nedostatek lásky. Náš elitářský životní styl selhání odmítá, znehodnocuje je nebo je skrývá; nedovolí, aby se o něm učilo (...) Existuje 'historický dluh', který bude vyrovnán teprve tehdy, až se každý 2. duben (...) stane důvodem k zamyšlení, k potvrzení národní identity a k práci na míru; teprve pak nebude krev 649 padlých prolita nadarmo".

Uruguayský spisovatel Eduardo Galeano v knize Memoria del Fuego zdůraznil, že "malvínská válka, vlastenecká válka, která na chvíli sjednotila zašlápnuté Argentince, skončila vítězstvím kolonialistické armády Velké Británie".

"Argentinští generálové a plukovníci, kteří slibovali prolít každou kapku krve, neprolili ani kapku. Ti, kteří vyhlásili válku, tam nebyli ani na návštěvě. Spravedlivá věc v nespravedlivých rukou. Vrchní velení poslalo na jatka mladé chlapce zaháčkované povinnou vojenskou službou, kteří umírali spíše zimou než kulkami," dodal.

A uzavřel: Jejich tep se nechvěje: jistou rukou podepisují kapitulaci násilníků svázaných žen, katů neozbrojených dělníků.

Jak jsem řekl na začátku: Malvíny jsou argentinské. Malvíny jsou latinskoamerické. A ne uzurpátorského britského impéria.

Aram Aharonian. Uruguayský novinář a komunikolog. Odborník v oboru integrace. Tvůrce a zakladatel televize Telesur. Prezident Nadace pro latinskoamerickou integraci (FILA) a ředitel Latinskoamerického centra pro strategickou analýzu (CLAE).
Překlad CFP!

[martanus]

Argentina bude za čínský dovoz platit v jüanech místo v dolarech

Celosvětový trend nahrazování amerického dolaru místními měnami v obchodních transakcích se zrychluje s tím, jak se stále více zemí zbavuje zelených bankovek.
Ve středu Argentina oznámila, že bude za čínský dovoz platit v jüanech namísto dolarů, aby si zachovala své devizové rezervy.
Ministr hospodářství Sergio Massa na setkání s čínským velvyslancem Zou Xiaolim v Buenos Aires uvedl, že Argentina bude od příštího měsíce schopna "naprogramovat objem dovozu v jüanech v hodnotě (odpovídající) více než 1 miliardě USD".
Massa uvedl, že jihoamerická země bude moci od příštího měsíce naprogramovat objem dovozu v jüanech v hodnotě více než jedné miliardy dolarů, který nahradí používání dolarů.
Dodal, že rozhodnutí platit v jüanech "zlepšuje perspektivu čistých rezerv Argentiny".
Umožňuje nám také "udržet úroveň aktivity, objem dovozu, tempo obchodu mezi Argentinou a Čínou a úroveň ekonomického fungování, kterou Argentina potřebuje" po špatném roce pro domácí zemědělství, a tedy i vývoz, v podmínkách přetrvávajícího sucha.

Zdá se, že dny hegemonie amerického dolaru jsou sečteny, protože řada zemí přijala pro mezinárodní transakce alternativní měny k americkému dolaru.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://www.presstv.ir/Detail/2023/04/2 ... with-China

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/arg ... nske-mene/
https://czech.cri.cn/2023/05/12/ARTIjpA ... 0511.shtml
Argentina chce od Číny atomovou elektrárnu a obchody v čínské měně

Letos tomu bude 200 let od vyhlášení proslulé Monreovy doktríny, podle níž USA považovaly Latinskou Ameriku za svůj zadní dvorek a zdejší země více méně za kolonie.

Po dvou staletích se ale situace už výrazně mění, zdejší země usilují o skutečnou autonomii a možnost hledat partnery pro svůj hospodářský rozvoj, což se projevuje i u těch největších jako Mexiko, Brazílie, která právě podepsala s Čínou nové smlouvy včetně dohody o vzájemných platbách v národních měnách mimo dolarový systém, a Argentina.

Ta se prakticky celé období po II. světové válce snažila o rychlý ekonomický rozvoj. Ale přes všechny lidské a přírodní zdroje nakonec vždy skončila v dluhových pastech rozvojové finanční pomoci amerických bank a Bretonwoodských institucí. Fungovalo to jako vždy spolehlivě, že kdo se chce rozvíjet pomocí tohoto finančního systému, upadne do takovýchto pastí „příliš“ rychlého rozvoje. Nyní se ale objevil čínský rozvojový model, jehož pomocí Čína všechny tyto pasti překonala, a táhne za sebou k rozvoji mnoho dalších zemí, zejména z Globálního jihu. Argentina se k tomu tedy připojila a zejména se zapojila do investiční Iniciativy pásu a cesty (BRI), díky níž ve spolupráci s Čínou v této zemi vznikají nejen dopravní infrastruktury jako železnice, nýbrž zejména energetické jako přehrady a elektrárny.

Takže od té doby se Argentina rozvíjí bez váznutí v pastech, ač ji USA roztrpčené ze selhání Monreovy doktríny varují před dluhovou pastí spojenou s „neo-koloniálním“ projektem BRI, leč Argentina dobře obeznámená s tím, jak takové pasti opravdu fungují, se BRI tak moc nebojí jako amerických úvěrů. Takže argentinská elektrárenská společnost loni v únoru podepsala s čínským dodavatelem jaderných technologií China National Nuclear Co (CNNC) dohodu o stavbě jaderného bloku Atucha III.

Letos v dubnu tedy USA do Argentiny vyslaly prezidenta své Jaderné regulatorní komise Christophera Hansona s cílem Argentince od čínských jaderných technologií odstrašit. A tak se tento jaderný guru ze země, která je sice proslulá jaderným zbrojením, ale budováním jaderné energetiky ani doma ani v zahraniční v poslední době moc neproslula, zato více proslula chytáním do dluhových pastí, vypravil do jaderného komplexu Atucha, kde má přibýt nový čínský blok s instalovanou kapacitou 1200 megawatt. Zde varoval před čínskými technologiemi, že jejich užívání je „opruz“, že nesplňují mezinárodní standardy (ač Mezinárodní agentura pro atomovou energii si myslí, že splňuje) a vůbec je důvod k velkým obavám.

Ale čínský jaderný blok Hualong One je v Číně již fungující a i v zahraničí budovaný reaktor třetí generace na tlakovou vodu, tudíž splňující bezpečnostní standardy, jaké nesplňují téměř žádné ostatní jaderné reaktory, neboť byly obvykle vybudovány dříve, a vůbec žádné v USA.

Kromě varování před touto elektrárnou USA Argentinu a další země zavalují i varováními před BRI jako takovou a před jejím environmentálními a dalšími dopady, nemá to ale moc velkou úspěšnost.

Zvláště když Čína je úspěšným a bezpečným provozovatelem jádra, neboť v ní nedošlo nikdy k vážné havárii či provozním problémům. Má 54 jaderných elektrárenských bloků s instalovanou kapacitou 56,82 milionů kilowatt, tj. třetí na světě. Rozestavěných má 24 dalších jaderných bloků s instalovanou kapacitou 26,81 milionů kilowatt, tj. nejvíce na světě. Do konstrukce Hualong One byly promítnuty např. i zkušenosti a doporučení vzniklá na základě havárie japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě zničené vlnou tsunami.

Tento blok má výkon 1,2 milionu kilowatt a roční kapacitu skoro 10 miliard kilowatthodin, což ve středně rozvinuté zemi zabezpečí dodávky pro milion obyvatel a jejich hospodářskou činnost, k čemuž by bylo zapotřebí jinak 3,12 milionu tun uhlí ročně s emisemi 8,16 milionu tun CO2.

Ovšem USA skutečnou rozvojovou alternativu nabídnout nemohou, kromě svých dluhových pastí a teď jako konkurence BRI vymyšleného Partnerství pro globální infrastruktury a investice. Pro které USA údajně vyčlenily 600 miliard $. Nicméně v USA samotných se rozpadají infrastruktury, které vybudovali jejich pradědečkové, a od té doby na ně nikdo nesáhl, a hlavním problémem tam je nedostatečný dluhový strop povolený Kongresem, kvůli čemuž hrozí, že nebudou mít z čeho splácet staré dluhy, když si na nové splátky nebudou moci vzít další úvěr. Takže jejich nabídku alternativy k BRI nebere nikdo vážně. Zatímco čínské investice do Latinské Ameriky v letech 2000 až 2020 vyrostly 25krát.

Navíc se Čína s Argentinou podle nejnovějších zpráv dohodly, že od května se bude každý měsíc platit 790 milionů až 1 miliardu $ dovozů z Číny v yuanech. Loni byl rostoucí vzájemný obchod Argentiny s Čínou za 20,66 miliardy $, tj. meziroční nárůst 24,2 procenta. Stejně jako u Brazílie se očekává, že tyto dohody vzájemný obchod ještě posílí, stejně jako zvýší opatřování levnějšího kapitálu denominovaného spíše v yuanech než v dolarech a narostou objemy yuanových rezerv. To je obrovská rána americké imperiální strategii, pro kterou je postavení dolaru jako světové rezervní měny asi tím nejklíčovějším.

Jelikož je Čína dílnou světa a největším obchodníkem s fyzickým zbožím a rozběhla velké otevření svého finančního trhu, stoupá internacionalizace její měny natolik, že letos v březnu používání yuanu předběhlo poprvé US dolar, když obnášelo 48 procent světových přeshraničních transakcí, zatímco na dolar připadalo 47 procent.

Tento ústup dolaru doprovázený internacionalizací yuanu urychlují samy USA zneužíváním dolaru jako mocenské zbraně k vynucování sankcí aj., zvláště v době současných konfliktů, ovšem asi ještě více ho urychluje monetární utahování jak v USA, tak v EU. Tím se v podstatě z USA do zbytku světa vyváží nedostatek kapitálu a dluhová krize, zatímco napojením na čínskou měnu je možno se z Ameriky vyváženým ekonomickým potížím vyhnout.

Není tedy divu, že země jako Argentina nejenže touží po čínském rozvojovém modelu a po čínských jaderných elektrárnách, ale i po finančním systému napojeném na čínský yuan, který je odstíní od vnitřních potíží Ameriky i od ekonomických i vojenských konfliktů, které Amerika vede. Proto přeshraniční platby a příjmy Číny v yuanech loni dosáhly 42 bilionů yuanů, tj. 3,4krát více než roku 2017 a letos se to s dohodami jako ty s Ruskem, Brazílií, Argentinou i jinými ještě zrychluje, kdy před dokončením je dohoda o vyrovnávání v yuanech s Thajskem.

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/latins ... olarizacie
Latinskú Ameriku zachvátila myšlienka dedolarizácie

Prílev západných mien do Argentíny prudko klesol – a MMF kladie Buenos Aires drakonické podmienky výmenou za akúkoľvek ďalšiu finančnú pomoc.

Argentína je v tomto smere priekopníkom. Z veľkej časti z vynútených dôvodov – krajina je po bankrote v roku 2020 v zlom stave, inflácia presahuje 90% a výmenný kurz argentínskeho pesa sa prepadol za rok dvojnásobne.

Prílev západných mien do Argentíny prudko klesol – a MMF kladie Buenos Aires drakonické podmienky výmenou za akúkoľvek ďalšiu finančnú pomoc. Na tomto pozadí začala Argentína posilňovať spoluprácu s Čínou a popularita jüanu začala v krajine prudko rásť.

Čína poskytla Argentíne úverové tranže vo výške 130 miliárd jüanov. Za posledný mesiac podiel transakcií v jüanoch na argentínskom devízovom trhu vyskočil z 5% na 28%. 500 najväčších argentínskych spoločností sa teraz snaží platiť za dovoz tovaru v jüanoch – na domácom trhu ich je už teraz viac ako dolárov.

Dokonca aj americké spoločnosti v Argentíne musia platiť v jüanoch – aj tie boli tiež postihnuté náhlou dedolarizáciou.

V susednej Brazílii už bolo nedávno prijaté politické rozhodnutie začať vykonávať medzinárodné transakcie v jüanoch. A prezident Lula da Silva navrhol vytvorenie jednotnej latinskoamerickej meny pre obchod – čo hrozí ďalším oslabením dolára.

Navyše Čína v Argentíne neháji len svoje ekonomické záujmy. Peking požadoval, aby sa Británia stiahla z Falklandských ostrovov, porovnávajúc ich postavenie s Taiwanom – čo vyvolalo v Londýne pobúrenie, ale veľmi pozitívnu reakciu v Latinskej Amerike.

Čína už začína rozmiestňovať v regióne prvé vojenské základne a vytvára okolo seba koalíciu krajín, s ktorými bude pre Nebeskú ríšu oveľa jednoduchšie viesť vojenskú súťaž so Spojenými štátmi a Západom.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230701/dedol ... 05999.html
Dedolarizácia sa zrýchľuje, keď Argentína platí MMF v jüanoch

Americký dolár, ktorý má od roku 1945 postavenie de facto svetovej rezervnej meny, sa dostáva do čoraz väčšieho napätia, pretože krajiny hľadajú alternatívy v súvislosti so snahou Washingtonu využiť svoju finančnú silu na zastrašovanie a sankcionovanie protivníkov.
Argentína v piatok splatila Medzinárodnému menovému fondu pôžičku v hodnote zodpovedajúcej 2,7 mld. dolárov "bez použitia dolárov", pričom namiesto toho použila čínsky jüan a bankovky so zvláštnymi právami čerpania (rezervné aktívum MMF založené na koši piatich mien - jüan, euro, dolár, jen a libra).

Argentínske ministerstvo hospodárstva uviedlo, že platba - vôbec prvá svojho druhu zo strany Buenos Aires - bola vykonaná v jüanoch a zvláštnych právach čerpania, aby sa udržali klesajúce dolárové rezervy v pokladnici argentínskej centrálnej banky.
Latinskoamerická krajina, ktorá sa zmieta vo veľkej hospodárskej a dlhovej kríze, sa obrátila na jüan ako na jeden z prostriedkov na stabilizáciu situácie a v apríli podpísala s Pekingom dohodu o výmene meny v hodnote 130 miliárd jüanov (19 miliárd USD) v situácii, keď klesá vývoz poľnohospodárskych produktov v dôsledku bezprecedentného sucha, ktoré už spôsobilo škody vo výške 20 miliárd USD.
Korene krízy
Argentína a MMF dosiahli v roku 2022 dohodu o reštrukturalizácii štátneho dlhu vo výške 44 miliárd USD. MMF v roku 2018 schválil vláde dnes už bývalého prezidenta Mauricia Macriho pôžičku vo výške 57 miliárd USD, pričom súčasný prezident Alberto Fernández mal odstrániť následky toho, čo nazval "bezohľadným", "toxickým a nezodpovedným" požičiavaním. Po svojom zvolení v roku 2019 Fernandez požiadal MMF, aby nepokračoval v prevode zvyšnej sumy pôžičky, pričom sa odvolával na nedostatok dolárov v štátnej pokladnici na jej splatenie.
Hospodárska kríza v Argentíne viedla k tomu, že inflácia prekročila 110 % a chudoba dosiahla 40 % obyvateľstva, aj keď HDP naďalej rastie a v prvom štvrťroku 2023 sa medziročne zvýšil o 1,3 %. Medzinárodné rezervy sa zmenšili na približne 28 miliárd dolárov, čo je ich najnižšia hodnota od roku 2016.
Fernandezova vláda sa snaží dostať z hospodárskej diery. Očakáva sa, že v najbližších dňoch odcestuje do Washingtonu tím z ministerstva hospodárstva, aby pokračoval v rokovaniach s MMF.
Začiatkom tohto týždňa národná centrálna banka oznámila, že retailové banky budú môcť ponúkať účty v jüanoch.
Argentína požiadala o členstvo v BRICS a minulý mesiac médiá informovali, že Buenos Aires môže byť oprávnené vstúpiť do Rozvojovej banky BRICS už v auguste, keď sa o návrhu predloženom Brazíliou bude rokovať v Južnej Afrike. Je známe, že tento blok pracuje na novej mene, ktorá by v skutočnosti slúžila ako hlavná alternatíva dolára v globálnom obchode.
Argentínčania pôjdu v októbri 2023 k volebným urnám, aby si zvolili nového prezidenta a zákonodarný zbor, pričom prezident Fernandez naznačil, že sa nebude uchádzať o druhé funkčné obdobie. Primárky sú naplánované na august, pričom minister hospodárstva Sergio Massa je v súčasnosti jedným z dvoch deklarovaných kandidátov vládnucej Peronistickej únie za koalíciu Domovina. Túto koalíciu založili Massa a bývalá prezidentka Cristina Fernandezová de Kirchnerová v júni.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230919/argen ... 83767.html
Argentínsky prezident diskutuje s Guterresom o zvrchovanosti Falklandských ostrovov

MOSKVA (Sputnik) - Argentínsky prezident Alberto Fernandez na stretnutí s generálnym tajomníkom OSN Antoniom Guterresom nastolil otázku zvrchovanosti Falklandských ostrovov, informovala v utorok prezidentská tlačová kancelária.
"Prezident Alberto Fernandez sa dnes večer v New Yorku stretol s generálnym tajomníkom OSN Antoniom Guterresom, s ktorým diskutoval o výzvach na globálnej a regionálnej úrovni. Hlava štátu v tejto súvislosti zopakovala záujem Argentíny o misiu dobrých služieb s cieľom obnoviť rokovania o mierovom riešení sporu o zvrchovanosť Malvín [Falklandských ostrovov] so Spojeným kráľovstvom. Guterres prisľúbil, že bude požadovať, aby Spojené kráľovstvo dodržiavalo rezolúcie OSN," uviedol úrad.
Medzi Argentínou a Spojeným kráľovstvom existuje dlhodobý spor týkajúci sa zvrchovanosti nad Falklandskými ostrovmi. V roku 1982 medzi krajinami vypukla vojna, ktorá trvala niekoľko týždňov a skončila sa porážkou latinskoamerickej krajiny.
Pakt Foradori - Duncan bol uzavretý v roku 2016 po rokovaniach medzi námestníkom argentínskeho ministra zahraničných vecí Carlosom Foradorim a jeho britským náprotivkom Alanom Duncanom.
V marci argentínske ministerstvo zahraničných vecí uviedlo, že krajina vypovedala spoločné vyhlásenie z roku 2016, pretože pakt nebol v súlade s rezolúciou Valného zhromaždenia OSN, ktorá obom stranám odporúčala zdržať sa prijímania rozhodnutí, ktoré by znamenali jednostranné zmeny v spore o zvrchovanosť ostrovov. Argentína zároveň vyzvala Spojené kráľovstvo, aby obnovilo rokovania o ostrovoch a presunulo ich do programu OSN. Neskôr minister zahraničných vecí Spojeného kráľovstva James Cleverly reagoval vyhlásením, že ostrovy patria Spojenému kráľovstvu.